Ve volné přírodě nyní žijí pouze poslední stovky kusů. V Zoo Olomouc se doposud narodili tři jedinci. Nová samice olomouckému chovu tak výrazně pomůže se zachováním druhu.
„Daněk mezopotámský ve své původní domovině na Blízkém východě čelil vyhynutí nejen kvůli přímému pronásledování, ale zejména v důsledku ztráty prostředí a konkurenci domácích zvířat,“ uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Díky záchrannému programu realizovanému evropskými zoologickými zahradami, mezi nimiž je i olomoucká, počty daňků úspěšně rostou.
„Bez nich by tento druh s největší pravděpodobností z naší planety zcela zmizel,“ řekla Gronská.
Samci žijí samotářsky
Parohy mají pouze samci, jejich délka je mezi 50 až 70 cm. Samcům začíná první paroží růst zhruba ve druhém roce života, v předjaří shazují staré a v dubnu jim začíná vyrůstat nové, které je pokaždé o něco delší a rozložitější.
Na rozdíl od jelenů je paroží daňků zakončeno lopatovitě. „V porovnání s daňkem evropským, kterému se lodyha paroží rozšiřuje až v horní části, daněk mezopotámský má rozšíření už od hlavy,“ popisuje Gronská.
Zvíře obývá řídké lesy na Blízkém východě. Samice s mláďaty se sdružují do stád, samci mimo říji žijí samotářsky. Odrostlá mláďata samčího pohlaví opouštějí mateřské stádo a vytvářejí tzv. mládenecké skupiny.
Tráva tvoří 60 procent jeho potravy spolu s listy a ořechy. Starší jedinci jsou teritoriálnější, mladší více migrují.