Střední odborná škola podnikání a obchodu v Prostějově je první v České republice, která zavedla pravidelnou výuku wellbeingu pro studenty. Ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého mají v rozvrhu pevně zanesené hodiny, ve kterých se studenti pod odborným vedením snaží aktivně pečovat o svoji psychickou pohodu.
Podle ředitele školy Marka Moudrého a garantky projektu Pečuj o sebe, proděkanky Petry Šobáňové, je schopnost pracovat se stresem, zvládat emoce a mít zdravě nastavené hranice výhodou i do osobního a pracovního života mladých lidí po studiu.
Co pro vás osobně znamená pojem wellbeing a proč je podle vás důležité se o něj ve školním prostředí zajímat?
Moudrý: Pro mě jako ředitele střední školy znamená wellbeing mnohem víc než jen absenci stresu nebo nemocí. Vnímám ho jako celkový stav duševní, fyzické a sociální pohody, který je klíčový pro to, aby se žáci i pedagogové mohli plně rozvíjet, učit se a pracovat v prostředí, které je podporující, bezpečné a inspirující. Věřím, že škola má být místem, kde se nejen předávají znalosti, ale kde se také učíme zvládat emoce, budovat vztahy, rozvíjet empatii a pečovat o sebe i o druhé. Zkrátka – wellbeing není „něco navíc“. Je to základní předpoklad kvalitního vzdělávání a zdravého školního klimatu.
Šobáňová: Pro mě je wellbeing především stav vnitřní rovnováhy mezi vnitřními zdroji a životními výzvami – ale i schopnost být v kontaktu se sebou samým, s druhými i se světem kolem nás, cítit, že můj život má hlubší smysl. Ve škole to znamená prostředí, kde se člověk může cítit bezpečně, kde se může učit nejen vědomosti, ale i to, jak zvládat své emoce, napětí, konflikty nebo zátěž. Škola je obecně velkým stresorem, často stojí na výkonu a známkách, přitom právě zdravé vztahy a podpůrné, bezpečné prostředí jsou podmínkou učení. Péče o wellbeing tedy není doplněk navíc k „opravdové“ výuce – je to předpoklad toho, aby učení žáků bylo úspěšné.
V kondici i bez fitka. Pomůže psychohygiena, vařené obilí i hůlky![]() |
Jak konkrétně výuka wellbeingu u vás na škole vypadá? Kolik hodin jí je věnováno, kdo ji učí a jaká témata se probírají?
Moudrý: Předmět wellbeing vyučujeme v první a druhém ročníku ve dvouhodinové dotaci. Na výuce se podílí Filip Staněk, který je lektorem a odborným pracovníkem na fakultě a realizuje také workshopy v rámci úspěšného projektu Pečuji o sebe. Garantem wellbeingu je paní proděkanka Šobáňová, která pomáhá naší kolegyni Michaele Dvořákové v rámci tandemové výuky.
Šobáňová: Předmět wellbeing je koncipován jako prostor pro prožitek, reflexi a vrstevnické učení. Nepracujeme s frontální výukou, ale s dialogem, tvořivostí a zážitkovými metodami. Každé téma – ať už jde o spánek, stres, přetížení, vztahy, nebo sebepoznání – propojujeme s konkrétními dovednostmi a sebereflexí. Věnujeme se také tématům, která naše žáky a žákyně pálí a o která nás žádají: jak zvládat úzkost a tlak na výkon, jak si pomoci, když jsou ohroženi sebepoškozováním nebo závislostmi atd.
Děti potřebují častěji odbornou pomoc, psychologa však marně shání většina škol![]() |
Jak na tento nový předmět reagují samotní studenti?
Moudrý: Wellbeing podporuje nejen lepší studijní výsledky, ale i zdravější mezilidské vztahy, nižší míru stresu a vyšší míru celkové spokojenosti a chuť více se zapojit do života školy. Když se žáci cítí dobře, jsou motivovanější, kreativnější a otevřenější vůči novým poznatkům a zážitkům.
Šobáňová: Mladí lidé reagují velmi citlivě a otevřeně – často s úlevou, že se ve škole konečně mluví o tom, co skutečně prožívají. Jsme teprve na začátku, ale zpětné vazby ukazují, že oceňují možnost ztišit se a naslouchat sami sobě a druhým. Překvapilo mě, jak rychle se naši žáci a žákyně otevřeli a jak upřímně a zrale umějí reagovat na důležitá témata.
Mění se díky tomu vztahy mezi studenty? Například atmosféra ve třídách, komunikace nebo schopnosti řešit konflikty?
Moudrý: Vnímáme s kolegy, že zavedení wellbeingu má přímý dopad na kvalitu vztahů mezi studenty. Na podrobnější hodnocení je zatím brzy, protože máme teprve listopad, ale už nyní si všímáme, že se zlepšila celková atmosféra ve třídách – studenti jsou vůči sobě navzájem celkově otevřenější a přátelštější, lépe spolupracují, komunikují a jsou ochotnější si navzájem více naslouchat.
Jak nevyhořet? Umět říct „ne“ je základ duševní hygieny, radí psycholožka![]() |
Myslíte si, že výuka wellbeingu má potenciál pomoci studentům i po maturitě – například při přechodu na vysokou školu nebo v zaměstnání? Může mít přesah i do osobního života?
Moudrý: Wellbeing není jen školní téma – je to dovednost pro život, zvláště pak pro život v 21. století. Studenti, kteří se během studia naučí pracovat se stresem, zvládat emoce, komunikovat otevřeně a s respektem nebo si nastavovat zdravé hranice, mají výrazně lepší výchozí pozici při vstupu na vysokou školu, do pracovního prostředí a celkově větší šanci na spokojený a smysluplný život.
Šobáňová: Jednoznačně ano. Wellbeing není předmět, který končí zvoněním. Vše, co se v hodinách učí, si odnášejí přímo do svého života – teď, ale i pro budoucnost. Předmět pomáhá rozvíjet dovednosti, bez nichž se v dospělosti neobejdeme – schopnost zvládat stres, komunikovat, být empatický, laskavý a odolný. Studenti si odnášejí zkušenost, že i v náročných situacích mohou zůstat v kontaktu se sebou a hledat zdravé způsoby zvládání. To je dovednost, která rozhoduje o kvalitě života.
Jaký vliv má podle vás wellbeing učitelů na wellbeing studentů – a obráceně?
Šobáňová: Je to vzájemně propojený systém. Učitel, který je v napětí, vyhořelý nebo přetížený, nemůže dlouhodobě vytvářet bezpečné a inspirující prostředí. Sám potřebuje podporu a pomoc. Proto wellbeing učitelů považujeme za klíčový. Na našich kurzech učíme pedagogy pracovat s hranicemi, se sebereflexí, s odpočinkem i denními praktikami dušení hygieny.





