Legendární knihkupec dopřál čtivo i chudým, zdraví mu zlomili nacisté

  6:00,  aktualizováno  6:00
Kámen zmizelých, které připomínají oběti nacismu, má nově v Zábřehu legendární knihkupec Václav Patka. Na následky věznění v nacistických lágrech zemřel jen několik měsíců po válce.

Nový kámen zmizelých připomíná knihkupce Václava Patku. | foto: Město Zábřeh

Václav Patka se narodil v roce 1896 ve Starém Bydžově na Královéhradecku. Po absolvování měšťanky a kupecké školy postupně získával zkušenosti s prodejem knih v Mělníku a Novém Bydžově, poté ho však zlákala nabídka zábřežského knihkupectví Joži Malého.

Zábřežské knihkupectví bylo centrem českého živlu v tehdy většinově německém městě ležícím v Sudetech. Sám Malý byl však často zaneprázdněn, věnoval se totiž především komunální politice, mimo jiné i jako starosta. Knihkupectví tak dával stále méně času a velmi schopný Patka svého učitele brzy plnohodnotně nahradil.

„Nebylo divu, že se stal už v roce 1923 spolumajitelem firmy a v roce 1929 mu ji Malý předal celou,“ připomíná Pavel Jedelský, který se zabývá zábřežskou historií.

Knihkupectví pokračovalo v zavedené tradici debat o literatuře, politice i událostech ve městě. Bylo také místem, kde se prodávaly vstupenky na různé kulturní akce, propagovalo rovněž Sokol a Klub turistů.

Publikace „Zábřeh – 750 let“ připomíná, že pro chudší lidi a studenty zavedl Patka takzvané odběrové knížky. Na ty si mohli vybírat knihy, časopisy nebo kancelářské potřeby na výhodný úvěr.

Pomohl tak mnoha místním ke čtení, k němuž by se jinak nedostali. „Nebývalý rozmach knihkupectví byl však ukončen v říjnu 1938 obsazením Sudet Němci,“ sděluje Jedelský.

Kámen zmizelých připomíná v Prostějově i dívku, která se nedožila lásky

Jako nadšený podporovatel češství se Patka ocitl v hledáčku německých úřadů. Gestapo ho zadrželo a v Zábřehu se stal nežádoucí osobou. Musel opustit nejen knihkupectví, ale také město.

Přestěhoval se tak do Loštic vzdálených přibližně dvacet kilometrů, které ležely v protektorátu Čechy a Morava.

„V Zábřehu po nástupu Němců nezbylo nic českého. Přesto tam Patka potají vozil české knihy, noviny a časopisy,“ přibližuje Jedelský.

Nejen tyto aktivity „vynesly“ knihkupci zájem gestapa. Na jaře 1944 byl i se svým pomocníkem Ferdinandem Gallaesem zatčen a postupně byl vězněn ve Vratislavi v dnešním Polsku, Drážďanech a Königsfeldu.

Obchod zabavili komunisté

Na konci války byl Patka osvobozen a vrátil se do Zábřehu, kde okamžitě obnovil své knihkupectví. Kruté podmínky v nacistických lágrech se však podepsaly na jeho zdraví a 20. prosince 1945 ve svých 49 letech zemřel.

Poté vedla knihkupectví jeho manželka a synové. Začátkem roku 1950 jim ho komunisté sebrali a zařadili do národního podniku Narpa, což byla síť papírnictví.

Po čtyřiceti letech navázal na rodinnou tradici nejmladší Patkův syn Jaroslav, který v roce 1991 otevřel malou prodejnu, z níž postupně znovu vytvořil knihkupectví uznávané v celé republice. Brzy sice zemřel, podnik však dál pokračuje pod vedením jeho potomků.