Každý, kdo projíždí Horním Bradlem na Seč, roky u silnice míjí vybydlenou třípodlažní ruinu bez oken. Ne vždy byl dům považován za ostudu Horního Bradla.
Hotel Mareš patřil za první republiky k vyhledávaným cílům pro rekreaci a odpočinek. Základy mu dal podnikavý František Mareš, který se vzrůstající oblibě malebného letoviska rychle dokázal přizpůsobit a v pokročilém věku z nízkopodlažního domku vystavěl hotel do dnešní velikosti.
 |
Už z reklamního sloganu U nás dobře jíte, levně spíte, který z dálky svítil na světlé fasádě, bylo jasné, že o blaho hostů zde šlo v první řadě. Přestalo to platit až po znárodnění hotelu komunisty, kteří změnou názvu hotelu na ozdravovnu Úderník věštili „lepší“ zítřky.
Na konci 80. let vyhlášený hotel nic z jeho původní slávy nepřipomínalo. Socialistické hospodaření Restaurací a jídelen a později Jednoty se na budově podepsalo natolik, že potomkům původních majitelů v 90. letech nezbývalo nic jiného než hotel vrácený v restituci prodat.
Noví majitelé se poměrně rychle střídali, což objektu neprospělo a de facto ho to v divokých devadesátých letech odsoudilo k jeho zániku.
„Doufali jsme, že se někomu podaří penzion postavit na nohy. Bohužel se to nepovedlo. Plánů na jeho obnovu byla spousta,“ řekl starosta Horního Bradla Radislav Kumpan.
„Před pěti lety chtěl jeden podnikatel z Brna, který hotel získal v soudní dražbě, stavbu přebudovat na soukromý domov seniorů. Po třech letech to vzdal a prodal nemovitost dalšímu zájemci. Ten přišel pro změnu s developerským projektem nových bytů. Zřejmě si však uvědomil, že v Bradle by žádný byt za tu cenu, kterou za něj chtěl, neprodal,“ přiblížil Radislav Kumpan plány investorů, které byly předurčeny k neúspěchu.
Už jen hrubé studie naznačovaly, že jakýkoli stavební zásah do budovy obklopené z jedné strany řekou, z druhé silnicí, bez vlastního parkoviště a kanalizace, navíc v CHKO, by byl natolik finančně nákladný, že by se nevyplatil.
Obec nemá pro budovu využití
Před rokem se obci naskytla příležitost objekt koupit. „Majitel nejdříve hotel prodat nechtěl, po čase za něj chtěl 750 tisíc. Samozřejmě kolem toho byla debata, zda to není hodně. Nakonec zastupitelstvo s nákupem souhlasilo, abychom zabránili dalším spekulantům, kteří by to odkoupili,“ řekl starosta Bradla.
Plán přestavět hotel na byty padl. „Na byty to pro obec naší velikosti bylo velké. Kdybychom chtěli něco odbourat, museli bychom to kvůli statice dělat ručně,“ uvedl Kumpan.
Zastupitelstvo se proto rozhodlo, že objekt koupí s úmyslem ho, nejlépe s pomocí státu, zbourat. Loni obec nechala zpracovat projektovou dokumentaci na demolici v odhadované výši 3 milionů korun.
Teď si chce sáhnout na peníze z ministerstva pro místní rozvoj, které už šestým rokem poskytuje dotace na demolice zchátralých budov, kde existuje riziko vzniku sociálně vyloučené lokality.
„Pokud to dobře dopadne, sedmdesát procent dá ministerstvo, třicet dáme my. Zhotovitele už máme vybraného. Demolice by měla proběhnout v letních měsících,“ řekl starosta.
Obec chce na místě vytvořit zázemí pro návštěvníky a na pozemku zbudovat menší parkoviště s klidovou zónou obklopenou veřejnou zelení a s posezením nad řekou.
Bradlu kazí pověst také zdevastovaný penzion Rückl, o který obec předloni projevila zájem v dražbě. Jedno z dalších ubytovacích zařízení s dávno zašlou slávou nakonec vydražila za 2,1 milionu realitní společnost z Kladna. Obec si mohla dovolit přihodit maximálně 2 miliony.