Nová expozice muzea v Olomouci odhaluje tajemství nitra Země, pravěku i hub

  5:12
Více než 1 500 jedinečných exponátů nabízí nová stálá expozice olomouckého Vlastivědného muzea. Je mezi nimi mamutí čelist, největší semeno na světě, ale návštěvníci se mohou těšit i na spoustu interaktivních prvků.

Nová expozice Vlastivědného muzea Olomouc ukazuje na 1 500 jedinečných exponátů. | foto: Libor Teichmann

Přípravy expozice trvaly deset let a muzeum na ni vynaložilo šestnáct milionů korun. „Máme tu na 1 540 vystavených předmětů, z toho necelé dvě stovky jsou nově získané exponáty,“ popisuje vedoucí přírodovědného ústavu muzea Peter Adamík.

Nemalou část vystavených věcí má muzeum dokonce už z dob národního obrození. „Některé předměty mají 170 let, ale díky odborné péči jsou stále ve skvělém stavu,“ říká Adamík.

Expozice nazvaná Příroda – od počátku bez konce nyní doplňuje trvalou výstavu Příroda Olomouckého kraje, již si mohou návštěvníci projít od roku 2012. V muzeu tak vzniklo celé patro věnované přírodovědě.

„Náš cíl je dostat sem dětského návštěvníka, aby si už odmala vytvořil pozitivní vztah k muzeím, která jsou pečovateli o přírodní bohatství a kulturu v regionech,“ říká Adamík o expozici, jež je převážně věnována dětem do patnácti let, jejich rodičům a školám.

„Chceme ovšem návštěvníka nejen pobavit a poučit, ale také mu připomenout důležitost vztahu mezi člověkem a životním prostředím a ideálně v něm probudit hlubší zájem o přírodu,“ dodává.

Expozice je rozdělena na několik tematických okruhů, mezi nimiž je třeba geologie, botanika či zoologie.

V rámci geologické části se lze dozvědět, jak vznikají půdy nebo jak vypadá geologický profil Česka. Součástí je i seismograf, který v reálném čase zaznamenává vibrace země.

„Velkou pozornost si zaslouží historickogeologická část expozice, v níž se veřejnosti naskytne neobvyklý pohled do nitra Země. A na speciálních glóbech mohou sledovat posuny kontinentů, jak se udály v historii naší planety,“ líčí kurátoři Tomáš Lehotský a Martin Kováček.

Na návštěvníky čeká i zlato z Uralu

Paleontologická část expozice se chlubí dochovanou spodní čelistí mamuta nebo celou lebkou medvěda jeskynního ze slavné oblasti dnešního Předmostí v Přerově.

Zaujmou též zvětšené modely trilobitů či šavlozubého tygra v životní velikosti. Součástí expozice jsou i na míru vyrobené modely lebek člověka.

„Nejsou to sice nálezy ze slavných lokalit, ty bychom si totiž nemohli dovolit, jsou ale velmi věrné originálům,“ přibližuje Adamík.

Mineralogická část expozice hraje mnoha barvami. Lze v ní najít velký plíšek zlata z Uralu či jantar v surové i zpracované podobě z Pobaltí.

Dalším lákadlem je surový minerál lapis lazuli, který se v minulosti využíval jako modré barvivo a měl větší cenu než zlato.

Vaří se virtuální houbová polévka

Při přechodu do botanické sekce se každý zastaví u výukových videí, jež hrají na digitální dotykové obrazovce. Pojednávají například o vzniku humusu či rozkladných procesech v půdách.

„Máme tu též interaktivní hru o vaření houbové polévky. Návštěvníci si na dotykové obrazovce nasbírají z lesa různé houby, pak je uvaří a obrazovka jim řekne, které z nich byly jedlé, nejedlé či jedovaté,“ ukazuje vedoucí přírodovědného ústavu.

Připravený je také masivní herbář rozdělený podle jednotlivých čeledí rostlin nebo makrofotky různých řas a sinic, které by za normálních okolností byly viditelné jen pod mikroskopem. Digitální obrazovka návštěvníkům také audiovizuálně popíše průběh a důležitost fotosyntézy.

„Zajímavosti je semeno lodoicey seychelské, palmy ze Seychelských ostrovů. Měří zhruba třicet centimetrů a v čerstvém stavu mohlo vážit kolem patnácti kilogramů. Jde o největší semeno na světě,“ říká Adamík.

Obrovští brouci i vlk ze Šumavy

V zoologické části na první pohled zaujme interaktivní strom života, jenž ukazuje, jaké jsou biologické vztahy mezi různými organismy.

„Můžete zde vidět, že blízkým příbuzným jelena je velryba. To málokdo ví,“ ukazuje Adamík.

Spoustu času člověk stráví u pohyblivé lupy, kterou se může podívat na mnoho zástupců hmyzu.

„V této sekci představujeme také hmyzí giganty s tělem měřícím přes deset centimetrů, jakými jsou africký brouk goliáš, americký herkules či vodní ploštice mohutnatka,“ popisuje kurátor Miloš Krist.

Velmi vzácným exponátem je vlk, kterého před dvěma lety srazili na dálnici u Kroměříže. Podle odborníků z Karlovy univerzity pocházel ze šumavské populace a odtud tedy mohl ujít kolem 300 kilometrů.

„V budoucnu možná vystavíme i vlka, kterého na jaře srazili u Olšan u Prostějova. Ten dokonce pochází až z Alp,“ líčí Adamík.

Shánění sbírkových předmětů je náročné

„Lidé nám je často darují či prodají, spoustu dalších získáváme vlastní odbornou činností. Vystavená zvířata mnohdy uhynula na silnici a my si je odtud přebíráme. Je to běh na dlouhou trať,“ shrnuje.

Už od momentu otevření přemýšlí organizátoři nad dalšími expozicemi a výstavami.

„Do budoucna uvažuji mimo jiné o interdisciplinární výstavě, jež by se zabývala domestikací zvířat. Tedy jak dostal člověk například kočky a psy do svých životů,“ přibližuje Adamík.

Na příští rok už také jeho kolegové připravují výstavu o období karbonu, tedy době před zhruba 350 až 300 miliony let.

Autor: