Cestovatel jede hledat „Smetanovy hory“, neví však, jestli existují

  10:38
Možná je to jen bájné Eldorádo, možná jede ředitel vysokomýtského Regionálního muzea Jiří Junek vstříc senzaci. Na podzim se vydá po stopách odkazu cestovatele Enriqua Stanka Vráze, který v německém časopise napsal, že v Guineji, kde pobýval, pojmenoval hory po svém oblíbeném hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi.

Hrob E. S. Vráze na Olšanských hřbitovech | foto: Archiv Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě

Jak se Junek k cestovateli dostal? Náhodně. Adoptoval jeho hrob na Olšanských hřbitovech, o nějž se nikdo nechtěl starat. „Živý se o sebe postará, mrtvý ne. Protože rád cestují, tak jsem se rozhodl, že jeho hrob adoptuji,“ popsal Junek.

Hrob s obřím náhrobkem s vyzlacenou zeměkoulí a cestovatelovým podpisem býval reprezentativní. Ale chátral. Junek zaplatil jeho opravu a dál se pídil po Vrázově životě. Náhodně zjistil, že tento cestovatel byl čestným členem vysokomýtského Spolku českých kolařů cestovatelů, jehož obnovenému spolku Junek jako příznivce vysokých historických kol nyní šéfuje.

V roce 1896 podnikl Vráz cestu na Novou Guineu. Chodil mezi lidojedy a v rámci cesty v neprozkoumaných oblastech objevil dvě pohoří, jedno z nich pojmenoval po hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi. Jenže potvrzeno to nikde není, kromě toho, že to Vráz publikoval v německém odborném listu a ještě v jedné knize.

„Letos má Smetana 200 let od narození, chci zjistit, zda to pohoří skutečně existuje a skutečně se jmenuje po našem hudebním velikánovi,“ říká Junek, který se na měsíční expedici chystá na podzim se svým kamarádem.

Lokality, kde by se Smetanovy hory měly nacházet, nyní Junek propátrává. Jde o západní část tohoto ostrova, která patří Indonésii. Nyní oba cestovatelé sbírají informace, shání další materiály a snaží se místo blíže lokalizovat.

„Zatím se pohybujeme v perimetru dvou set kilometrů, oblast je z velké části porostlá pralesem, bude to náročnější,“ říká Junek.

Už teď se musí prodírat změtí map Nové Guineje, jejíž geografické body moc smyslu nedávají. „Vráz udává názvy řek, osad a vesnic, a ty my nejsme schopni najít. Přesnější podrobnější mapy se nyní snažíme sehnat. Spolupracuji s tamní ambasádou,“ říká Junek. Problém je, že země je mnohojazyčná, sám Vráz v materiálech uvádí, že spolupracoval s kmenem Hatam. Na žádný takový ovšem Junek při svém bádání nenarazil. Problém mohl vzniknout například špatným fonetickým zaznamenáním.

Těžkosti zažívá cestovatel i organizační. Přímo v lokalitě, kam se s kamarádem chystají, je potřeba ještě jedno vízum navíc.

„Pokud to místo najdeme, chceme tam zanechat pamětní destičku s odkazem na Bedřicha Smetanu, pokud zjistíme, že se místo nijak nejmenuje, chtěli bychom se oficiální cestou pokusit, zda to tedy vůbec lze. Zatím ani nevíme, jak se to dělá,“ řekl Junek.

Říká, že existuje fotka, na níž Enrique Stanko Vráz pózuje s domorodci jako svými průvodci v této lokalitě a nese vlajku s českým lvem. „Celá expedice bude trvat nejvýše měsíc, tedy tři týdny hledání pohoří Bedřicha Smetany,“ říká Junek.