„Na budoucím dálničním úseku D35 Opatovec - Staré Město se v polovině října rozběhl záchranný archeologický výzkum, který je plánovaný na 15 měsíců. Aktuálně probíhá rýhování, poté začne kácení. V příštím roce budou následovat plošné skrývky a pokračovat samotný archeologický průzkum,“ uvedla za pardubickou správu ŘSD Petra Drkulová.
Příjezd bagrů k Hřebečovskému hřbetu, kterým mají za pět let proudit tisíce aut čtyřkilometrovým tunelem Dětřichov, završil jednu symbolickou etapu. Pardubický kraj se stal největším dálničním staveništěm v zemi. Šedesát kilometrů dlouhá linie budoucí dálnice v Pardubickém kraji je díky práci archeologů a již čtyřem rozestavěným úsekům nyní viditelná v celé své délce.
Zemní práce v takovémto rozsahu dávají podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla naději, že druhá nejdelší česká dálnice s celkovou délkou přes 200 kilometrů bude nejpozději do pěti let dokončena.
Na všechny zatím nerozestavěné úseky dálnice D35 je vydáno stavební povolení v právní moci. Stavba napříč třemi kraji je v proudu na téměř 55 kilometrech. Jen v Pardubickém kraji se staví na více než 32 kilometrech.
„Jsem optimista. Práce probíhají podle platných harmonogramů na všech úsecích a zatím žádná zásadní zpoždění nenabíhají. Samozřejmě tunel Homole před Vysokým Mýtem je poměrně složitá stavba, kde mohou nastat dílčí komplikace. Pokud nastanou, termín zprovoznění nebude ohrožen v řádu let, ale maximálně několika měsíců,“ řekl Radek Mátl k připravované ražbě půlkilometrového tunelu, která bude vzhledem ke složitým geologickým podmínkám a nízkému nadloží mnohem náročnější než jakákoli jiná ražba připravovaného tunelu v Česku.
„Ohledně tunelu Homole pracujeme aktuálně v prostoru budoucích portálů, kde nyní děláme především zemní práce a stabilizaci okolních svahů. Uložení sošky sv. Barbory, která bude držet ochrannou ruku nad celou stavbou tunelu, se uskuteční začátkem prosince,“ sdělila Iveta Štočková, mluvčí společnosti Eurovia, jež stavbu provádí.
Jak se ukázalo u dálnice D11, rizikem může být například i komplikace v podobě odvolání neúspěšných žadatelů u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ŘSD zatím nemá dotaženou soutěž na dálniční obchvat Litomyšle, kde informační leták ŘSD pořád počítá s rozjezdem prací do konce letošního roku. „Stále ještě nemáme podepsaného zhotovitele, ale předpokládám, že se tak podaří do konce listopadu,“ dodal Mátl.
Zpoždění u Litomyšle se nedaří stáhnout
ŘSD chce, aby Litomyšl trpěla co možná nejméně. Přestože na obchvatu Litomyšle bylo spojeno územní a stavební řízení, aby se příprava výstavby po komplikacích s projednáváním trasy pokud možno co nejvíce urychlila, zpoždění vůči navazujícím úsekům se stáhnout nepodařilo.
„Cílem je, aby mezi zprovozněním úseků před a za Litomyšlí a zprovozněním samotného obchvatu byla co nejkratší možná doba. S každým úsekem, který se na dálnici D35 zprovozní, doprava určitě narůstá, neboť alternativní trasa vůči přetížené dálnici D1 se stává atraktivnější pro cestování mezi východem a západem země,“ sdělil ředitel ŘSD.
V gesci ministerstva dopravy je dostavba dvou posledních úseků mezi Opatovcem a Mohelnicí, které budou vznikat v rámci spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP). Do zadávacího řízení na koncesionáře se přihlásilo celkem pět zájemců, kteří splnili kvalifikační požadavky.
„Jedná se o mezinárodní konsorcia společností zahrnující i lokální firmy. Jména společností v této fázi výběrového řízení nebudeme zveřejňovat,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Všechny obdržené žádosti o účast nyní ministerstvo dopravy posuzuje a hodnotí. Zvládnout by to chtělo do konce roku. Poté první čtyři uchazeči s nejlepší kvalifikací postoupí do dalšího kola výběrového řízení. Následovat bude soutěžní dialog, na jehož konci bude vyhotovena finální zadávací dokumentace včetně návrhu koncesionářské smlouvy, na kterou uchazeči podají své nabídky.
