Zábřeh vykoupil pozemky od soukromníků v průmyslové zóně a v roce 2010 je prodal. Wanemi za ně zaplatilo zhruba 11 milionů korun, které jsou zablokované na speciálním účtu bez úročení, takže ztrácejí na hodnotě.
Parcely nyní ovšem mají více než desetinásobnou hodnotu a firma před časem ve vyjádření pro iDNES.cz sdělila, že je nechce prodat ani za více než sto milionů, protože přes 145 milionů už vložila do přípravy projektu. Zablokovaná je kvůli sporu v podstatě celá průmyslová zóna.
Platba za pozemky se uskutečnila už v roce 2010, ale s jednodenním zpožděním oproti lhůtě stanovené usnesením zastupitelstva a tehdejší starosta za občanské demokraty Zdeněk Kolář kvůli tomu odmítl kupní smlouvu podepsat.
Nečekaný podpis
Nastalo něco, co nikdo nečekal. Volební období skončilo a všichni v Zábřehu předpokládali, že definitivně rozhodne až nové zastupitelstvo, které mělo zasednout poprvé další den. Starosta Kolář nebyl přítomný, ale smlouvu podepsal lidovecký místostarosta Lubomír Sommer.
Jako statutární zástupce to udělat mohl. Tehdy svůj krok zdůvodnil tím, že investor vše splnil, navzdory nepatrnému opoždění platby.
Do vedení města pak nastoupil další lidovec: starosta František John. Jenže měl podobně jako většina nových zastupitelů zcela opačný pohled na věc než Sommer.
Projekt Wanemi
|
Město pak podalo žalobu na neplatnost kontroverzně podepsané kupní smlouvy na pozemky. Okresní soud v Šumperku ji označil za neplatnou. Krajský soud v Olomouci v roce 2013 však rozhodnutí změnil a pravomocně rozhodl, že kupní smlouva na pozemky platí. Město podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, Ústavnímu soudu, a dokonce i k Evropskému soudu pro lidská práva. Neúspěšně.
„Vedení města pořád operuje referendem uspořádaným v roce 2013. Jenže výsledek referenda o prodeji pozemků firmě Wanemi je vzhledem k tomu, že smlouva je platná, právně irelevantní a tudíž neúčinný,“ poukázal jednatel Wanemi Aleš Žák.
Starosta Zábřehu John naopak tvrdí, že město je vázáno výsledkem referenda, v němž občané odmítli vyslovit souhlas s prodejem pozemků pro papírnu a kogenerační zdroj. Lidé v referendu řekli ne v obavách ze zhoršení životního prostředí.
V Zábřehu se v rámci prezidentských voleb konalo i referendum o tom, zda má město prodat pozemky na stavbu papírny a elektrárny Wanemi.
Město proto odmítlo pozemky na společnost převést. To ale nebylo podle Žáka právní překážkou pro pokračování přípravy projektu. Hodnocení vlivu na životní prostředí stát uzavřel ve prospěch papírny a projekt získal v roce 2015 kladné rozhodnutí EIA.
V roce 2017 před vydáním posledního prvoinstančního územního rozhodnutí na papírnu podal starosta John na krajský úřad osobní podjatost proti projektu. Rozhodovací procesy o projektu musely být proto odebrány Zábřehu, i když úředníci města pro něj vydali všechna kladná rozhodnutí. Krajský úřad jej přesunul na stavební úřad v Šumperku.
Ten v roce 2018 vydal poslední prvoinstanční územní rozhodnutí na papírnu. V roce 2019 dal Zábřeh zelenou změně územního plánu, kde schválil i změnu v neprospěch papírny.
„Tu Wanemi následně napadlo soudně u Nejvyššího správního soudu. Proces vydání posledního územního rozhodnutí v odvolacím řízení u krajského úřadu musel být přerušen. V roce 2021 Nejvyšší správní soud zrušil změny v územním plánu města znemožňující realizaci projektu papírny,“ zdůraznil Žák.
Protestní demonstrace asi čtyř stovek obyvatel města Zábřeha na Šumpersku proti výstavbě papírny firmy Wanemi. Mají obavy především z hluku a zápachu, vadí jim také spalovna, která má být součástí podniku. (17. listopadu 2008)
V roce 2022 začalo řízení znovu a v červnu 2022 krajský úřad vydal poslední pravomocné územní rozhodnutí na projekt papírny. Město reagovalo žalobou a krajský soud pravomocnost vydaného územního rozhodnutí zrušil.
Firma podala kasační stížnost
Poslední vývoj je zase jako na houpačce. Krajský soud v rozsudku z konce října 2025 rozhodl, že společnost nemá platný souhlas města k umístění stavby v rámci územního řízení. Záměr tak nemá platné územní rozhodnutí.
„Soud došel k závěru, že souhlas s umístěním stavby je v kupní smlouvě, ovšem podle něj je rozhodující usnesení zastupitelstva města z roku 2011, které souhlas odvolalo, respektive vyslovilo nesouhlas s umístěním záměru na pozemcích. Rozsudek nabyl právní moci,“ komentoval verdikt starosta John.
Společnost Wanemi reagovala kasační stížností, kterou bude znovu posuzovat Nejvyšší správní soud.
I město má lidská práva, stěžovala si ve Štrasburku radnice na Česko |
Kauza brání jakémukoliv rozvoji v průmyslové zóně, protože město nemůže parcely využít, byť investoři se o ně stále zajímají. „Opakovaně deklarujeme záměr najít smírné řešení s cílem, aby bylo možné pozemky využít k rozvoji průmyslu,“ prohlásil John. Smír považuje za nejlepší řešení také Žák, ale cíle, který chtějí město a firma dosáhnout, jsou naprosto odlišné.
Šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk vidí za dlouholetým sporem špatné územní plány a špatnou práci úřadů a soudů.
„Kdyby existovaly kvalitní územní plány, tak takový spor ani nemůže vzniknout. A neustálý ping-pong mezi městem a Wanemi pokračuje jenom kvůli špatné činnosti státních i soudních orgánů, protože rozhodnutí ve při pořád někdo na někoho přehazuje. Bohužel takovým jednáním trpí rozvojové projekty,“ okomentoval Švamberk.