Ačkoliv v poušti Kalahari, která je přirozeným prostředím oryxů, klesá v některém období noční teplota pod bod mrazu a s ochlazením se tato zvířata dokážou vyrovnat, v zoo k jejich vypouštění obvykle dochází na přelomu dubna a května, kdy je teplejší počasí stabilnější. Letos si ovšem příroda ve všem pospíšila.
Oryx jihoafrickýTento poddruh africké pouštní antilopy zdobí jedinečná černobílá kresba, stejně jako typický úhoří pruh na zádech. Dlouhé rohy vzhled umocňují. Jejich skupiny čítají přibližně 15 členů, někdy se však stáda při svých dlouhých cestách za vodou a potravou setkají a dále pokračují v počtu až 200 jedinců. Ve skupině panuje přísná hierarchie. Výsostní postavení je dáno dominantnímu samci, mezi samicemi probíhají vzájemné ritualizované souboje, které vedou k seřazení do hierarchického žebříčku. |
„Proces vypouštění je plný adrenalinu. Těmto obyvatelům rozlehlých stepí a polopouští příroda velí při leknutí reagovat velmi rychlým útěkem, který v našich podmínkách může skončit vážným zraněním. Platí to především pro mláďata,“ poznamenala zooložka Eliška Veselá.
Mláďata se v zoo při vypuštění poprvé ocitnou ve volném prostoru. „Tam je ovšem pro ně vše neznámé,“ vysvětlila.
„Letos jsme do výběhu vypustili jedenadvacet oryxů, tedy jednoho samce, dvanáct samic a osm mláďat. Čtyři březí samice zůstaly ve stáji, která je pro ně k porodu bezpečnější. Dnes stádo skýtá pohled na klidná zvířata, která si užívají jarních slunečných dnů,“ doplnila Veselá.
První pár oryxů jihoafrických na Svatý Kopeček získali ze Zoo Liberec. „Stalo se to už na podzim roku 1973. Další oryxi, kteří se stali zakladateli stáda, sem přišli v roce 1974 ze Zoo Dvůr Králové, kam je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Josef Vágner, tehdejší ředitel a současně zakladatel královedvorského safari, přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu v Namibii,“ řekla mluvčí zoo Gornská.
Zoo Olomouc je od té doby chová nepřetržitě a pravidelně je rozmnožuje. „Od roku 1973 zde došlo k 343 porodům. Mláďata se rodí na zimovišti afrických zvířat, kde s ostatními členy stáda čekají, až se oteplí a budou moci být po zimě vypuštěna ven,“ uvedla mluvčí.
Oryx je odkládací typ
Samice rodí mládě takzvaného odkládacího typu, které po nakojení od matky odchází a samo si zvolí místo, kde ulehne.
„Matka se za ním nevydává. Svou pachovou stopou by mohla přilákat predátora. Několikrát denně mládě bučením přivolá, nakojí jej, olíže mu konečník, čímž ho přiměje k vyměšování, a nakonec ho očistí, aby ho případný predátor nevyhledal podle pachu,“ popsala Veselá.
„Poté se malý oryx vrací do úkrytu. Má-li dostatečný příjem mléka a péči samice, první dny leží s hlavou přitisknutou k zemi, vypadá jako nenápadná hromádka písku.“
Později se mláďata s matkami připojují ke stádu, případně se drží pohromadě v takzvaných školkách. „Oryxi jsou zvířata s distančním chováním, to znamená, že jednotliví členové stáda se drží od sebe navzájem určitou vzdálenost. Tu překročí jen při páření, soubojích a ve vztahu matky a mláděte,“ vysvětlila zooložka.
Současně se stádo drží pohromadě, ať už zvířata odpočívají, přemísťují se, nebo se pasou. „Jsou velmi ostražití a vytváří takovou hvězdu. Jsou orientována různým směrem tak, že každé je obráceno na jinou světovou stranu a kontroluje určitý výsek okolí, takže společně mají přehled o dění či případném blížícím se nebezpečí,“ popsala mluvčí zoo.
Medojedům upravili výběh
Návštěvníci zoo na Svatém Kopečku nyní zahlédnou ve venkovním výběhu medojedy kapské.
„Jejich venkovní výběh musel být upraven tak, aby nás v rámci své chytrosti a schopností medojedi nepředčili nějakou svou záludností. Jejich první dny ve venkovním výběhu v nich budily rozpaky, neboť mnoho vjemů zažívali zcela poprvé v životě. Dnes se však již osmělují a ven chodí rádi,“ uvedla zooložka Veselá.
