Představa zákonodárců, že lidé začnou jako mávnutím kouzelného proutku lépe třídit vyprodukovaný odpad z domácností, se zatím míjí účinkem. Na jednoho Svitavana v loňském roce připadlo 200,11 kilogramu odpadu. Přitom zákonný limit pro rok 2024 byl 170 kilogramů na občana.

Ačkoli je to asi o 1,5 kilo méně než v předchozím roce, je to žalostně málo. Hmotnostní limit vyprodukovaného komunálního odpadu nastavený legislativou se rok od roku snižuje a spolu s ním roste i poplatek za uložení odpadu na skládku. Přitom rezervy v třídění jsou obrovské.

Jak ukázala loni provedená analýza jednoho náhodně vysypaného popelářského vozu svezeného z bytové zástavby, přes 55 procent odpadu zůstává nevytříděno. Z toho jednu třetinu tvořil objemný kuchyňský odpad. Město se proto rozhodlo na největším svitavském sídlišti odstartovat pilotní projekt, který se zaměří na sběr gastroodpadu.

Bioplynová stanice zbavuje Olomouc zbytků jídla, kostí i masa

„Každá domácnost dostane v průběhu letních prázdnin zdarma speciální kyblík, do kterého lze dávat zbytky potravin, jako je třeba prošlá šunka, plesnivý chléb, slupky či cokoliv, čemu prošla trvanlivost nebo zbylo od oběda. Ten pak vysypou do popelnic, které budou v lokalitě sídliště Lány vyváženy každý týden,“ řekl starosta Svitav David Šimek.

Obyvatelé sídliště se u svých domů nemusejí obávat ani většího zápachu z popelnic. Každý týden bude za plnou nádobu z ulic Felberova, Větrná, Na Vějíři a Svitavská umisťován vymytý a čistý kontejner.

Vytříděný gastroodpad poputuje následně do odpadové bioplynové stanice Rapotín na Šumpersku, kde se vyrobený bioplyn přeměňuje na biometan či na elektrickou a tepelnou energii.

Spalovnu město neplánuje

O zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO), tedy spalovně, která má na likvidaci komunálního odpadu vzniknout například ve Žďáru nad Sázavou, Svitavy neuvažují.

„V rámci společnosti Liko jsme zpracovali studii na podobné zařízení i ve Svitavách. Město se však v minulosti zbavilo všech tepláren a teplovodů, což je ekonomicky limitující pro dovedení tepla do jednotlivých domácností. Navíc jsme relativně malým městem a v létě by nám zůstávalo obrovské množství přebytkového tepla, které bychom museli vypouštět do vzduchu,“ dodal starosta šestnáctitisícového města.

Z odpadu Žďár vyrobí teplo. Místo cesty na skládku shoří odpad v novém zařízení

Svitavy tak spoléhají na projekt plánované spalovny v Opatovicích nad Labem, která by měla převzít likvidaci odpadu po zákazu skládkování. Část odpadu dnes město nákladními vlaky odváží do spalovny v Brně. Tamní politici však obří zakázku na nový kotel loni stopli a projekt se posouvá až na rok 2028. Není tak jisté, jak dlouho bude brněnská spalovna ochotná odpad ze Svitavska odebírat.

Tříděním gastroodpadu radnice neušetří, cena je zhruba v podobné výši, jako by se odvážel do spalovny. Jeho množství se však nebude započítávat do celkového množství vyprodukovaného odpadu, což bude mít vliv na mírnější růst poplatku za svoz odpadu.

„Ve spalovně odpad vykazujeme jako klasický komunální odpad. Do bioplynové stanice zamíří jako tříděný, čímž můžeme zákonem stanovený limit výrazně snižovat. I proto se chceme zkusit vydat touto cestou, abychom nemuseli poplatek za svoz odpadu lidem rapidně navyšovat,“ dodal Šimek. Gastroodpad se od bytovek začne svážet v září, a pokud se systém osvědčí, rozšíří se i do ostatních částí města.

Z odpadu vyrobí Žďár nad Sázavou teplo: