„Musíme být připraveni na všechno. Loni v krajských volbách jsme pět procent nepřekročili o nějakých pět set hlasů. Nicméně naše cíle jsou pro občany prospěšné, snažíme se mít především sociální problematiku, zaměřit se na zaměstnance, na důchodce, rodiny s dětmi,“ říká Šulda.

Poslední volební období jste byli jazýčkem na vahách. Může se to podle vás opakovat?
Tyhle volby budou velice těsné. Je to hodně o volebních koalicích, které začala pravice ve snaze převálcovat ANO vytvářet, ať je to Spolu, nebo Piráti se Starosty. Součet jejich hlasů se snaží konkurovat ANO a vytlačit ho z jeho hegemonické pozice, kterou zaujalo v minulých a předminulých volbách. Ale netroufám si říct, jak to bude. Ukazuje se, že sociální demokracie dlouhodobě oslabuje. Objevilo se hnutí Přísaha, které hraje na protikorupční notu a postavu pana Šlachty.

5 fotografií

Na Facebooku jste vznesl otázku, zda zvládne „štěkající demožumpa porazit Babiše“. Koho jste měl na mysli?
Především ODS, TOP 09, KDU-ČSL.

Proč ten expresivní výraz?
Protože se prezentují jako demokratické, ale jejich jednání, chování v Poslanecké sněmovně i vůči občanům má spíše charakter té druhé části sousloví. Neustále se snaží zaujmout. Dávají na přetřes otázky, které nemají relevanci. Když byla covidová krize, kdy se jednalo o prodlužování nouzového stavu, často házeli vládě klacky pod nohy. I když i my jsme vyjadřovali nesouhlas s některými kroky, některé snahy pravicových stan, ale i Pirátů a STAN, byly za hranicí toho, jak by měla republika v té době fungovat.

Mají oproti vám tyto koalice výhodu, pokud jde o mladší voliče?
Částečně mohou mít, KSČM je stále považována za stranu starých lidí, i když bych neřekl, že to tak je. Vidíme ale, že jestliže Topka sázela na Dominika Feriho, silně se jí to nevyplatilo a teď marně hledá tvář, která by ho nahradila.

Jak byste viděl svou roli v dostavbě D1, kdybyste byl poslanec?
V tuto chvíli vstoupil v platnost nový stavební zákon, který, ač se pravici nelíbí, obsahuje ustanovení, která by mohla pomoci v boji s ekology. Upozadit roli sdružení, ať do toho mluví spíše ti, kteří jsou lokálně příslušní, a ne ti, kteří působí na druhém konci republiky. Zjednodušit stavební řízení a snažit se o to být mediátorem dohody mezi městem, kraji a ekology a Ředitelstvím silnic a dálnic, aby si všichni uvědomili, že význam dostavby D1 je vyšší než zájmy, které ekologové prosazují. Jestliže se bavíme o zásazích, uvědomme si, jak obrovsky trpí Přerov a jeho životní prostředí, snižuje se kvalita života města a okolí, což je celospolečensky významnější.

Jsou tam ale i obavy místních obyvatel…
Tomu rozumím. Proto jsme minulý rok iniciovali petici za dostavbu D1, kde vyzýváme město, občany, investora, ekologická sdružení, aby si sedli ke stolu a nalezli společné řešení, které bude ku prospěchu občanů Přerova a okolí.

KSČM chce posílit institut vyvlastňování. Když mluvíte o veřejném zájmu, kde najít hranici?
Je to případ od případu, vše se musí posuzovat individuálně. Jestliže se budeme bavit o tom, že dálnici nepostavíme kvůli tomu, že zemědělec nechce prodat sto metrů čtverečních půdy a kvůli tomu stavět okliku, která by vyšla mnohonásobně dráž, je možné v takovém případě použít veřejný zájem. Samozřejmě zaplatíme tržní cenu.

Vyvlastňuje se teď málo?
Myslím, že ano.

Jedním z vašich témat jsou sociální otázky. Co s vyloučenými lokalitami?
Je to velice složitá otázka. Měly by se dát do rukou obcí a města takové pravomoce a finanční prostředky, které by jim umožnily problematické budovy vykoupit pro jejich zájmy. Zákon by měl stanovit počet lidí na obytnou plochu. To znamená, kolik metrů čtverečních by jedna osoba v bytě měla mít. Abychom zabránili tomu, že se do rodinného domku 3+1 sestěhuje rodina, která má třeba deset dvacet lidí, což není únosné ani z hygienických důvodů. I ty budovy jsou často na konci životnosti a životní podmínky v nich nejsou zcela jistě dobré.