Ekonomicky nejvýhodnější nabídka pak bude vybrána jako vítězná. S vítězným uchazečem poté bude uzavřena koncesionářská smlouva. Aby stavba posledních úseků začala za dva roky, musí být smlouva podepsána nejpozději na začátku roku 2026.
Archeologové pátrají na trase Opatovec – Staré Město
Archeologové se pustili do rozsáhlého záchranného výzkumu v souvislosti s chystanou stavbou dálnice D35 z Opatovce do Starého Města.
„Zatím jsme z povrchových detektorových průzkumů našli bronzovou dýku a střepy z keramiky. V jedné lokalitě máme potvrzené pravděpodobné sídliště z doby bronzové,“ uvedl archeolog Daniel Stolz ze společnosti Archaia, která práce ve spolupráci s Archeologickým centrem Olomouc pro vysoutěženou firmu Eurovia v terénu provádí. Odborníci mají na záchranný archeologický výzkum 15 měsíců.
Zatímco výše položené Svitavsko může archeologickými nalezišti překvapit, v níže položených oblastech kolem Starého Města, které navazují na úrodný kraj Malé Hané, se zajímavé nálezy očekávají.
Stavbu D35 komplikovala přeložka plynovodu. Harmonogram dodržíme, věří polská firma |
„Malá Haná a Jevíčsko byly předmětem archeologických průzkumů už dříve. Jde o poměrně úrodné oblasti, ze kterých máme doklady osídlení od neolitu až po středověk. Nálezy jsou z doby laténské, římské a další. Okolí kolem Starého Města patří také k těmto oblastem s kvalitními půdami,“ sdělila k lokalitě archeoložka Jana Němcová z Regionálního muzea v Litomyšli.
Naopak pod budoucím obchvatem Litomyšle, kde pracovali i archeologové z Pardubic, jsou práce prakticky na konci. Kromě stovek archeologických artefaktů z novější doby výjimku představují nálezy dvou zlomků srpů z doby bronzové a avarsko-slovanského kování z raného středověku.
V lokalitě, kterou prozkoumávalo Východočeské muzeum v Pardubicích, mezi nejzajímavější objevy patří dvě pravěké až středověké studny. „Odebrané četné přírodovědné vzorky nám snad napomohou s jejich datací a přispějí k poznání okolního přírodního prostředí v době existence studen,“ uvedl archeolog z Východočeského muzea Tomáš Zavoral.
Odborníci z Olomouce pro změnu narazili na úvoz cesty, který po druhé světové válce sloužil jako skládka a představuje informačně zajímavou sondu do skladby vesnického odpadu v 50. až 70. letech 20. století.
Prozkoumáno bylo i menší sídliště z doby laténské (asi 4.-2. století př. n. l.). Jeho pozůstatky se skládaly z několika desítek kůlových jam a několika dalších zahloubených sídlištních objektů, které obsahovaly standardní sídlištní odpad v podobě zlomků keramiky a mazanice.
Termíny stavby dálnice D35 Stav dálnice D35 k 12. listopadu 2024. Úseky v Pardubickém krajiOstrov – Vysoké Mýto 6,2 km (zahájeno 05/2024, zprovoznění 2026) Tunel Homole 0,8 km (zahájeno 05/2024, zprovoznění 2026) Vysoké Mýto – Džbánov 6,0 km (zahájeno 11/2023, zprovoznění 2025) Džbánov–Litomyšl 7,6 km (zahájeno 04/2024, zprovoznění 2027) Litomyšl–Janov 10,4 km (zahájení konec roku 2024, zprovoznění 2027) Janov–Opatovec 11,8 km (zahájeno 05/2023, zprovoznění 2025) Opatovec – Staré Město 16,6 km (zahájení 2026, zprovoznění 2029) Úseky v Královéhradeckém krajiÚlibice obchvat 1,6 km (zahájení 2026, zprovoznění 2029) Úlibice-Hořice 16,3 km (zahájení 2025, zprovoznění 2028) Hořice-Sadová 10,5 km (zahájeno 11/2023, zprovoznění 2025) Sadová-Plotiště 7,5 km (zahájeno 09/2024, zprovoznění 2026) Úseky v Olomouckém krajiStaré Město – Mohelnice 18,2 km (zahájení 2026, zprovoznění 2029) Křelov-Slavonín 3,2 km (zahájeno 02/2024, zprovoznění 2025) Zdroj: ŘSD |
