Divocí koně na pardubický Červeňák nesmějí, říká ministerstvo obrany

  14:10
Divocí koně v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích kvůli podmínkám ministerstva obrany být nemohou. Bývalé armádní cvičiště musí být totiž kompletně přístupné veřejnosti. Přání ochranářů chovat tam koně se tak nenaplní.

Na zchátralý most přes Chrudimku v lokalitě Červeňák je sice vstup zakázán, lidé i tak hazardují a chodí přes něj. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Vypadalo to jako docela dobrý nápad, a to hned z několika důvodů. Divocí koně by přirozeně „sekali“ trávu v zeleném pásu kolem Chrudimky. Jistě by se stali atrakcí nejen pro rodiny s dětmi a v neposlední řadě by symbolika ve městě koní byla takřka ideální.

Ovšem nakonec z plánu sešlo. A to poměrně z prozaického důvodu. Ministerstvo obrany si při přenechání prostoru městu vymínilo, že kolem Červeňáku nebudou žádné ploty ani ohrady.

„Bývalé armádní cvičiště musí být kompletně přístupné veřejnosti, ohrady pro koně by část oblasti zavřely. Přání ochranářů chovat tam koně z Exmooru se proto nesplní,“ řekl primátor Martin Charvát z hnutí ANO.

Město lokalitu získalo zadarmo loni, 20 let tam podle smlouvy s armádou nesmí stavět komerční projekty ani pozemky pronajímat.

„Divocí koně potřebují elektrické ohradníky, aby zůstali ve vymezené části. Tím by město nesplnilo podmínku, že oblast musí být prostupná,“ dodal Charvát.

Chov divokých koní navrhli ochránci přírody, kteří se po dohodě s radnicí také částečně starají o údržbu zeleně.

Náměstek primátora Jan Nadrchal s nimi o možnosti zapůjčení několika koní z rezervace velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku již jednal. Kromě Milovic jsou koně z Exmooru na Moravě v národním parku Podyjí.

„Koně nepotřebují žádnou extra péči, nejsou přešlechtění. Podmínky na Červeňáku jsou pro ně vhodné. Bývalé vojenské prostory dokážou dobře udržovat,“ uvedl nedávno David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Přírodní ráz lokalitě zůstane

Návrat divokých koní v jiných oblastech Česka je součástí projektu zaměřeného na záchranu fauny a flóry. Divocí koně pocházejí z anglického Exmooru. První písemná zmínka o nich se datuje do 11. století. Patří tak k nejstarším záznamům o volně žijících koních v Evropě.

Nicméně i přes neúspěch plánu s koňmi je evidentní, že celý vojenský prostor si ponechá svůj přírodní ráz s minimální zásahem lidí. Tým Českého svazu ochránců přírody na území Červeňáku ostatně minulý měsíc započal s kosením luk s cílem zvýšit druhovou pestrost neboli biodiverzitu.

„V travních plochách na Červeňáku se začaly prosazovat expanzivní, silně konkurenční rostliny jako třtina a ovsík. Tyto traviny potlačují růst kvetoucích lučních bylin, jež jsou důležité pro hmyz, především motýly, kterých v české krajině ubývá. V některých částech je navíc naplánován pojezd pásovou technikou, který se již osvědčil na podobných lokalitách bývalých vojenských prostorů,“ uvedl Ivan Hoza, předseda Českého svazu ochránců přírody Pardubice, který se zavázal zajistit údržbu části travních ploch a obnovu zaniklého mokřadu na území Červeňáku.

„V další fázi bude v blízkosti mostu Červeňák probíhat obnova mokřadu, který se tu ještě před pár lety vyskytoval. Ten vlivem sucha zmizel a tím přišli o svůj domov obojživelníci a další vodní živočichové,“ doplnil Hoza.

Iniciativa pardubických spolků se zformovala před pěti lety s cílem vybojovat pro město lokalitu Červeňák a zároveň jí ponechat přírodní charakter.

„Bývalý vojenský prostor nabízí krásný kout přírody na dosah od centra města. Od doby, kdy zde přestala armáda působit, uběhla řada let. Za tu dobu se přírodní kvalita tohoto území začala v mnoha směrech zhoršovat. Proto Iniciativa Přírodní park Červeňák usilovala o to, aby město zadalo péči o toto území někomu, kdo má s revitalizací podobných lokalit zkušenost. Jsem rád, že se to nakonec podařilo,“ dodal Ivan Hoza.

O dalších změnách v areálu rozhodne územní studie, na které město spolupracuje s Iniciativou Přírodní park Červeňák a která by měla jasně stanovit, jaké bude využití této lokality či jaké úpravy budou v území provedeny.

„Naším cílem je vymezit tuto lokalitu jako území přírodního charakteru, které má zůstat součástí sídelní zeleně. Město se navíc zavázalo, že do 20 let od doby, kdy toto území převzalo od ministerstva obrany, zde nevznikne nic jiného než přírodní park určený k rekreaci obyvatel. 

Jedním z možných řešení je vytvořit v lokalitě například mlatové cesty, cyklostezky, doplnit zde lavičky a drobný mobiliář či vybudovat dětské hřiště, vše přírodního charakteru, ve snaze prostor oživit a přilákat sem veřejnost. Veškeré úpravy vyplynou právě z připravované územní studie,“ dodal náměstek Nadrchal s tím, že ještě letos pak bude zahájena oprava mostu „Zeleňák“, který čeká výměna mostovky.

VIDEO: Reportér Matěj Smlsal se během dvou hodin naučil jezdit na koni a šel na něm nahánět krávy do ohrady: