Česko postihl začátkem července rozsáhlý výpadek elektrické energie, dotkl se i Olomoucka či Šumperska. Jak jste to brala jako člověk z oboru?
Jako první mě napadlo, že jednou to přijít muselo. A vše zlé je pro něco dobré. Vyzkoušeli jsme si, jak blackout může vypadat, jak jsme, či nejsme připraveni. Naštěstí nebyl výpadek tak masivní jako nedávno ve Španělsku či předtím v jiných zemích.

Energetická koncepce kraje hovoří v případě výpadku o možnosti ostrovního provozu s pomocí tepláren v Přerově a Olomouci jako energetických zdrojů, zkoušelo se to před deseti lety. K dispozici by byla i plynová turbína v Prostějově. Je tedy kraj připraven?
Zkoušely se takzvané starty ze tmy, tedy spuštění systému z úplného výpadku. Plynová turbína by mohla sehrát podpůrnou roli. I když jsem se těchto testů osobně neúčastnila, je důležité mít ověřené, že je možné systém zcela restartovat, tedy pomocí točivých strojů dosáhnout minimálního výkonu, na který lze následně navázat dalšími výrobními zdroji. V rámci aktualizace krajské energetické koncepce počítáme s tím, že tento scénář bude podrobněji rozpracován. Čekáme však na schválení nové státní energetické koncepce, jež je pro nás klíčovým rámcem.

U nové podoby krajské energetické koncepce budete?
S největší pravděpodobností to bude ve spolupráci s Olomouckým krajem v naší gesci.

Výpadek postihl i Olomoucko. Co teď s pacientem na křesle? volal na radnici zubař

V jakém stavu jsou krajské budovy, co se týče úspornosti?
Na kraji působím od září a hodnotit majetek čítající 145 příspěvkových organizací a přes 900 budov není krátkodobá záležitost. Začali jsme pasportizaci budov, abychom měli přehled, v jakém jsou stavu a na které prioritně cílit investice. Už teď má ale kraj normu, jež zavedla systém energetického managementu na všech budovách. Organizace by se měly chovat podle směrnice hospodárně. Sledujeme a vyhodnocujeme jim spotřebu, vidíme odchylky a hledáme možnosti dalších úspor.

Co všechno sledujete?
Elektřinu, teplo, plyn, vodu a pohonné hmoty. V rozpětí od roku do tří let také děláme audity, jež zkontrolují, jak to v organizaci funguje, a doporučí, co opravit či zlepšit. Organizace se pak snaží nedostatky napravit a dává nám k tomu zpětnou vazbu. Z investičních opatření jde o informace sesbírané při prohlídce. Vidíme, kde je nutné zateplit, vyměnit okna, regulovat vytápění...

Jak může škola či kancelářská budova uzpůsobit provoz, aby neplýtvala?
Zjistíme třeba, že některé místnosti jsou zbytečně přetápěny, nemají správně vyregulovaný otopný systém. Můžeme dát doporučení, že by měly mít 21 stupňů, ale mají 24. Byť někde mohou mít k přetápění důvod, pak se o tom bavíme. Každopádně vím, že příspěvkové organizace se snaží chovat hospodárně.

Krajské město i hejtmanství chtějí více využívat energii z obnovitelných zdrojů

Na kolik se má tedy topit například v kancelářích?
Na každou místnost i typ zařízení – zdravotnické, školské, kanceláře – je norma. Ideální je zónová regulace, kdy můžete nastavit rozdílné teploty v různých místnostech. Takže na chodbě může být 15 stupňů, v kanceláři je doporučeno 20 až 21. U EPC projektů (Energy Performance Contracting, energetické úspory se zárukou – pozn. red.) je přesně spočítána teplota v místnosti, od čehož se odvíjí garance úspor. Ty zvýšením nastavené teploty mohou klesnout.

Co doporučujete školám?
Když máte 28 dětí ve třídě a přijdete ráno do místnosti, kde je 20 stupňů, za hodinu tam budete mít o čtyři stupně víc, ale také mnohem větší koncentraci CO₂, což zase snižuje soustředění a škodí to zdraví. Proto je nutné efektivně větrat. Já ještě pamatuji, když jsme měli ve škole o přestávkách větrací služby.

Kdy se projeví výsledky?
Vše je nejdříve nutné dostat postupně do rozpočtu kraje, takže to nějaký čas zabere. Nyní nám ale běží hodně úsporných opatření ve zmíněných projektech EPC a tam je dodavatelem služby garantována úspora. V případě, že není dosažena, dodavatel rozdíl doplácí. Do konce října nám všechna opatření předá, smlouva potrvá do konce roku 2037. Je to hodně různorodé – od stavebních úprav přes zateplení půd až po řízené ovládání vytápění a osvětlení.

„Příspěvkovky“ dostávají od kraje peníze i na menší úpravy, měnily zdroje světla na LED, pořizovaly termohlavice na topení, seřizovaly okna a podobně. Jaký mají tyto menší zásahy efekt?
Pokud je budova kvalitně zateplena a současně doplněna o další úsporná opatření, jako je výměna osvětlení, instalace hlavic či dotěsnění oken, může se její energetická náročnost výrazně snížit. Dokonce až na úroveň nízkoenergetického standardu, tedy do tříd A nebo B.

