Myslivci budou víc lovit, přemnožená zvěř ničí vysazené stromky

  15:36
Na pulty obchodů by se letos mělo dostávat více zvěřiny, než bylo dosud zvykem. Lesníci totiž potřebují v Olomouckém kraji zredukovat přemnoženou spárkatou zvěř, která devastuje nově vysazené porosty po kůrovcové kalamitě. A nemají jinou možnost než vyšší odlov jelenů, srnců, daňků a dalších.

ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Škody, jež zvěř způsobuje okusem sazeniček a mladých stromů, jdou jen ve zdejším kraji každoročně do milionů. Lesní hospodáři proto hledají cestu z nepříjemné situace ven. Na intenzivnějším odlovu se shodují prakticky všichni.

„Lesy České republiky trvale usilují o dosažení takových stavů zvěře, které nezpůsobují neúměrné škody a umožňují obnovu lesa bez nutnosti ochrany sazenic proti zvěři. V režijních honitbách zvýšíme letos odlov nejméně o dvacet procent a totéž navýšení budeme projednávat i s nájemci našich honiteb. Logicky se tak dostane do obchodů více zvěřiny z lesů v naší správě. Nárůst není nijak extrémní, takže distribuci zvěřiny bez problémů zvládneme,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Fotogalerie

V nově uzavíraných nájemních smlouvách na pronájem honiteb má podle ní státní podnik možnost významněji zasáhnout do plánu lovu.

„Na druhou stranu se snažíme myslivce motivovat, když nájemcům poskytujeme bonus v podobě příspěvků na zkvalitnění honitby, například při zakládání mysliveckých políček nebo mysliveckých zařízení,“ vysvětlila Jouklová.

Arcibiskupské lesy a statky hospodařící v církevních lesích v Olomouckém kraji navyšují už třetí rok po sobě odlov spárkaté zvěře v honitbách, aby ochránily nově vysazené lesy před okusem.

„Nejvyšší meziroční nárůsty jsou u srnčí a dančí zvěře. Intenzivní lov veškeré spárkaté zvěře bude probíhat i v letošním roce,“ sdělil jednatel společnosti Petr Skočdopole.

Někde míří zvěř ke zpracování, jinde na přímý prodej

Lov zvěře je podle něj zásadním preventivním opatřením, jak předcházet škodám. Víc zvěře se tak prostřednictvím distribuční sítě dostává na pulty prodejen.

„Hlavní objem zvěřiny prodáváme velkým zpracovatelům na základě roční smlouvy,“ vysvětlil Skočdopole.

Velkou kampaň spouštějí Vojenské lesy a statky, které mají rozsáhlé lesní plochy ve vojenském prostoru Libavá. Celkem na čtyřech místech v regionu začal státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (VLS) nabízet prodej zvěřiny široké veřejnosti. Svou nabídkou míří na maloodběratele i gastronomické provozy.

„Zvěřina je ve vojenských lesích v bio kvalitě, protože zvěř se zde pohybuje v unikátních přírodních lokalitách, jimž se vyhnul intenzivní civilizační rozvoj. Divoké maso je navíc méně tučné a má v kontrolách veterinářů dobré výsledky,“ argumentuje výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.

Státní podnik přiznává, že nová nabídka zvěře má souvislost s klimatickou kalamitou, která postihla tuzemské lesy.

V oblasti Libavá v posledních letech probíhá masivní výsadba sazenic dřevin, které mají nahradit uhynulé stromy, a VLS proto stejně jako jiní potřebují snížit stavy zvěře, která na mladých lesních porostech způsobuje okusem významné škody.

„Stavy zvěře je třeba přizpůsobit aktuálnímu stavu českých a moravských lesů. Letos jsme významně zvýšili plány odlovu a zřejmě půjde o dlouhodobý trend. Tím samozřejmě zvyšujeme i nabídku zvěřiny,“ sdělil mluvčí VLS Jan Sotona.

Pro myslivce znamená vyšší odlov více starostí

Myslivci mají stejně jako lesníci lovit výrazně více, přitom tuto práci dělají ve volném čase a počty myslivců se spíš snižují.

„Uživatelé honiteb jsou nuceni k větším odstřelům, v posledních letech především kvůli kůrovcové kalamitě a nutnosti zakládat nové porosty. Dá se říct, že letošní rok bude z tohoto pohledu znovu rekordní, i když to zvládáme jenom s velkými obtížemi,“ sdělil jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Olomouc Jiří Zbořil.

Sami myslivci tak mají mnohem víc zvěře, než jsou sami schopni spotřebovat. „Nevýhodou je, že čím víc se zvěřiny dostává do distribuce, tím víc se snižují ceny, což pro nás není nic příjemného,“ řekl Zbořil.

Podle něj za jelení maso v celých kusech dostávají myslivci kolem šedesáti korun za kilogram, v síti se už prodává kilogram opracovaného masa za 300 až 400 korun.

„Pro nás je užitek vzhledem k nákladům, které máme, minimální a ekonomika se spíš zhoršuje, než zlepšuje. My ale musíme splnit kvóty stanovené státem, protože jinak nám hrozí nepříjemné sankce za škody způsobené spárkatou zvěří,“ vysvětlil.