Když dnes odpoledne přijel prezident Petr Pavel do Brněnce na Svitavsku, aby si v průběhu návštěvy Pardubického kraje prohlédl Muzeum přeživších v bývalé továrně Oskara Schindlera, který tady za války před smrtí zachránil přibližně 1 200 Židů, někteří přespolní se zaobírali otázkou, kdo na dávno nefunkční teplárenský komín namaloval nápis PAVEL.
„Asi chtěl někdo uvítat prezidenta ve velkém,“ řekl při pohledu na dominantu obce jeden z návštěvníků Brněnce, který se chystal na večerní besedu s prezidentem.
 |
Nápis na komíně však žádnou souvislost se současnou hlavou státu, jak by si někteří mohli myslet, nemá. „Už jsem to také slyšel, že jsem takový fanoušek prezidenta, že jsem komín pojmenoval po něm, ale to tak není. A teď nemám nic vůči panu prezidentovi,“ říká někdejší šéf kopřivnické Tatry Petr Rusek, který v ještě donedávna zanedbaném brownfieldu postavil novou halu rodinné firmy Composite Componenents. Součástí areálu plastikářské firmy, která v regionu s vyšší nezaměstnaností začne již brzy nabírat první zaměstnance, je i teplárenský komín.
Poté co padlo ve firmě rozhodnutí, že brownfield upřednostní před stavbou na zelené louce, už tehdy věděl, že komín v areálu zůstane. Chtěl na něm vzdát poctu člověku, který je podle jeho slov zapomenutým kapitánem českého průmyslu. Jde o bývalého ředitele vysokomýtské Karosy, později Iveca, Pavla Pachovského.
Od nenávisti k obdivu
„Byl to můj první šéf, který byl na mě nesmírně tvrdý. Ze začátku jsem ho nenáviděl, protože po mně chtěl všechno udělat pořádně, rychle a precizně. Opravdu jsem ho nenáviděl. Pak mně začal být jedno, tak jsem ho začal obdivovat, a posledních deset let jsme byli velcí rodinní přátelé,“ vzpomíná na svého kamaráda byznysmen Petr Rusek.
Pavel Pachovský pracoval ve vysokomýtské Karose od roku 1997, kde dělal ředitele nákupu. Od roku 2011 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Iveco. Zastával také post místopředsedy Sdružení automobilového průmyslu České republiky, v rámci něhož reprezentoval český automobilový průmysl v Evropě a ve světě.
„Velký podíl na tom, že se z vysokomýtské Karosy stal nejmodernější a nejlepší výrobní závod na výrobu autobusů v Evropě, má Pavel Pachovský. Pod jeho vedením získala firma řadu ocenění. Podílel se na strategických rozhodnutích v rámci celého koncernu Iveco,“ zavzpomínal Rusek na období, kdy pod Pachovského vedením vysokomýtský závod v roce 2013 dosáhl rekordní produkce 3165 autobusů. V 90. letech provázel ekonomickou transformací svitavskou společnost TOS.
V roce 2014 dostihla Pavla Pachovského nemoc, na kterou krátce poté zemřel. „Možná si na něj někteří lidi vzpomenou, ale nenašel jsem a neviděl jsem o něm nikde žádnou zmínku. Má malinký zastrčený hrob, kde je jeho jméno, a skoro nikdo v okolí podle mě vůbec neví, kdo byl Pavel Pachovský. I proto jsem se rozhodl tomuto kapitánovi vzdát poctu tímto způsobem,“ dodal Rusek.
Pointu celému příběhu dává i vysvětlující nerezová destička pod komínem. „Správný chlap, odborník, kamarád a můj učitel,“ stojí na destičce s věnováním od Petra Ruska.
Musíme je dostat do standardního režimu, řekl Pavel k lidem ve vyloučené čtvrti |
Petr Rusek v devadesátých letech pracoval v podniku TOS Svitavy, kde se z marketingového pracovníka vypracoval na pozici obchodního ředitele. V letech 1999 až 2008 spojil svou profesní dráhu s výrobcem autobusů Karosa (IRISBUS), v němž působil jako obchodní ředitel a člen představenstva.
V roce 2008 přišel do skupiny Excalibur zbrojaře Jaroslava Strnada na pozici ředitele a předsedy představenstva choceňského výrobce Composite Components. Poté, co Strnad získal většinový podíl v kopřivnické automobilce Tatra, se stal obchodním ředitelem a předsedou představenstva Tatra Trucks. Po odchodu z Tatry se věnuje rodinnému byznysu na východě Čech.