Čekají nás čím dál častější vlny veder, co se dá udělat s chlazením budov? Trendem jsou kupříkladu zelené střechy a fasády.
Už zateplení objektu samo o sobě má dvojí přínos, kromě úniků tepla brání i tomu, aby se dostávalo dovnitř. Další věc je, abychom se naučili ve vedrech přizpůsobit. To znamená ráno vyvětrat, dokud je ještě teplota vzduchu přijatelná, a v průběhu dne už okna neotvírat. Pokud je tam klimatizace, je nutné zacházet s ní uvážlivě. Když je venku 34 stupňů, určitě nejde nastavit ji na 20, to je sebevražda. Je to tedy také o edukaci uživatelů. Co se týče zelených střech, fasád a podobně, mají svůj vliv a ten potenciál tady je. Tyto inovace patří mezi myšlenky, jež bychom rádi rozvíjeli.

Když jste zmínila chování v budovách, máte manuál pro zaměstnance kraje?
Připravujeme aktualizaci směrnice pro energetický management a její součástí je i takzvané energetické desatero. V září a v říjnu chystáme pro zaměstnance příspěvkových organizací a krajského úřadu školení.

Co říká desatero ohledně vytápění?
Je to hned bod číslo jedna a říká: „Tak akorát.“ Vytápění je jedna z hlavních složek. Souvisí to i s úniky tepla, 21 stupňů v zatepleném objektu dává úplně jinou pocitovou teplotu, než když jsou špatná okna a táhne.

Může se i případná změna chování výrazněji projevit?
Myslím, že ano. Hlavně, když to lidé vezmou za své a přenesou to i k sobě domů. O to jsem se vždy snažila při návštěvách škol. Samozřejmě pokud se někdo chová tak, že je v práci a spotřebu platí zaměstnavatel, takový přístup se mění těžko. Ale kdo je uvědomělý, může změnit hodně.

Mění žárovky, montují spořiče, utěsní okna. Kraj opět podpořil úsporná opatření

Mluvíme o penězích, ale mezi cíli energetického centra je mimo jiné i udržitelnost, je to tak?
Ano, kromě financí se snažíme šetřit i zdroje, ale vždy tak, aby se nesnižoval komfort v budovách. Říkám, že nejlepší energie je ta, jež se nemusí vůbec vyrobit a spotřebovat a nevznikají emise CO₂. Můžeme mít podíl na tom, že se něco změní.

Máte mezi doporučeními i nakládání s dešťovou vodou?
Tato opatření už se uskutečňují, například retenční nádrže na zachytávání srážkové vody a zpětné využívání pro splachování či zálivku. Mělo by to být čím dál častější. Takové nádrže má mimo jiné léčebný ústav v Pasece.

Jsou na tom budovy některých příspěvkových organizací hůř, pokud jde o jejich stav?
Řekla bych, že investice do nich byly rovnoměrné, ať už jde o zdravotnictví, školství nebo sociální služby. Hodně to ovlivňují dotace. Když byly třeba vypsané na zateplení, tak se zateplovalo.

Staví-li kraj řekněme nové výjezdové stanice záchranky, jde už o příklady úsporných řešení?
V podstatě ano. Instalují se třeba fotovoltaiky. Měly by být ideálně doplněny o bateriová úložiště, což se ale úplně neděje, neboť baterky jsou pořád nákladné a tam, kde to nedává ekonomický smysl, se nedávají. Jenže se tím odhlíží od druhého účelu, což je záložní zdroj, kdy může baterie pomoci v případě blackoutů a podobně. Okna, zateplení, retenční nádrže už jsou standard, řešíme i dobíjecí stanice na elektromobily.

Biometan pokryje spotřebu tisíců domácností na Šternbersku, stát zvýší podporu

Zabýváte se i ukládáním energie jiným způsobem?
Zatím to nevyužíváme, potenciál pro to není, ale bylo by fajn, kdyby byl.

Našla byste příklad, jenž by šel za příspěvkové organizace uvést jako dobrá praxe?
Zmíněný ústav v Pasece, kde mají v energetice dobře našlápnuto. Navrhli a vysoutěžili si systém fotovoltaické elektrárny, získali dotace. Mají šikovnou ředitelku i energetika. Ale určitě se najdou další. Je to i o možnostech a velikosti. Ne všude mají odborníka na energetiku přímo v organizaci. Od toho je tu nyní i Energetické centrum Olomouckého kraje, jež může poradit a pomoct.

Jak častá je pozice energetika?
Podobný technicko-provozní náměstek není všude, mnohdy to třeba ve školách musí být ředitel či školník. Nicméně v každé krajské organizaci musíme mít osobu, která je kompetentní a pověřená vykonáváním energetického managementu.

Může zájmu o obor pomoci ocenění Hrdinka moderní energetiky, které jste v červnu získala od Svazu moderní energetiky?
Byla bych ráda, kdyby energetiků a lidí, které to baví jako mě, bylo víc. Šlo o první ročník a smyslem bylo i zviditelnění oboru mezi ženami. Je to technický obor, kde nyní převažují muži.

Přesto jste průkopnicí, v oboru jste patnáct let a byla jste mezi prvními.
Ano, v Prostějově jsem zaváděla energetický management v době, kdy to ještě nebylo běžné ani ve větších městech, šlo o okrajovou záležitost. Postupem času a nárůstem cen energií na něj začaly samosprávy klást větší důraz a význam pozice energetiků rostl.

Smyslem krajského energetického centra je i poradenství, už vám volal nějaký starosta?
Už se na nás někteří obraceli. Dělali jsme i připomínkování strategických dokumentů, ptají se též o radu při zavádění systému energetického managementu nebo když si chtějí pořídit nějaký software.