Mají strach z odchodu zaměstnanců, kteří nemají daleko do důchodu. Nevědí, jestli za ně seženou náhradu, a už tak mají pracovníků velmi málo. Chybí hlavně v živočišné výrobě. Taková situace panuje v Zemědělském družstvu Smržice nedaleko Prostějova.
„Minulý rok nám jedna paní odcházela do důchodu a byl velký problém za ni sehnat náhradu. Nakonec se nám to povedlo, ale to je zase mladá slečna, která bude chtít nejspíš brzo zakládat rodinu, takže nám zase na pár let vypadne,“ popsala personální potíže ředitelka družstva Smržice Kateřina Radvanská.
Stejné problémy řeší také v Zemědělském družstvu Unčovice u Litovle, tam chybějí hlavně dojičky a ošetřovatelé prasat a skotu.
Další družstvo, tentokrát to v Senici na Hané, které obhospodařuje pět a půl tisíce hektarů orné půdy, za poslední dva týdny zveřejnilo na svých facebookových stránkách čtyři nabídky práce. Hledají ošetřovatele skotu a nosnic, řidiče krmného vozu a opraváře zemědělských strojů.
Do průzkumu Agrární komory ČR ohledně situace na pracovním trhu se zapojilo 207 podniků z celé České republiky a devadesát procent z nich uvedlo, že pociťuje nedostatek zaměstnanců. Podle Českého statistického úřadu totiž ubyla v zemi za posledních dvacet let čtvrtina pracovníků v zemědělství.
Benefity v zemědělství
V regionu za to může i konkurence jiných odvětví. „V kraji totiž bojuje zemědělství s průmyslem. Společnosti zejména kolem Mohelnice a Olomouce zaměstnance stahují. Navíc zemědělství jim nikdy nenabídne takové podmínky a většinou ani takové mzdy, jako mohou poskytnout průmyslové firmy,“ vysvětlila Zlata Lakomá z Agrární komory Olomouckého kraje.
Družstva se přesto snaží pracovníky navnadit. „Usilujeme o to, abychom jim nabídli co nejlepší benefity, ale samozřejmě to jde jen v rámci našich možností. Mohou si například od nás za levnější cenu odkoupit obilí nebo si půjčit techniku, pokud sami doma mají hospodářství,“ vyjmenovala příklady Radvanská.
„Zemědělství má navíc v očích veřejnosti, a především u mladých lidí, bohužel velmi nízkou prestiž,“ vysvětlil příčinu nedostatku pracovních sil prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
S tím souhlasí i Radvanská, která říká, že se mladým farmařit nechce. „Je to totiž náročná práce, pracuje se i o víkendech a svátcích a musí se vstávat třeba už ve dvě hodiny ráno,“ připomněla.
Lakomá z regionální agrární komory doplnila, že když už se objeví nový mladý pracovník, tak většinou vyrostl přímo v zemědělsky založené rodině.
Automatizace moc nefunguje
Zaměstnance už leckde pomalu nahrazují roboti, ale v agrárních odvětvích automatizace zatím funguje jen velmi omezeně. „Sice už jsou dojicí roboty, ale na práci se zvířaty i na poli je potřeba lidská síla. Ještě asi bude chvíli trvat, než robotizace pracovníky v zemědělství zastoupí,“ dodala Lakomá.
Kromě stálých zaměstnanců chybí i sezonní pracovníci, kteří jsou potřeba hlavně při sklizni ovoce. Podle Lakomé mají společnosti problém sehnat lidi jen na krátký časový úsek, proto najímají i posily ze zahraničí, kterých přijíždí do České republiky každý rok kolem 20 tisíc.
Podle agrární komory nejvíce česáčů a dalších pracovníků přijíždí z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska, Moldávie, Slovenska nebo Polska. Těm ale cestu za prací v posledních dvou letech zkomplikoval koronavirus.
Kvůli nedostatku těchto pracovníků se sadaři přeorientovali na jiné, méně náročné ovoce. „Ubrali jsme několik hektarů jabloní a místo toho nasadili rybízy. Ty jsou totiž na práci méně náročné, a to vzhledem k nedostatku pracovních sil potřebujeme,“ vysvětlil sadař z Klopiny na Šumpersku Miroslav Nesét.
Situaci s nedostatkem pracovníků v zemědělství by podle agrární komory pomohla vyřešit především propagace tohoto oboru u veřejnosti.
„Z našeho pohledu by bylo potřeba seznamovat děti s tím, jak vypadá současná moderní zemědělská praxe už na základních školách. A dále posílit kvalitu učňovského, středoškolského a vysokoškolského vzdělání se zaměřením na zemědělskou praxi. Zemědělci by dále uvítali pomoc s nábory nových zaměstnanců a při praxích studentů na farmách,“ uzavřel Doležal.