Zdobení začíná mnohdy už v průběhu září, aby se vše stihlo s klidem a bez stresu. „Po práci tomu věnujeme každou volnou chvilku, zhruba čtyři hodiny denně, o víkendech je to opravdu od rána do večera,“ popisuje majitelka Petra Hloušková, která světýlky doslova žije.

Zatímco instalace zabere týdny, úklid jde poměrně rychle, ale má své mouchy. Řetězy musí co nejdříve do sucha, jinak by je mráz poškodil.

„Uklízíme je někdy až v březnu. Úklid nám jde o dost pomaleji, protože už se nemáme na co těšit. Než je dáme na půdu, sušíme je po celém domě. Obložíme si kuchyň, obývák i koupelnu. Pak se pomalu není kam hnout a brodíme se světýlky,“ dodává se smíchem.

35 fotografií

První impulz ke zpřístupnění veřejnosti přišel v roce 2019 v průběhu covidové pandemie. V době, kdy bylo všechno zavřené a lidé nemohli nikam cestovat, si majitelka všimla, že před nazdobeným domem zastavují rodiče s dětmi a zvedají je nad hlavu, aby alespoň nakoukly přes bránu. Bylo jí to líto, a tak začala s manželem hledat řešení.

„Zavolali jsme na hygienu, popsali situaci a zeptali se, zda je můžeme pustit alespoň na zahradu. Řekli nám, že je klidně můžeme pustit, protože za návštěvu nám nemůže nikdo nic říct. Rychle se to potom rozkřiklo a tak náš dům přinášel v té těžké době trochu světla. Doslova i obrazně,“ vyprávějí manželé.

O rok později přišel další velký moment. Žádost o ruku jako z té nejromantičtější filmové scény. Tomáš Hloušek tehdy vyzdobil dům více než sto tisíci světýlky, protože chtěl navodit výjimečnou atmosféru. Aby skok z dvaceti tisíc světýlek na stovku nebyl nápadný, připravoval na to svou partnerku už od léta. A tak radostně zdobila s ním, aniž by tušila, co se za tím vším vlastně skrývá. Na žádost pak řekla ano. Tím však Hloušek nechtěně odstartoval tradici, která se každoročně rozrůstá.

„Pak už se to vezlo, teď k nám chodí desítky tisíc lidí, ale dobrovolné vstupné zůstane vždycky dobrovolné. Odmítáme ho stejně jako prodejce, kteří nám neustále volají. Nechceme, aby se u nás cokoliv prodávalo a vydělávalo na lidech. Žádná komerce. Pak by to ztratilo smysl celé té radosti,“ dodává Hloušková.

Sněhuláci, nová fontána i altánek

Letos se k desetimetrovému nafukovacímu sněhulákovi přidal osmimetrový kamarád. Výzdoba se navíc rozšířila do další části zahrady, takže lidé mohou projít celou okružní trasu kolem nové fontány, sněhuláků a dojít až k nasvícenému altánku, který se pro mnohé proměnil v oblíbené fotomísto.

Záliba v osvětlení domu není pro rodinu Hlouškových levným koníčkem. „Já to raději ani nepočítám, protože snad ani nechci vědět, kolik nás to všechno stojí. To by mi pak manžel zatrhl a bylo by po srandě,“ říká s nadsázkou Petra Hloušková.

Návštěvnost se poslední roky drží stabilně kolem 25 až 30 tisíci lidí během adventu. Přesto majitelé říkají, že se nikdy nesetkali s nevhodným chováním návštěvníků. „Lidé si toho váží. Často vidím ty napjaté výrazy před rozsvícením a od nás odchází skoro každý s úsměvem, někdy se mnou prohodí pár vět. To mě hřeje,“ dodává majitelka. Se sousedy mají skvělé vztahy a první rozsvícení prý vždy společně zapíjí.

Nejsilnější momenty však nezažívají s davy, ale s těmi, kteří by se k nim jinak ani nedostali. Často je navštěvují dětské domovy nebo lidé z LDN ve speciálně upraveném autobusu. „Než přijeli poprvé, zavolal nám pán z dopravního podniku, vysvětlil situaci a požádal nás, zda bychom dům rozsvítili a otevřeli bránu, aby se lidé upoutaní na lůžko mohli podívat alespoň přes okno autobusu od silnice. Dělá jim to radost a pro nás je to dost silný moment, protože pro některé je to možná i poslední zážitek v životě,“ vypráví Hloušek.

„Je smutné to takhle říct, ale je to tak. Pokud však vykouzlíme úsměv alespoň jednomu člověku z toho autobusu, pak víme, že tohle celé má smysl,“ dodává jeho manželka.

Velkou roli hraje také obec, která rodině poskytla parkoviště u fotbalového hřiště i prostor před domem, aby mohla zazářit i vzrostlá lípa u silnice. Podpora je podle manželů Hlouškových obrovská a upřímně si jí váží.

Jak se k domu dostat

Osvětlený dům stojí v Libišanech přímo u silnice a nelze ho přehlédnout. Návštěvníci mohou využít vyhrazené parkoviště přímo u fotbalového hřiště, které je označené zářící kometou. V případě, že se parkoviště zaplní, což při druhé adventní neděli nastane ještě před osmnáctou hodinou, je lepší zaparkovat před hřištěm po levé straně.

Ne všichni řidiči ale parkují ohleduplně, což může způsobit lehké dopravní komplikace. „Někteří zaparkují uprostřed, další se kupí vedle nich a potom se tvoří kolony přijíždějících aut. Nejde pak vyjet a lidé tu na sebe troubí. Možná by to časem chtělo někoho, kdo by to usměrnil. Ale zážitek mi to nezkazilo. Ta radost v očích dítěte za to fakt stojí,“ popsal redakci iDNES.cz jeden z návštěvníků.

Dům mají omotaný 300 tisíci žárovkami. Vše chystáme jen ve dvou, říká majitelka

Na plné čáře však převažují veskrze pozitivní zážitky. „Jsem úplně okouzlena. Přijela jsem s manželem a se synem z Pardubic a rozhodně tu nejsme naposledy. Překvapilo mě, jak milá a vstřícná je paní majitelka, ačkoliv na tom netěží ani korunu. Atmosféru tady dotváří i svařák nebo čaj, co tu mají. Jen kasička by mohla být na viditelnějším místě, chvilku jsme ji hledali. Je vidět, že to fakt dělají s láskou a na takové věci ráda přispěju,“ řekla návštěvnice Kateřina P.