„Výzkumy tohoto rozsahu probíhaly naposled při stavbě dálnice z Vyškova do Kroměříže. Máme tam obrovské množství antropologických pozůstatků, na kterých je možné zkoumat tu populaci,“ přibližuje Popelka.
„Samotné hroby byly také poměrně bohatě vybavené, byly tam měděné bronzové předměty i obrovské sekvence keramických nádob,“ vykresluje archeolog záchranný výzkum, na který už několik měsíců upíná pozornost celý jeho tým.
Unikátem je zachovalá plastika ženy, kterou je možno přirovnat ke slavné Věstonické venuši.
U Břevnova odkryli archeologové přes tisíc koster. Nesou stopy amputací![]() |
„Máme tu také keramickou figurku. Ta keramická plastika je rozhodně atraktivní, protože si k ní dokážeme představit antropomorfní figurínu, v tomto případě připodobňuje ženu. Časově se nacházíme v době neolitu, kdy ještě fungoval matriarchát, takže soška je symbolem ženství, bohyně, matky, země,“ vysvětluje vědec s tím, že figurka nebyla jediná.
Badatelé nalezli v lokalitě i torza dalších, tato byla ovšem nejlépe dochovaná. Další vzácností je keramická pec z mladší doby římské, jež podle odborníků dokládá využití ve své době velice moderní technologie vyrábění kvalitní a specifické keramiky na území Hané.
Díky nebývalému rozsahu výzkumu a velikosti zkoumaných lokalit se archeologům povedlo objevit pozůstatky spadající do mnoha historických období. Dokládají tak v oblasti Hané přítomnost rozličných osídlení.
Vše se chystá pro muzea
„Je to jedinečná příležitost zkoumat širší souvislosti v tom daném regionu. Mezi Nezamyslicemi a Kojetínem je velice úrodná a historicky osídlená oblast. Patří do takzvané staré sídelní struktury, kde v podstatě ty nálezy začínají někdy v době kamenné a končí až v raném středověku,“ popisuje Popelka.
Oblast na hranicích přerovského a prostějovského okresu byla podle odborníků v minulosti důležitým tranzitním koridorem. „Jedním z prestižních nálezů je úžasný bojovnický hrob v galském pohřebišti, který byl vybaven mečem, kopím i štítovou puklicí. Z doby římské je zase krásný soubor nádob, které ukazují, že tu docházelo k výrobě keramiky,“ neskrývá nadšení archeolog.
Archeologové našli u Břevnovského kláštera další ostatky pruských vojáků![]() |
Při výzkumu u Němčic nad Hanou také narazili na nečekanou kuriozitu. U části pohřebiště ze starší doby železné se totiž ukázalo, že je kdysi v minulosti už prozkoumal někdo jiný.
Podle odborníka to byly pravděpodobně amatérské výzkumy archeologů z 20. století, které nebyly pořádně zdokumentovány.
Všichni historičtí nadšenci budou moci obdivovat unikátní nálezy v regionálních muzeích. Archeologové už komunikují s prostějovským i přerovským muzeem a do dvou let jim vzácné předměty předají.
„Vždy je to poměrně náročný post-processing. My vše umyjeme, pokud je to možné, tak zrekonstruujeme, vytvoříme inventární seznamy. A tento kompletní balíček včetně dokumentace bude směřovat do příslušné sbírkotvorné instituce,“ přibližuje archeolog s tím, že pohybem v terénu celý proces teprve začíná.
Nejslavnější česká soška poletí na Venuši. Sonda odhalí minulost záhadné planety![]() |
„Rozhodně si myslím, že těch nálezů je takové množství a v takové kvalitě, že by si zasloužily samostatnou putovní expozici,“ uzavírá Popelka.
Další část lokality, na níž se budou od roku 2028 prohánět vlaky rychlostí až 200 km/hod, zkoumají odborníci z ústavu Archaia Brno. „Zachytili jsme část sídliště z doby halštatské, jsou to hlavně větší objekty, nezachytili jsme přímo stopy domů, které byly pravděpodobně hlubokou orbou zničeny,“ vysvětluje za tým archeolog Michal Bučo.
Přestože měli na starost podstatně menší oblast než kolegové druhé organizace, také si připsali vzácné nálezy.
„Některé raritní nálezy nás překvapily. V Němčicích nad Hanou jsme našli část mamutího klu. K vyzvednutí tohoto nálezu jsme přizvali kolegy z Anthroposu, kteří se na artefakty z paleolitu specializují,“ dodává odborník.
V Měrovicích nad Hanou objevili také kulturu zvoncovitých pohárů, nálezy šipek či keramiky, díky rozsahu výzkumu se i v této oblasti podařilo nalézt předměty od neolitu, přes eneolit až po raný středověk.
Středověké domy i kus vodovodu
Druhý velký výzkum na území kraje je v srdci hanácké metropole v prostorách, kde se staví olomoucké Středoevropské fórum, na původní práce z roku 2015 navázali archeologové po deseti letech.
„Aktuálně se jedná o náš největší výzkum, obnovili jsme jej kvůli změnám, kterými stavba prošla a navazovat na něj budeme určitě ještě dalším,“ popisuje vedoucí archeologů olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Richard Zatloukal.
Kromě pozůstatků osídlení od 9. po 15. století se ukázaly i vzácné dochované stavby. „Nejzajímavější je bezpochyby šest dřevohliněných domů ze 14. století, které zanikly požárem a stavěly se v několika úrovních. Objevily se také pozůstatky hospodaření s vodou, kousek dřevěného vodovodu,“ říká Bučo.
Dívka z Mladečských jeskyní se jmenuje Mlada, rozhodli lidé v anketě![]() |
„Dřevo je nebývale zachovalé, protože se nacházíme v pramenné oblasti, do které přitékají potůčky z oblasti Michalského návrší,“ dodává archeolog s tím, že kontinuálně provádí i drobnější výzkumy na dalších olomouckých lokalitách, jako je monitorování hradební zdi na Mlčochově ulici nebo průzkum ve Smetanových sadech.
Zkoumání historických pramenů je v plném proudu na dalších místech kraje, kromě aktuálního výzkumu v Uničově se archeologické týmy na podzim zaměří na okolí hradu Kolštejn, zámek ve Velkých Losinách či na kanalizaci bouzovského hradu.
Soutěž: Jaký byl příběh Kromaňonky Mlady?Mlada, tak veřejnost v loňské soutěži pojmenovala dívku vystupující z dávné minulosti v Mladečských jeskyní u Litovle na Olomoucku. Letos se Správa jeskyní rozhodla navázat další kreativní výzvou, soutěžící se tak pustí do vymýšlení dívčina příběhu z dávné doby. „Vyzýváme veřejnost, aby zkusila sepsat své vlastní příběhy sama nebo s využitím umělé inteligence inspirované životem Mlady a dávnou dobou, kdy žila. Má to jen tři podmínky. Rozsah příběhu je omezen na maximálně 1 800 znaků včetně mezer, tedy přibližně půl strany A4, a musí obsahovat všech pět klíčových slov: Mlada, jeskyně, oheň, medvěd a pravěk,“ přibližuje šéf Mladečských jeskyní Ondřej Vlček. Příběhy mohou soutěžící posílat do 14. září 2025 na e-mailovou adresu mladecskejeskyne@gmail.com.K vyhodnocení nejoriginálnějších děl zasedne komise složená z řad správců jeskyní i specialistů na literaturu a český jazyk. Desítku nejpovedenějších zveřejní na webových stránkách Mladečských jeskyní a o absolutním vítězi rozhodne opět široká veřejnost. „Autoři vybraných 5 až 10 nejpovedenějších příběhů získají kromě diplomu též volné vstupenky do Mladečských jeskyní (nebo do jiné jeskyně dle jejich výběru). Autor vítězného příběhu získá také možnost se bezplatně ubytovat na prodloužený víkend v historické, nedávno rekonstruované vstupní budově Mladečských jeskyní. Nejúspěšnější příběh bude také vystaven v expozici ve vstupní budově jeskyní přímo u fotografie Mlady,“ slibuje ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček. Lebku ženy, která v Mladečských jeskyních zemřela před více než třiceti tisíci lety ve věku sedmnácti let, objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Odborníci se nejprve domnívali, že jde o lebku muže, následné výzkumy ale potvrdily opak. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě. Vizuální podobu kromaňonské dívky digitálně vytvořil brazilský vědec Cicero Mora ve společném projektu brazilských a českých vědců, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro věrnější modelaci chybějících měkkých tkání posloužila za vzor data počítačové tomografie (CT) těl současných lidí. K myšlence, aby dívka nebyla jen anonymní, když už má i tvář, inspiroval správu jeskyní a obec například ledovcový muž z Tirol s přezdívkou ,Ötzi´ podle místa nálezu. Finalisty veřejného hlasování byly kromě vítězné Mlady i stříbrná varianta Myra, bronzová Maja a dále Ava, Khan, Mae, Mladenka, Mladka, Rena a Runa. |









