Podmínky pro létání nebyly dopoledne v Pardubicích ideální. Zataženo, zima, jemný déšť a hlavně poryvový vítr. To vše pilotovi Janu Rudzinskému značně komplikovalo vzlet s replikou slavného letadla prvního českého aviatika Jana Kašpara. Nikdo se tak nedivil, že letovou ukázku zkrátil na minimum a vlastně jen tak „poskočil“ na dráze. Start mu navíc zkomplikovala srna, která vyběhla z vedlejšího pole.

„Traduje se, že Jan Kašpar se naučil s letadlem zatáčet, když se vyhýbal krávě na louce. Já jsem zase musel dát pozor na srnku, pěkná náhoda,“ řekl po akci Rudzynskij, který si jinak připravovanou ukázku moc neužíval.

„Dneska to bylo náročné. Když jsem se rozhodoval, že bych udělal skutečné předvedení letounu, přišel takový poryv, že jsem byl rád, že jsem přistál. V jednu chvíli to vypadalo nadějně, v druhé chvíli jsem to zachraňoval a byl jsem rád, že jsem to dostal bezpečně na zem,“ řekl pilot, který jinak létá s moderními akrobatickými letouny, což je podle něj na pilotování něco zcela jiného.

„Blériot není tak ovladatelný jako moderní letadla, hodně dlouho mu trvá, než se dostane z krajního režimu do stabilní polohy. Někdy to ani nemá řešení, nad určité limity počasí s tím létat nejde,“ řekl Rudzynskij.

S replikou může létat jen zkušený letec

Létat na replice je pro něj prý čest i radost, ale vyžaduje to velké zkušenosti. Musí přepnout a na chvíli zapomenout na to, co umí s moderními stroji, které jsou na rozdíl od historických předchůdců mnohem ovladatelnější.

Rudzynskyj letěl na replice Kašparova druhého Blériotu, který si průkopník českého letectví předělával podle svých představ a se kterým v roce 1911 doletěl do pražské Chuchle.

Rudzynskyj sní o tom, že by tento let zopakoval. „Ano, mám chuť letět do Chuchle. Nicméně musíme něco udělat s motorem, abych to zvládl. Musíme přidat druhou nádrž, aby se dalo s rezervou doletět,“ řekl Rudzynskij.

Blériot J.K. co nejvíc odpovídá Kašparovu originálu. Je dvoumístný, ale má jiný motor značky Laurin a Klement. Originální motor už se nedochoval a jiný podobný by byl hodně drahý. Letoun může letět maximálně rychlostí 110 kilometrů v hodině, od země se odlepí v rychlosti 65 km/h. Pádovou rychlost má 70 km/h. „Já se ale krajním rychlostem vyhýbám. Když letím hodně vysoko, tak se bojím,“ přiznal pilot.

Replika letounu patří do letky Aviatické pouti, která v Kuněticích na letišti provozuje muzeum a nepravidelně ho otevírá veřejnosti. Vlastní dohromady tři repliky Blériotu, z toho dvě funkční. Na Aviatické pouti, která se koná 7. a 8. června v Pardubicích, jednu z nich lidé uvidí.