Unie vydala nařízení a Česko nastavuje parametry pro posuzování zelených ploch a musí při tom řešit několik úskalí.
„Teď se bavíme o tom, jestli je vztáhnout jen na obydlené oblasti, nebo jestli to udělat včetně lesů okolo měst. Ale pak hrozí, že když se v nich bude kácet, sníží se plocha zeleně,“ nastínil ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí Dan Jiránek.
Stát k tomu zpracovává Národní plán obnovy přírody (NPOP), který bude obsahovat i seznam opatření. Hotový má být do dvou let a bude ho schvalovat Evropská unie. Ta zatím nemá určeno, o kolik procent se budou muset plochy zeleně zvětšovat.
„Nařízení nestanovuje konkrétní klíč nebo jednotný způsob, jak mají státy cílů stanovených nařízením dosáhnout. Každý stát navrhne vlastní opatření,“ oznámila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Plnění cílů bude náročné
Cílem NPOP je zlepšit stav krajiny, posílit její biodiverzitu a odolnost vůči klimatickým změnám s tím, že zeleň je důležitá pro kvalitu života ve městech.
„Jaké budou stanoveny uspokojivé úrovně u jednotlivých ukazatelů, tedy i zeleně, bude předmětem diskuse pro období po roce 2030,“ sdělila Krejčí.
Přitom pro každou zemi musí být zohledněna její specifická krajina, takže stejné požadavky na rozlohu zeleně se nemůžou vztahovat například na Řecko a Finsko.
Města a obce budou muset tato nařízení zanést do územních plánů, což bude administrativně velmi náročné, dále dbát na adekvátní náhradní výsadbu při výstavbě či kácení a řešit i zdánlivé detaily.
„Teď jsme se bavili se zástupci jednoho města o tom, že když se postaví boxy na vydávání věcí třeba na soukromém pozemku, ale na zeleni, tak se tím ohrožuje plnění tohoto kritéria, protože se bude snižovat plocha zeleně,“ předestřel Jiránek.
Evropská unie nařídila více zeleně ve městech. Starostové mají výhrady |
Teoreticky by na tom měla být lépe města s bohatší zelení, což je i případ Olomouce. Ovšem nařízení se může vztáhnout na širší aglomeraci, což by mohlo situaci změnit.
„Evropská unie se neohlíží na administrativní členění jednotlivých států, má vlastní statistické vyhodnocování,“ poznamenal Jiránek.
Města a venkov
Územní celky rozdělila do tří kategorií podle počtu obyvatel a hustoty osídlení. Města jsou ta, kde žije více než 50 tisíc lidí, do této skupiny spadá právě i Olomouc. Ostatní okresní města, a nejen ta, jsou pak v kategorii městeček, zbylé obce spadají do kategorie venkov, na něj se omezení nevztahují.
Pak ovšem může podle Jiránka hrozit, že když si budou města chránit zeleň, může se více stavět právě v méně obydlených oblastech. Do roku 2028 by měla Evropská unie prozradit cíle, jakých chce ohledně rozlohy zeleně dosáhnout.
Města a obce nejsou z nařízení nadšená, ačkoliv uznávají snahu o zachování zeleně. Vadí jim, že bruselští byrokraté rozhodují „o nás bez nás“.
„Tato zelená dogmatická politika Bruselu mi připadá iracionální, a to jsem člověk, který podepsal pakt primátorů za klima. Olomouc není Barcelona nebo jiná města, která trápí extrémní přehřívání a sucho. Tam je situace mnohem akutnější než u nás,“ míní primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO).
„Když si vezmeme, kolik se po světě vykácí lesů a pralesů, tak to jsou větší problémy než to, že někde ubude pár metrů zeleně,“ přidává starosta Litovle na Olomoucku Viktor Kohout (nez.).
Modrozelená infrastruktura
Starostové se shodují, že už nyní ze zákona i podle vlastních pravidel dělají pro ochranu zeleně maximum, mají například schválené zásady modrozelené infrastruktury (síť propojených zelených a vodních prvků v městském prostředí, která přispívá k adaptaci na změnu klimatu a zlepšení kvality života – pozn. red.).
„Bruselské nařízení v podstatě nerespektuje, že tady máme orgány ochrany životního prostředí, které rozhodují o kácení, máme vlastní koncepci výsadby, údržby a rozvoje zeleně, územní plán. To znamená, že máme fungující poměrně robustní systém, který má napomáhat ochraně mikroklimatu a městské zeleně. Ten unijní zásah do národní politiky urbanistického rozvoje nechápu,“ přiznává Žbánek.
Otazníkem je podle něj i to, jak bude nařízení vymáháno. „Trochu se bojím toho, aby ho nezneužily některé extremistické skupiny a města se neproměňovala na zelené oázy na úkor miliard, které nemáme v rozpočtu,“ varuje.
Města upozorňují na to, že už dnes mohou mít problém vysazovat novou zeleň kvůli tomu, že jsou protkaná inženýrskými sítěmi s ochrannými pásmy.
„Dohání nás doba minulá. Máme tu stará sídliště vystavěná za totalitního režimu, kdy měl auto každý pátý. Dnes má každá bytová jednotka dvě tři auta a parkovací místa tu citelně chybí,“ upozornil litovelský starosta s tím, že se snaží celou věc citlivě vybalancovat.
„Snažíme se zachovat zeleň i vyhovět motoristům. Evropská unie nám nařízením nepomůže, spíše vše zkomplikuje,“ míní Kohout.
Bagry a výkopy žábě nevadí. Mezi pavilony nemocnice žije ohrožená ropucha zelená |
O zeleň pečuje i město Jeseník. „Jsme město v srdci přírody, máme to v logu a lákáme na to lidi. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom si zeleň ubírali,“ upozornila starostka Zdeňka Blišťanová (nez.).
Primátor Přerova Petr Vrána (ANO) podle svých slov nařízení vítá a považuje ho za krok správným směrem. „Zeleň ve městech není luxus, ale nezbytnost – chrání nás před extrémními teplotami, zlepšuje kvalitu ovzduší a přispívá k duševní pohodě obyvatel,“ uvedl.
Přerov podle něj spravuje přibližně 148 hektarů veřejně přístupné zeleně, kam patří parky, zeleň podél komunikací, sídlištní plochy i další sadovnické úpravy. Město má také vlastní adaptační strategii, jež reaguje na klimatické výzvy i požadavky evropské legislativy.
„Zaměřujeme se na výsadbu nové zeleně, pasportizaci stromů a revitalizaci vodních ploch – například Velké laguny. V nejbližší době plánujeme také obnovu jednoho z městských parků, aby sloužil nejen jako místo odpočinku, ale i jako funkční prvek městské ekologie,“ dodal Vrána.
Součástí NPOP jsou i další opatření, která se týkají životního prostředí. Třetina nových trávníků bude muset být květnatá, aby se lépe dařilo opylovačům. V oblasti řek se bude muset 20 tisíc kilometrů vodních toků v Česku vrátit do pokud možno přírodních koryt i s rozlivy, což má být prevence proti povodním a mělo by to zvýšit biodiverzitu. V lesích bude například nutné nechávat více dřeva pro hmyz a další organismy.
