Výjimkou bude obchvat Lanškrouna, jehož realizaci ŘSD dál připravuje. Potvrdil to šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
„Na přeložku I/43 Lanškroun – Dolní Lipka a Mladějov–Lanškroun jsme ve fázi zpracování vyhledávacích a technických studií. Dál je to fakticky bez přípravy. Výjimkou je obchvat Lanškrouna, který bychom realizovat chtěli. U něj postupujeme do fáze zpracování vlivu stavby na životní prostředí (EIA),“ řekl Radek Mátl při nedávném zahájení stavby obchvatu Svitav.
Zbytek trasy více než 40 kilometrů dlouhé silnice, která by měla překonat nejvyšší partie Zábřežské vrchoviny, však v územních plánech obcí jako rezerva nezmizí. Některým obcím na trase to hatí plány do budoucna.
V Žichlínku měli v plánu připravit na okraji obce směrem k Lanškrounu infrastrukturu pro rodinnou zástavbu, ovšem narazili. Přestože obec v územním plánu přivaděč vyznačený nemá, krajské zásady územního rozvoje s ním počítají.
„V místech, kde má vést silnice, máme v územním plánu lokalitu určenou pro bydlení pro zhruba deset rodinných domů. Pozemky nám převedl stát, ale budou nám zřejmě k ničemu. Obchvat Lanškrouna potřeba je, ale přeložce k D35 moc nerozumím, když kousek vedle vede silnice k Opatovu,“ nelíbí se záměr státu starostovi Žichlínku Radovanu Filipovi.
Obec v současnosti projednává změnu územního plánu. „Domnívám se, že nám tam přeložku zanesou, ale neuděláme s tím nic,“ řekl starosta a dodal, že obec lokalitu pro bydlení připravuje ve směru na Lukovou, kde by mohlo do budoucna vyrůst až 50 rodinných domů. „Nechali jsme si udělat územní studii a projektujeme inženýrské sítě,“ uvedl Filip.
Své si s přeložkou, která de facto navazuje na plány tzv. Hitlerovy dálnice z Vratislavi do Vídně, užila i firma Klein Automotive ze Štítů.
„Záměr přeložky nám už několikrát komplikoval výstavbu závodu. Jsme na hraně ochranného pásma plánované silnice, dál jít nemůžeme. Díky novému územnímu plánu své síly upíráme k rozvoji v jiné průmyslové zóně,“ řekl Petr Klein, jednatel firmy ze Štítů, kde má ŘSD silnici mezi firmou a vlakovým nádražím zakreslenou ve třech variantách.
Po okraji katastru má vést silnice i v okolí Mladějova. „V území má jít spolu s kanálem Dunaj–Odra–Labe, jehož územní rezerva nás omezuje ještě víc. Pozemky by se daly využít na rodinnou zástavbu. Navíc má kvůli kanálu padnout jeden statek. Zrovna projednáváme změnu územního plánu, a co jsem se vyptával na obci s rozšířenou působností, nic z toho by z územních plánů zatím vypadnout nemělo,“ říká starosta Mladějova na Moravě Lukáš Marek ke dvěma projektům, které světlo světa možná nikdy nespatří.
Stát: Počkáme, s čím přijdou Poláci
O nové silnici od polských hranic směrem k připravované dálnici D35 se v minulosti vážně nikdy moc nemluvilo, tedy s výjimkou 40. let, kdy Adolf Hitler chtěl přes naše území propojit Vratislav a Vídeň čtyřproudovou silnicí známou jako Hitlerova dálnice.
O chybějící kapacitní silnici se začalo mluvit až loni poté, co Poláci oznámili, že chystanou dálnici z Vratislavi do Klodska protáhnou až k hraničnímu přechodu v Bobošově. České ministerstvo dopravy však obavy starostů z náporu dalších aut mírní.
„Předpokládáme, že někdy v létě tohoto roku se dozvíme, jestli je střídavý třípruh z Klodska do Bobošova něco, čím se budou zabývat anebo nikoliv. Zatím to z polské strany byly hlavně mediální výstupy. Smysluplnost výstavby nové silnice teprve prověřují,“ sdělil tento týden na jednání o budoucnosti plánované silnice I/73 ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy ČR Luděk Sosna.
Pro ministerstvo dopravy, které rozhoduje, jaké dopravní stavby se budou v Česku do budoucna stavět, budou rozhodující intenzity dopravy, které polská strana k přechodu na naše území bude predikovat.
„To je pro nás důležitý vstup pro to, zda na jejich novou silnici budeme navazovat nějakým rozsáhlým infrastrukturním projektem,“ dodal Sosna s tím, že ve hře je jak ona nechtěná přeložka nové silnice I/43 v blízkosti Červené Vody a Lanškrouna, tak se k odklonění dopravy směrem na jih nabízí využití připravované čtyřproudové komunikace I/44 ze Šumperka na Mohelnici.