Odborníci využili moderní způsob, který umožňuje upravit DNA rostliny na přesně určeném místě. Díky tomu lze cíleně měnit agronomické vlastnosti rostlin, jako je například odolnost vůči chorobám, živočichům nebo proti dopadům nepříznivého počasí.
Olomoučtí vědci při vývoji ječmene pracovali s mutací genu PIL1, který je zapojen do regulace růstu rostlin v reakci na světelné podmínky. Jeho mutací dochází k narušení růstu stébla, které vede ke zkrácení délky částí rostlinného stonku.
Děti ve vedrech trpí horkem víc než dospělí, prokázalo to měření v Olomouci |
Rostlina byla získána tak, aby v jejím genomu nezůstala žádná cizorodá DNA. Liší se od původní odrůdy pouze jedinou změnou ve zmíněném genu PIL1.
„Funkční vzorek jarního ječmene označený TL-GP-PIL1 byl nejprve pěstován ve skleníku pro geneticky modifikované organismy v režimu uzavřeného nakládání. Mutantní linii jsme vyvinuli ve spolupráci s profesorem Peterem Heddenem z Rothamsted Research institutu v Anglii,“ uvedla Ludmila Ohnoutková z Laboratoře růstových regulátorů Univerzity Palackého.
Výzkum na čtyři roky
V rámci čtyřletého výzkumu budou vědci na poli sledovat růstové fáze rostlin ječmene, jejich výnosy a kvalitu zrna. Součástí experimentu je i křížení nové linie s elitními českými odrůdami jarního ječmene.
Světlušky jsou hmyzem roku. Ohrožuje je přílišné světlo, říká expert univerzity |
Projekt navazuje na předchozí výzkumy geneticky upraveného ječmene, které na přírodovědecké fakultě probíhaly v minulosti a měly za cíl zvýšit nutriční parametry ječmene.
„Současný pokus na tyto aktivity navazuje. Ukazuje cestu, kudy se může v blízké budoucnosti ubírat vývoj nových odrůd hospodářských plodin,“ sdělil Tomáš Vlčko, který se rovněž podílí na výzkumu ječmene v Laboratoři růstových regulátorů.
„V rámci polního pokusu budeme ve spolupráci s pracovníky katedry chemické biologie sledovat fenologické růstové fáze mutantních linií, výnosové a kvalitativní parametry,“ dodal Vlčko.