„Čas odkazuje na přibližnou dobu, kdy mohlo k vraždě dojít, a především na letopočet, který vymřením Přemyslovců v mužské linii znamenal zásadní zlom v českých a středoevropských dějinách,“ vysvětlil mluvčí projektu Milénium olomouckých Přemyslovců Tomáš Kryl.
Letošní rok je též připomínkou 720. výročí svatby Václava III. s piastovskou princeznou Violou Těšínskou.
„Tu si však vzal až poté, co nenadále a bez udání důvodu zrušil zasnoubení s uherskou princeznou Alžbětou, což vede k jedné z potenciálních ‚vyšetřovacích‘ verzí o tom, že šestnáctiletého českého krále mohli nechat zabít kvůli této potupě maďarští Arpádovci,“ přiblížil Kryl.
Připomínka výročí knížectví i dalších osobností
Organizátoři akce chtěli zvoněním zároveň připomenout i 970. výročí olomouckého údělného knížectví, jež vzniklo smrtí prvního v Olomouci usazeného Přemyslovce, knížete Břetislava, roku 1055. Rozdělením Moravy vyřešil komplikovanou situaci nástupnictví mezi syny.
V případě druhého ze synů – Vratislava – pak letos uplynulo 940 let od okamžiku, kdy na dvorském sjezdu v Mohuči obdržel od císaře Jindřicha IV. jako první český panovník nedědičný královský titul.
Letošní vzpomínka se týkala rovněž 910. narozenin kněžny Eufémie Olomoucké, dcery Oty II. Olomouckého a manželky novgorodského knížete Svatopluka Mstislaviče, stejně jako 880. narozenin jejího synovce Vladimíra, knížete olomouckého údělu v letech 1190 až 1200.