Obec v nejvýchodnějším cípu Pardubického kraje zažívá v posledních letech stavební boom spojený s proměnou resortu Dolní Morava. S miliardovými investicemi společnosti Sněžník přibývají návštěvníci, a tím i potřeba nové veřejné infrastruktury, na kterou obec se čtyřmi sty obyvateli nemá peníze.
Kde lidé platí vyšší daňPodle Generálního finančního ředitelství má místní koeficient stanoveno celkem 15 obcí Pardubického kraje: ● místní koeficient ve výši 5 mají obce Dolní Morava¹ a Trnávka ● místní koeficient ve výši 4 má obec Seč² ● místní koeficient ve výši 3 mají Brandýs nad Orlicí a Litomyšl² ● místní koeficient ve výši 2 mají Benátky, Dašice, Dolní Čermná, Choltice, Lázně Bohdaneč, Pastviny, Sopotnice, Ústí nad Orlicí², Všeradov a Žamberk Pozn. 1 - místní koeficient letos nově, 2 - zvýšení místního koeficientu v roce 2020 |
V obci s ročním rozpočtem 12 milionů korun během letní špičky přespí v hotelích, pensionech nebo soukromých chatách a chalupách kolem tří tisíc lidí. Navíc zde nově vyroste zhruba desítka soukromých rekreačních objektů každý rok. Kromě poplatku z pobytu ale obec z rozvoje oblasti příliš nemá.
Její vedení proto zvýšilo na pětinásobek daň z nemovitosti. „Dlouhodobě hledáme možnosti, jak navýšit rozpočet, protože jsme malá obec a rozpočtové určení daní vychází především z počtu trvalých obyvatel. Jenže investiční potřeby obce jsou zde daleko vyšší, než je počet trvale žijících obyvatel,“ řekl starosta Dolní Moravy Richard Novák.
Dolní Morava se tak zařadila po bok obcí, které těží z rekreačních areálů na jejich území. Podobně na tom vydělává třeba Boží Dar nebo Čeladná v Beskydech.
Nejvyšší koeficient pro výpočet daně z nemovitosti vedle Dolní Moravy má v Pardubickém kraji také obec Trnávka na Přeloučsku, na jejímž katastrálním území se nachází elektrárna Chvaletice. Ročně si obec s 216 obyvateli díky maximálně stanovenému koeficientu přijde na 4,5 milionu korun, což je zhruba polovina celkových příjmů obce. Obec vrací daň lidem formou daru.
Prosadit zvýšení daně ale nebylo v Dolní Moravě jednoduché, protože zatíží majitele rekreačních zařízení, ale i místní. Obec proto chce lidem vracet peníze zpět.
„Vytvořili jsme dotační program na údržbu nemovitostí. Každý, kdo má v Dolní Moravě trvalý pobyt a nemovitost, může požádat o dar ve stoprocentní výši daně z nemovitosti,“ uvedl Novák. Úleva se týká lidí, kteří mají v Dolní Moravě trvalý pobyt a nemají své nemovitosti pro rekreační účely.
Pečujete o svůj dům? Dostanete peníze zpátky
V obci, v níž je zhruba sto nemovitostí určených k trvalému bydlení, může kompenzaci podle starosty dostat každý, kdo o svůj dům pečuje a jeho okolí udržuje.
„Máme vlastníky nemovitostí, kteří kolem domu mají náletové dřeviny. Takovým lidem to vracet nechceme. Naopak vyplácet částku budeme lidem, kteří okolí domu sekají a o dům se v rámci svých možností starají,“ řekl Richard Novák.
Zvýšení daně přinese obci až tři miliony korun. „Běžně hospodaříme s rozpočtem kolem dvanácti milionů. Nově to bude o zhruba čtvrtinu navíc. Peníze hodláme investovat do infrastruktury. Chybějí nám chodníky, máme projekty na cyklostezky, v ne úplně dobrém stavu je i síť místních komunikací,“ řekl Novák.
Už letos také nechá obec zbourat prodejnu z dob socialismu a na jejím místě chce příští rok začít stavět informační centrum s veřejnými toaletami a prodejnou potravin.
Daň je nově vyšší v Seči, Litomyšli i Ústí nad Orlicí
Dolní Morava není v kraji jediná, která letos k navýšení daně z nemovitosti přistoupila. Více zaplatí i majitelé nemovitostí na Seči.
Místo dvojnásobku základní částky musí počítat s čtyřnásobkem. Město se nechystá navýšení daně kompenzovat.
„Na katastru Seče je zhruba 1500 rekreačních objektů. Spravujeme oproti okolním obcím velké území. Abychom na všechno měli peníze, zvýšili jsme místní koeficient daně z nemovitosti,“ řekla vedoucí hospodářsko-správního odboru městského úřadu v Seči Petra Říhová.
Po osmi letech došlo ke zdražení daně z nemovitých věcí také v Litomyšli.
Kromě zvýšení místního koeficientu z hodnoty 2 na 3 se zvyšuje také daň z pozemků a jednotek. „Ročně na dani z nemovitých věcí město získává 20 milionů, nově to bude o deset víc. Peníze použijeme pouze do fondu oprav,“ vysvětluje starosta Litomyšle Daniel Brýdl. Daň se liší podle toho, kde majitelé domů žijí.
Investicemi do majetku města odůvodňuje zvýšení daně i Ústí nad Orlicí, kde stoupne dvojnásobně. Výnos by se tak měl zvýšit z 9,1 milionu korun na přibližně 17,6 milionu.
„Mandatorní výdaje města se neustále zvyšují, například nedávné rozhodnutí vlády zvýšit platy úředníkům plošně o 1500 Kč znamená navýšení mzdových nákladů města téměř o 2 miliony korun. Zvyšují se provozní výdaje úřadu v souvislosti se zvýšenou cenou energií, zvyšuje se cena stavebních prací a ostatních služeb obecně,“ sdělil starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek.
