Snad v žádné jiné věci se názor pardubických politiků z hnutí ANO neproměnil tak jako v případě využití bývalého vojenského prostoru Červeňák.
Je to přesně šest let, kdy se zdálo, že divokou přírodou kolem Chrudimky povede silniční propojka z Višňovky do Pardubiček.
„S armádou jsme domluveni na převodu pozemků pro silnici, chystáme změnu územního plánu, která stavbu umožní. Myslím, že bychom mohli začít budovat už příští rok,“ uvedla v květnu 2016 tehdejší náměstkyně primátora za ANO Helena Dvořáčková.
To primátor Martin Charvát ze stejné strany dokonce počítal s tím, že pro cestu půjde využít tamní starý vojenský most. A to i přesto, že mu řada lidí říkala, že to je nesmysl. „Určitě se dá most opravit, názor laiků mě v této chvíli nezajímá,“ dodal Charvát.
Historie ČerveňákuV roce 1919 se Pardubice staly sídlem nově vznikajícího železničního pluku. Pro výcvik tohoto pluku bylo zapotřebí velikého prostoru v členitém terénu s vodním tokem. Proto již na počátku 20. let byla připravována výstavba technického cvičiště na řece Chrudimce pod Pardubičkami. Po převzetí vojenského prostoru německou okupační armádou v březnu roku 1939 provoz na vojenských drážkách utichl. V roce 1945 sice vojenské území převzalo opět železniční vojsko, nicméně poválečný provoz na torzu polních drážek v Pardubicích byl mizivý. Zdroj: Parpedie |
Politikům z partaje, která má už osm let na pardubické radnici dominantní postavení, je však nutné přičíst k dobru, že od svých tehdejších plánů pod silným tlakem ekologů a dalších lidí ucukli. Dnes se totiž v případě bývalého vojenského prostoru vydávají úplně jinou cestou.
„Rada města schválila projektový záměr revitalizace území Červeňáku. Dokumentaci chce mít město hotovou do konce příštího roku. Samotná obnova území Červeňáku, jejímž cílem je posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury v Pardubicích, by pak měla začít v polovině roku 2024,“ uvedla mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.
A jako u všech větších projektů se nyní budou hledat peníze. Podle náměstka primátora Jana Nadrchala má radnice v tomto směru více možností.
„Provedení úprav bude podle prozatímních odhadů stát asi 60 milionů korun. Obnovu území Červeňáku jsme připraveni financovat z vlastních zdrojů s možnou dotací z evropských fondů, jak prostřednictvím operačního programu Životní prostředí, tak Integrovaného regionálního operačního programu,“ řekl Nadrchal.
Záměrem města je podle radních celková komplexní obnova lokality s ohledem na její přírodní, kulturní a historické hodnoty a význam v systému sídelní a krajinné zeleně.
„Projekt významně rozvíjí genia loci této přírodní lokality táhnoucí se podél řeky Chrudimky,“ uvedl Nadrchal s tím, že chce najít místa i pro rekreaci. Prostor by měly dostat i odkazy na historii území.
„Zlepšit by se měla prostupnost a pobytovost území, důraz klademe na ekovýchovu a širší vazby. Lokalitu chceme doplnit o vhodný mobiliář či herní prvky, územím by měly vést dvě naučné stezky. Jedna návštěvníky provede různými biotopy a přírodními zajímavostmi Červeňáku, druhá bude odkazovat na vojenskou historii, neboť Červeňák býval cvičištěm zdejších ženistů,“ doplnil Nadrchal.
Ovšem nejdůležitější je, že oproti zmíněným šest let starým plánům nyní politici sází hlavně na zachování přírody včetně omezování šíření nepůvodních druhů. Součástí projektu je například i práce s vodou, konkrétně například podpora tvorby tůní coby líhniště vzácných živočichů, kteří se v území vyskytují.
„Během revitalizace by podle územní studie měl být Červeňák propojen s okolím cyklostezkami a pěšinami, zachovány a začleněny do celého konceptu revitalizace by měly být zachovalé technické prvky jako mostní pilíře a stávající objekty,“ dodala Hradní.