Výdejních boxů ve městech přibývá, Olomouc už má pravidla jejich umisťování

  6:22,  aktualizováno  6:22
Brání rozhledu v křižovatce, nelze u nich zaparkovat nebo vyzvednout zásilku bezbariérově či zkrátka působí v ulici jako pěst na oko. Řeč je o výdejních boxech, které díky své popularitě zaplavují města. Města hledají způsob, jak mít populární schránky pod kontrolou.

Boxy na zásilky v ulicích Olomouce. | foto: Eliška OšťádalováMAFRA

Online nakupování a snadné vyzvednutí možné 24 hodin denně výrazně posílila omezení při koronavirové pandemii. Výdejní boxy jsou dnes běžnou součástí veřejného prostoru nejen ve městech, setkat se s nimi lze také na vesnicích.

Olomouc, kde je boxů v kraji nejvíc, ale upozorňuje, že zároveň vzrostl i tlak na jejich umisťování do lukrativních a frekventovaných lokalit. Často přitom bez ohledu na okolí nebo snadnou přístupnost pro všechny. Mohou také vytvářet světelný, vizuální či hlukový smog.

Páčidlem se do výdejního boxu nevlámali, tak ho za pár hodin ukradli celý

„V současnosti se počet boxů neustále navyšuje, jelikož jednotlivé společnosti se snaží pokrýt ideálně celé území města,“ sdělil náměstek primátora Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti). „Druhým trendem je zvětšování již umístěných boxů, a to někdy výrazně větším objemem, než byl doposud,“ řekl.

Radnice proto schválila dokument nazvaný Strategie pro výdejní boxy ve městě. Ten stanovuje principy a doporučení pro instalaci výdejních stanovišť na městských i soukromých pozemcích.

Nově je tedy závazným podkladem pro městské odbory a organizace při rozhodování o umisťování boxů na městských pozemcích. Řídit se jím budou i městské akciové společnosti a příspěvkové organizace.

V době schválení dokumentu bylo ve městě přibližně 160 výdejních boxů, jeden tedy připadal zhruba na každých 650 Olomoučanů. Nejvíce jich provozuje Zásilkovna, Alza a PPL. Všechny zatím stojí na soukromých pozemcích.

Na D46 hořel náklaďák plný balíkových zásilek, náklad museli přeložit

„Podle přijatého postupu bude odbor kanceláře architekta města také vytipovávat vhodná místa pro výdejní boxy a jednat o jejich využití s doručovateli a provozovateli e-shopů,“ doplnil Pejpek.

Olomouc patří mezi 18 měst, která strategii adaptovala, v kraji zatím jako jediná. Vytvořil ji neziskový spolek Naše kultivovaná města, na pětiměsíční spolupráci se podíleli právě i zástupci měst.

Jednotný přístup

Spolek uvádí, že Česko je evropskou jedničkou v počtu výdejních boxů (koncem minulého roku jich bylo přes 11 tisíc), ty ale přitom nepodléhají žádným jednotným pravidlům a kdokoli je tak může umístit téměř kamkoli.

„Jednotný přístup, například v otázkách polepů, osvětlení nebo barevného provedení boxů, je pro firmy přínosnější než nekoordinované požadavky, kdy by každé město mělo zcela odlišná pravidla,“ zdůraznila pro iDNES.cz autorka iniciativy Veronika Rút.

„Je to proces, který se jako společnost musíme teprve naučit. Na Západě je podobný přístup naprosto běžný,“ dodala. V Česku je podobný projekt zatím první.

Zásilková smršť sílí, doručování by nemělo váznout ani na vyplaveném Jesenicku

Manuál doporučuje využívat spíše veřejné interiéry, jako jsou třeba uzly MHD, nebo obchody, kavárny či výdejní místa, aby v husté městské zástavbě nevznikaly další bariéry. Pokud má být box venku, pak nejlépe například v průchodu nebo jako součást plotu či výlohy.

Součást tržního řádu

Souběžně se strategií vznikla také neveřejná metodika pro práci s tržními řády, určená výhradně pro vedení měst. Ostatně tímto směrem se vydává Přerov.

„Na území města provedeme geodetické zaměření všech výdejních boxů, které budou součástí tržního řádu. Pokud bude do budoucna potřeba doplnit další, bude nutné upravit tržní řád. Před projednáním v radě města se k žádosti budou vyjadřovat příslušné odbory magistrátu a městská architektka,“ nastínila mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Regulaci pomocí tržního řádu chystá také Zábřeh. Historické centrum Prostějova chrání, podobně jako jiná města, městská památková zóna. „V ostatních lokalitách má město Prostějov možnost vyhodnocovat vhodnost umístění pouze na svých vlastních pozemcích,“ uvedla Alena Vrtalová z odboru kanceláře primátora.

Navrhovaná místa pro výdejní boxy hodnotí úředníci magistrátu. Pokud vyhovují výběrem lokality, urbanistickým řešením i technicky, dostanou souhlas.

Za boxy radnice inkasuje

Vrtalová dodala, že jejich umístění je zpoplatněno místním poplatkem za užívání veřejného prostranství dle obecně závazné vyhlášky.

„Na pozemcích města Prostějova jsme s ohledem na důsledné vyhodnocování vhodnosti požadovaných lokalit před udělením souhlasu s umístěním prozatím nezaznamenali žádný zásadní problém a nebyla shledána potřeba nápravy,“ dodala Vrtalová.

Žena prodávala pleny za šest tisíc, na internetu přišla o pětinásobek

Spolek Naše kultivovaná města doporučuje radnicím spolupracovat s doručovateli, e-shopy a výrobci boxů. Při vzniku dokumentu zároveň dostaly prostor i firmy se svými připomínkami.

Zásilkovna mimo to koncem května zveřejnila vlastní manuál pro instalace výdejních boxů a nabízí i speciální e-mailovou adresu, na kterou se mohou zástupci obcí obracet s dotazem, návrhem lokality nebo zpětnou vazbou.

„Výdejní boxy mají v moderních obcích rozhodně své místo a zájem o jejich využití silně roste. Budeme je dál instalovat tam, kde to dává smysl pro lidi i okolní prostor. Zároveň letos otevřeme naši síť ostatním dopravcům,“ uvedl Erich Čomor, generální ředitel skupiny Packeta, pod niž Zásilkovna spadá.