Zahrádkář Rostislav Inderka je jedním z posledních, který ještě na donedávna pronajatý pozemek v kolonii pojmenované po řece Moravě dochází. Proti stavebnímu povolení protipovodňové ochrany u čistírny odpadních vod sice podal žalobu, i on už ale odváží rostliny a vybavení a nyní prodává zahradní domek.
Město totiž začalo osadu vyklízet, aby mohlo Povodí Moravy na podzim začít se stavbou.
Plivli nám do tváře, bouří se zahrádkáři z olomouckých kolonií |
Čtvrtá etapa, která nakonec předskočí tu třetí, zvýší ochranu jihu Olomouce. Přírodě blízké provedení má přispívat k zadržení vody v krajině díky rozvoji vodních toků a tůní a na ně navazující vegetace.
„Tento návrh v klimatickém období, kdy dochází ke střídání přetrvávajícího a prohlubujícího se sucha a povodní, vyrovnává extrémy. V době povodní chrání město před velkou vodou a v době sucha zadržuje vodu v krajině,“ uvádí oficiální web protipovodňových opatření.
Třicet centimetrů vody
Zahrádkáři si nicméně nechali u jiných vodohospodářů vypracovat vlastní projekt, v němž by jejich kolonie zůstala zachována.
„Navrhovali jsme upravený břeh s cyklostezkami po obou stranách. Protější by byla dělaná jako první nárazový přírodní rozliv. Nejsme proti ochraně před povodněmi, chtěli bychom třeba zpevnění hráze nad zahrádkami. Stavěli ji v roce 1994 a povodeň 1997 vydržela,“ vzpomněl Rostislav Inderka.
„Před třemi lety tady bylo na zahrádkách třicet centimetrů vody. Když odtekla, pozemky jsme očistili a jelo se dál. Tady se počítá se zemědělstvím asi od roku 1720. Voda sem naplavila živiny, je tu hnědozem, ideální podmínky. Kolonie se dodělávala v roce 1984, bylo to tu krásné. Sto šest zahrádek, stále naplněných na maximum, neustále jsme měli asi padesát zájemců navíc,“ dodal.
Odškodné kolem 300 tisíc pro každého
S ostatními se loni odvolal u krajského úřadu proti stavebnímu povolení. Když odvolání neprošlo, podali v říjnu zahrádkáři správní žalobu ke krajskému soudu, jemuž v následujícím měsíci úředníci předali spis.
„V současné době krajský úřad v dané věci nemůže nic konat. Případné následné úkony budou záviset na rozhodnutí soudu,“ sdělila mluvčí hejtmanství Alena Minxová.
Připomínkami a náměty uživatelů zahrad se zabývalo město i Povodí Moravy. „Návrh ovšem musel udržet soulad s celkovou koncepcí protipovodňové ochrany města Olomouc a územně plánovací dokumentací, což limitovalo možnosti jeho zásadních změn,“ řekl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
„Zahrádkáři podali několik stížností a odvolání k různým orgánům, které však všechny bez výjimky daly za pravdu městu Olomouc a Povodí Moravy. Další kroky zahrádkářů již nemají odkladný účinek a příprava revitalizace řeky Moravy a míst, sloužících k přirozeným rozlivům vody, může pokračovat a probíhat v naplánovaném termínu,“ podotkl Chmelař.
Zahrádkáři se také chtějí domáhat odškodnění. „Budeme žádat zhruba tři sta tisíc korun za každou zahradu,“ uvedl Inderka. Někteří podle něj dosud nepodepsali předání zahrad a věří, že pokud na nich mají soukromý majetek, měla by se jim zatím likvidace vyhnout.
Zahrádkáře vystřídali bezdomovci
Povodí Moravy má v plánu začít s kácením dřevin a odstraňováním staveb na podzim. Technické služby města už se nicméně do likvidace chatek pustily, neboť poté, co museli zahrádkáři místo kvůli výpovědi z nájmu vyklidit, začali volné domky obsazovat lidé bez domova.
„Povodí nám potvrdilo, že práce na dotaci, rozjetí projektu a zakázce budou pokračovat, aby mohli převzít pozemky. Jako město tedy budeme území připravovat, jak se to dohodlo kvůli problémům s bezdomovci a podobně. Jde například o odstraňování zdraví škodlivých materiálů, zejména azbestu ze střech a dalších, které se tam za roky nashromáždily,“ přiblížil primátor Miroslav Žbánek.
Zahrádkáři spojují síly, aby nepřišli o pronajaté pozemky u trati v Olomouci |
Kolonie bývají běžně vedené jako dočasné a stejné je to i v tomto případě. „Žádný projekt se nebude provádět s tím, že by v korytu řeky a v územním plánu, kde je vymezené záplavové území určené pro protipovodňovou ochranu, zůstala stavba,“ doplnil primátor.
Etapa skončí roku 2028, ale hotovo nebude
Kvůli náročnému vypořádávání majetkoprávních vztahů a omezením při covidové pandemii byla v roce 2020 příprava projektu rozdělena na podetapy A a B.
Část A s cenou 285 milionů korun má stavební povolení a Povodí Moravy coby investor bude žádat o dotace, jež by mohly pokrýt téměř veškeré náklady. Olomouc má v této fázi přispět zhruba dvaceti miliony určenými na náhradní výsadbu, následnou péči o zeleň a projektovou dokumentaci.
Zahrádkářská kolonie v Olomouci bude na prodej, lidé se obávají výstavby |
První podetapa má na pravém břehu, kde jsou i zahrádky, skončit v roce 2026, s částí B na protějším břehu se počítá v období let 2024 až 2028.
„Zahrnuje vybudování zemního valu kolem Nového Světa, obtokového ramene a inundačního mostu pod železnicí a revitalizaci údolní nivy,“ uvádí informační web.
Zbývající třetí etapa, jež zajistí ochranu severní části Olomouce, je nyní v předprojektové přípravě. Město chce na její podobu vyhlásit architektonicko-krajinářskou soutěž. Jak by mohly úpravy vypadat, naznačily práce studentů Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, které jsou aktuálně k vidění na výstavě nazvané Dotyky Moravy v zrcadlovém sále olomouckého magistrátu. Expozice zde bude do pátku 24. března.