Po bývalém vojenském cvičišti Červeňák v Pardubicích nedávno jezdil pásový buldozer. Ovšem neničil, ale tvořil. Ochránci přírody chtějí tímto způsobem pomoci obnově zarostlých mokřadů a připravit podmínky pro návrat druhově pestrých luk s motýly.
Těžká pásová technika se před mnoha lety na Červeňáku pohybovala při vojenských cvičeních, s odchodem armády však začaly ustupovat i mnohé vzácné druhy živočichů a rostlin včetně kriticky ohrožených, téměř prehistorických korýšů listonohů letních.
„Využívání pásové techniky, ať už se jedná o tanky, obrněné transportéry, buldozery nebo bagry, patří na řadě vojenských cvičišť po celé střední Evropě dnes již k běžným způsobům aktivní péče o přírodní rozmanitost,“ uvedl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Část prací buldozeru zajistila zdarma firma Eurovia.
V lokalitě navíc pokračuje sekání travních ploch a prořezávání křovin.
„Aby bylo možné mokřad, který vlivem sucha před lety vymizel, obnovit, je nejprve nutné zbavit jej nánosů, tedy horní vrstvy půdy, která sem nepatří a vodu propouští. Obnovením mokřadu, který bude zadržovat zejména dešťovou vodu, zde vzniknou ideální podmínky pro další život. Budou se sem moci navrátit vážky, žáby a další obojživelníci a místo získá svou původní rozmanitost,“ doplnil za ochránce přírody David Číp.
Obnova mokřadů jen potvrzuje nastolený trend – okolí Chrudimky zůstane i po předání lokality armádou městu víceméně divoké. To je ostatně i závěr veřejných debat na téma, jak bývalý vojenský prostor využít. Ještě před pár lety měli ekologicky smýšlející lidé strach, že politici lukrativní území přemění na oblast vhodnou pro bytovou výstavbu či zde vznikne silniční propojka mezi Vinicí a Pardubičkami.
Lokalitě dal jméno mostČerveňák je název pro historický most přes Chrudimku v Pardubicích, který se nalézá v prostoru bývalého armádního cvičiště 1. železničního pluku. Byl řadu let veřejnosti nepřístupný, jelikož se nacházel v uzavřeném vojenském prostoru. Most byl vybudován v roce 1935. Konstrukce střední hlavní části původně stála od roku 1910 v místě dnešního Prokopova mostu asi dva a půl kilometru níže po proudu, kde ovšem přestávala vyhovovat provozu. Vojáci 1. železničního pluku konstrukci vysunuli o něco severněji a na jejím místě byl vybudován most nový. Po jeho zprovoznění byla konstrukce rozebrána, přepravena na stávající místo. Název mu dal původní červený nátěr. |
„Na základě veřejných online diskusí mohu konstatovat, že mezi širokou veřejností i odborníky panuje shoda v tom, aby byl v území zachován přírodní ráz bez výrazných parkových úprav, a víceméně všichni zúčastnění se také shodli na vybudování cestní sítě. Veškeré úpravy pak vyplynou z připravované územní studie, na které město spolupracuje s Iniciativou Přírodní park Červeňák,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za životní prostřední Jan Nadrchal z ANO.
Byť se kvůli epidemii koronaviru nemohlo veřejné debaty účastnit tolik lidí, jako by tomu bylo za normální situace, i opoziční politici její uspořádání chválí.
„Náměstkovi Nadrchalovi jsem poděkoval za uspořádání opravdu dobrých participačních diskusních setkání k připravované Územní studii Červeňák a poprosil jsem ho o to, zda by nezvážil zapojení podobných setkání k přípravě neméně důležité Územní studie sídelní zeleně pro Pardubice,“ uvedl zastupitel za ODS Karel Haas.
Území o výměře 19 hektarů, které město od ministerstva obrany získalo formou bezúplatného převodu v květnu 2019, má zůstat průchodné pro pěší i cyklisty ve všech směrech s tím, že cesty a stezky zůstanou zhruba v současném půdorysu. Naopak s vjezdem aut, s výjimkou vozů IZS, studie nepočítá. Nyní se v areálu nacházejí výstražné tabule s upozorněním, že vstup na území je na vlastní nebezpečí a lidé by měli chodit pouze po cestách.
„Práce na postupné revitalizaci území Červeňák odstartovaly v červnu tohoto roku, kdy zde tým Českého svazu ochránců přírody započal s kosením luk s cílem zvýšit druhovou pestrost neboli biodiverzitu, a trvat by měly do poloviny prosince 2020,“ dodala mluvčí pardubické radnice Iveta Koubková.