Plameny už kvůli nákaze v regionu spolykaly stovku včelstev. „V současné době jsou potvrzena ohniska kolem Němčic na Hané na Prostějovsku, na Šternbersku a v oblasti kolem Mohelnice,“ informovala mluvčí Krajské veterinární správy Olomouckého kraje Helena Radiměřská Přibylová.

Morová nákaza se projevovala už v loňském roce, v regionu bylo v roce 2023 potvrzeno 20 ohnisek a včelaři museli zlikvidovat 96 včelstev. Vzhledem k brzkému nástupu může být nákaza podle odborníků ještě horší.

Právě oblast Němčic na Hané na Prostějovsku patří k nejzasaženějším. „Teď jsme měli pět výskytů moru včelího plodu, došlo i na pálení včelstev,“ sdělila předsedkyně Základní organizace Českého svazu včelařů v Němčicích Helena Zahradníková.

Ubezpečila ovšem, že by včelí mor neměl způsobit nárůst cen medu.

Přirozená selekce

Podle Zahradníkové se nákaza objevuje ve vlnách. „Teď jsou pro ni příhodné podmínky. Včely už potřebují ven, ale není dostatek potravy, takže jsou oslabené. Mor je jakási přirozená selekce, která jde ruku v ruce se změnou klimatu,“ objasnila.

Jediným pomocníkem je úzkostlivé dodržování pravidel, protože bakterie včelího moru vytvářejí velmi odolné spory, jež mohou delší dobu ve včelíně přežívat, než propukne nákaza.

Kvůli tomu je obtížné ji zdolat a je nutné využít radikální opatření při potvrzení moru na stanovišti. Nákazu mohou do chovu zavléct včely při zalétávání, roj neznámého původu, infikované plásty, úly či včelařské pomůcky. Není nebezpečná pro člověka.

„Pokud se vyskytne mor, tak je dobré všechno spálit, včetně včelstev a včelařských pomůcek. Jestli si někdo myslí, že něco ušetří, když to neudělá, tak se mýlí,“ upozornila Zahradníková.

Bezprizorní úly

Problém, který je těžko řešitelný a situaci zhoršuje, jsou podle ní úly, jež zůstanou po zesnulých včelařích a nemá se o ně kdo postarat.

„Jde třeba o maringotky, které jsou odstavené a letící včely se do nich mohou dostat. Odtamtud se může nákaza šířit. Takové bezprizorní úly je potřeba co nejrychleji zlikvidovat,“ vysvětlila Zahradníková.

S tím souhlasí i veterinární inspektoři. „Určitě jsou tyto úly významným rizikovým faktorem nákazy,“ míní Přibylová.

Mor včelího plodu je zařazen mezi nebezpečné nákazy včel podle zákona o veterinární péči a veterinárního zákona.

V případě podezření má chovatel povinnost oznámit místně příslušné krajské veterinární správě podezření z výskytu nákazy na svém stanovišti.

Na obnovu včelstev po moru mohou včelaři využít státní kompenzace. Stát přispívá částečně na vybavení i na nákup včel.

Objevila se i další hrozba

V regionu se začíná objevovat i jiná obávaná nákaza: hniloba včelího plodu, která v České republice nebyla několik let.

Důvody jejího šíření jsou obdobné jako u včelího moru. „Máme zatím nepotvrzené podezření na chov napadený hnilobou včelího plodu na Šumpersku,“ sdělila Přibylová.

Tak jako v případě dalších chorob, je podle ní důležitá prevence. Zejména se jedná o dodržování zásad správné chovatelské praxe, zajišťování průběžné dezinfekce a obměny úlů, rámků a ostatního včelařského vybavení.

Je také vhodné používat plásty, úly a pomůcky z ověřených zdrojů. Chovatelé by neměli umisťovat roje neznámého původu na svá stanoviště a zamezit přístupu včel do neobsazených úlů.

Pokud nákaza propukne, stejně jako u moru včelího plodu je nezbytné spálit včelstva i dřevěné pomůcky.