Nediskriminovalo by to větší rodiny, se kterými problémy nejsou?
Určitým způsobem. Museli bychom nastavit celospolečensky přijatelnou normu. Nejsem teď schopen říct, kolik metrů na jednoho člověka. Jde i o to vůbec zabránit vzniku těchto lokalit. Dobře víme, že problém nevzniká s jedním člověkem, ale když se sestěhuje deset rodin. Neměla by být žádná pozitivní diskriminace, potřeba je součinnost jednotlivých úřadů, tedy obecní úřady, sociální služby, úřad práce, policie, neziskových organizací.

Jak by se výkupy domů financovaly?
Nejsou to enormní částky. Zapojit se mohou i kraje, popřípadě obce. Je to otázka efektivity. Peníze utíkají úplně někde jinde. Kdyby byl stát opravdu dobrým hospodářem, tak na zdanění dividend, pomocí milionářské daně, sektorového zdanění vydělá několik desítek, stovek miliard korun ročně. Teď se přitom bavíme o stamilionových sumách.

Třeba by se daly použít i peníze z eurofondů. Ty chcete pro rozvoje regionů využívat také. Přitom chcete referendum o vystoupení z EU. Není v tom rozpor?
Určitě ne. Neříkáme, že chceme vystoupení, ale ať se občané rozhodnou o tom, jaký je jejich většinový názor. Neříkáme ani, že v Evropské unii je vše špatně, ale má obrovské rezervy, obrovský demokratický deficit v rozhodování a další věci, kdy se některé záležitosti snaží prosadit do členských zemí silou.

Komunisté chtějí dát dětem obědy, jízdné, internet, učebnice zdarma. Doprovázíte to heslem „Děti mají právo na šťastné dětství“. Budou pak šťastnější?
Každopádně nebudou takové sociální rozdíly mezi dětmi, kdy si ve škole závidí, že jeden má tablet, druhý ne, když to přeženu. Nebudeme si říkat, že sociální nerovnost v naší společnosti není. Doba covidová ukázala, že vzdálené vzdělávání je důležité, ale že ne všechny rodiny si to mohou dovolit, stát by se tedy měl o vybavení pro žáky postarat, včetně přístupu k internetu. Znamená to i rozvoj regionu, společnosti, rozšíříme působení internetu, bude dostupnější. Stejně tak bezplatné stravování v mateřských školách a na prvních stupních základních škol. Jde o co největší zpřístupnění stravování. Jsou zkušenosti, že rodiny nemají na obědy, děti nemají co jíst, čekají až domů, kde něco dostanou.

Není to věc, která spoustu lidí odradí, protože snahy o beztřídní společnost už si zažili?
Beztřídní společnost zatím nikdy neexistovala, to si řekněme na rovinu. Lidi pravicového smýšlení, kteří jsou pro co nejmenší zásahy státu do fungování společnosti, nás volit nebudou. Ale ti, kteří to zažívají na vlastní kůži a jsou tomu blízko, ty bychom oslovit mohli.

Nedávno jste si rýpnul do mládeže, která demonstruje za lepší klima…
To nebylo rýpnutí. Ano, třídíme odpad, ale pokud chceme být důslední, musíme se zamyslet nad tím, že náročnost je i někde jinde. Jestliže používáme zařízení, která využívají elektrickou energii, i tu je potřeba někde brát. Jen z obnovitelných zdrojů Česká republika nikdy žít nebude, vždycky musí zapojit i další složky, především atomovou elektrárnu a zatím i ty tepelné, a ty taky obrovským způsobem znečišťují prostředí. Jestliže chceme ty nejdražší telefony, někde se ty nerostné suroviny musejí dobývat. Bavme se o tom, v jakých podmínkách tam lidé pracují. Také třídím odpad, ale není to jen v tom, problematika je daleko širší.

Jak jste na tom vy s ochranou životního prostředí?
Nekážu vodu, nejsem ten mladý, který za to demonstruje. Za sebe se přiznám, že třídíme odpad, to je asi to nejdůležitější. Snažím se, když jsou akce Ukliďme Česko, Ukliďme svět u nás na vesnici a v okolí, s nějakou partou nadšenců, se známými tam uklidit, protože lidé se k přírodě příliš šetrně nechovají. Snažím se tímto malým dílem. Neříkám, že nepoužívám mobilní telefon, bohužel je to součást dnešní společnosti, bez sociálních sítí se i v honbě za voliči člověk neobejde.