iDNES.cz

Sníh drží v krajině už jen minimum vody, v nížinách hrozí brzké sucho

  15:56
Přestože na hřebenech Jeseníků leží ještě kolem jednoho metru sněhu, je současná zásoba vody ve sněhu v Olomouckém kraji v desítce nejhorších od roku 1970, kdy se s měřením začínalo. Přitom pole pod sněhem znamenají při jarním tání dostatek vláhy, upozorňují zemědělci. Ten teď ale v níže položených oblastech už nikde není.

Ani ve středních polohách Olomouckého kraje už není po sněhu ani památky, jak dokazuje pohled z webkamery Českého hydrometeorologického ústavu nacházející se ve výšce 510 metrů nad mořem u Luké na Olomoucku. | foto: ČHMÚ

„V Olomouckém kraji je nyní jen necelých 35 milionů kubíků vody ve sněhu. Dlouhodobý průměr v tomto období je přitom 143 milionů,“ upozornil hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Vladimír Šala.

Nejvíc vody ve sněhu bylo v roce 2006, kdy pod sněhovou pokrývkou ležel prakticky celý region včetně nížin. Tehdy měla zásoba objem 579 milionů kubíků, což je o 181 milionů víc, než nyní leží v celé České republice. Naopak v roce 1998 nebyl sníh vůbec nikde, ani v nejvyšších polohách Jeseníků.

Nyní sníh leží až od tří set metrů nadmořské výšky, nejvíc je to pak až v polohách nad sedm set metrů, kde je v současnosti téměř sedmdesát procent všech krajských sněhových zásob.

Hladina podzemních vod je přesto podle Šaly zatím na normálních hodnotách, podobně je to s vydatností pramenů. V povodí Bečvy je dokonce nadnormální.

„Stav vody v podzemí není špatný, ale vzhledem k tomu, že ve sněhu je pouze minimální zásoba vody pro jarní tání, může několik týdnů bez deště situaci rychle změnit k horšímu,“ podotkl hydrolog Šala.

V řekách už vody výrazně ubylo

Průtoky v řekách však už podle Povodí Moravy klesají z vysokých hodnot na začátku minulého měsíce pod běžné hodnoty.

„Počátek února přinesl sněhové srážky, jež však po oteplení a deštích z větší části roztály. Průtoky ve velkých řekách se tak dostaly přechodně vysoko nad normál,“ sdělil mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

Například Morava v Olomouci se dostala na 212 procent a Bečva v Dluhonicích na Přerovsku dosáhla dokonce 250 procent dlouhodobého měsíčního průtoku, což ovšem není ani první stupeň povodňové aktivity. Poté už měly hladiny vodních toků převážně klesající tendenci.

„Průtoky se nyní dostávají k podnormálním hodnotám a u většiny vodních toků se pohybují mezi 40 a 70 procenty,“ doplnil Chmelař.

Jarní dostatek vláhy je pro úrodu klíčový

Pole bez sněhu nevidí rádi zemědělci, pořád totiž platí, že půda má hlavně v únoru ještě „odpočívat“ pod jeho pokrývkou.

„Vzhledem ke změnám klimatu jsou pole v únoru bez sněhu už standardem, byť to znamená, že velice rychle můžeme na jaře očekávat vláhový deficit. Přitom právě v tomto období je dostatek vláhy pro vysazené plodiny zásadní,“ přiblížil Jiří Milek, předseda představenstva společnosti Úsovsko, jež v kraji obhospodařuje zhruba patnáct tisíc hektarů.

Na Hané podle šéfa krajské agrární komory Ivo Kasala nastává vláhový deficit už nyní.

„Když není v zimě sníh, v době vegetační sezony to příroda většinou nedožene,“ nastínil.

Sněhová bilance se zřejmě v nejbližší době nijak nezlepší. V příštích dnech očekávají meteorologové jen občasné přeháňky, na horách sněhové, v nižších polohách dešťové nebo smíšené. Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ pro období čtyř týdnů má být počasí srážkově průměrné.

zpět na článek