Na výzkumu se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století.

Nová expozice ukáže, jaké bylo svatováclavské návrší v Olomouci v pravěku

„Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech,“ přiblížil Egon Havrlant, tiskový mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit, či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

4 fotografie

Skvrny na stránkách knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Alušík.

Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

Lékařské rukopisy v praxi

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí jejich rozboru získat zajímavé informace o jejich biologické povaze.

„Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologicko-historických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Mapy, fotky poprav i mince za miliony. Olomoucké muzeum digitalizuje sbírky

Chystaný výzkum je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření.

„V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik, jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separační technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Kučera.