Z Olomouce do Ostravy v budoucnu potrvá cesta rychlým vlakem půl hodiny, tedy o dvacet minut rychleji než dnes. Závisí to na specifické formě spolupráce známé jako PPP a vláda ji chce využít i při stavbě dalších úseků rychlých železnic přes Moravu. Cílem je v miliardových nákladech ušetřit.

Novostavby koridorů pro rychlovlaky i modernizované současné železnice mají v moravské části sítě začít vznikat mezi prvními. Kromě spojení mezi Brodkem u Přerova a stanicí Ostrava-Svinov jde také o projekt rychlých spojení Střední Morava a vysokorychlostní trati (VRT) mezi Brnem a státní hranicí u Břeclavi.

Dohromady náklady za celkem 205 kilometrů rychlých tratí dosahují 179 miliard. Ohromné investice se mají soutěžit jako samostatná výběrová řízení. Nedávno o dalším postupu rozhodla vláda.

„Pro financování nových rychlých tratí nutně potřebujeme zapojit více zdrojů. Vyzkoušeli jsme si to již na dálnicích v případě jihočeské D4 a chystáme se i na železnice. Právě při budování moravské části projektu se hodí využít financování a budování soukromými firmami,“ oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Financování z více zdrojů navíc umožní vybudovat víc úseků najednou.

4 fotografie

Krajem povede část z 91 kilometrů dlouhé VRT Moravská brána za 96 miliard korun. Výhledově propojí Brno a Ostravu, součástí bude i sjezd na Olomouc, který krajské město připojí k VRT.

Rychle už v roce 2033

Se stavbou chce stát začít v roce 2028 a v roce 2033 mít hotovo. Region má těžit také z celkem 75 kilometrů rychlých středomoravských spojení za 60 miliard. Ta výrazně zkrátí cestovní doby na trasách Brno – Ostrava, Brno – Olomouc a Brno – Zlín.

Mezi Brnem a Přerovem má jízda v budoucnu trvat přibližně třicet minut oproti dnešní zhruba hodině a čtvrt.

Trasa se skládá z pěti podúseků, přičemž dva z nich blíž Přerovu se mají začít stavět už příští rok, konkrétně Nezamyslice – Kojetín a Kojetín – Přerov.

Na rozdíl od ostatních je vybuduje stát a soukromý partner se o ně bude po dokončení starat.

Model „navrhni, postav, financuj, udržuj“

Ministerstvo dopravy dostalo loni od vlády za úkol prověřit smysluplnost PPP projektu oproti obvyklým veřejným zakázkám. Studie proveditelnosti tento způsob doporučila.

O financování VRT Moravská brána se mohou podělit stát i soukromí investoři

S výjimkou dvou podúseků Střední Moravy proto vsadí stát v režimu PPP na model „navrhni, postav, financuj, udržuj“. To znamená, že firma – respektive u takto velkých projektů většinou konsorcium – stavbu připraví, vybuduje a po dokončení trať také provozuje a udržuje.

Stát bude na oplátku posílat pravidelné platby. Celá tuzemská síť VRT má být v provozu v roce 2050.

„Vysokorychlostní tratě jsou velmi nákladné a stát by nemusel mít na jejich financování ze svého rozpočtu. Metoda PPP umožní rozložit náklady v čase, snížit riziko pro státní kasu a přivést do projektu inovace ze soukromého sektoru. Mohou ale existovat i rizika. Pokud projekt selže, stát bude muset firmě vypomáhat. Když nebudou smlouvy dostatečně transparentní, tedy bez jasně stanovených podmínek, nákladů a rozdělení rizik, může to být pro stát dražší než přímá výstavba,“ poukazuje ekonom Petr Pelc z projektu Zainvestuj. to.

Zároveň upozorňuje, že firmy do svých kalkulací zahrnují i zisk. Podle studie proveditelnosti, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo dopravy, má být ovšem zvolená metoda i tak o deset procent výhodnější, než kdyby stejný projekt postavil stát z vlastních peněz.

Materiál ministerstva uvádí, že smlouva by měla trvat nejméně 25 let. Po tu dobu bude stát splácet „hypotéku“ v miliardách ročně. Podle dokumentu je nicméně objem nákladů na rychlotratě tak vysoký, že část bude stát zřejmě muset uhradit už na začátku výstavby.

Kvalitněji a rychleji než stát

Výhodou zapojení soukromého partnera do stavby železnice je teoreticky i vyšší kvalita, protože firma by měla být motivovaná udělat ji velmi dobře, aby nemusela trať za deset let za své peníze opravovat. Benefitem má být i rychlost.

Když třeba třicetiletý kontrakt stanoví, že stát začne za užívání platit až při uvedení do provozu, připravila by se firma o peníze, pokud by jí stavba kolejí trvala déle. Po souhlasu vlády se zvoleným postupem je dalším krokem příprava výběru poradce, jenž pomůže s hledáním soukromého partnera.

Na desetikilometrový úsek mezi Nezamyslicemi a Kojetínem už Správa železnic vyhlásila soutěž. Vznikne druhá kolej s traťovou rychlostí 200 kilometrů v hodině, zmizí také všechny přejezdy a naopak vznikne osm mostů.

„Stavba by měla začít v červnu příštího roku, hotovo bude podle plánu v prosinci 2028. Předpokládané celkové náklady přesahují 7,7 miliardy korun,“ uvedla mluvčí státního podniku Nela Eberl Friebová.