„My jsme jednu změnu začali připravovat už před nimi a sbírali jsme žádosti od lidí, kterých se to dotýkalo. Ta další má mít souvislost přímo s velkou vodou a úpravami v záplavovém území,“ uvedl starosta České Vsi na Jesenicku Petr Mudra (nez.).
„Jenže nejsou jasné všechny podmínky a pravidla od státu nebo Povodí Odry. Takže jsme nyní tu první změnu zastavili, a až bude vše známo, uděláme obě v rámci jedné. Určitě to potrvá roky. Dost nás to zbrzdí v rozvoji, ale teď má stejně přednost odstraňování povodňových škod,“ poznamenal.
Zábřeh zase připravuje změnu územního plánu, ve které je jednou ze stěžejních věcí zanesení cyklostezky v části města.
„Kdysi šlo o urbanistickou studii, teď je to spíš právní dokument. Dnes se touto oblastí zabývají pomalu víc právníci než architekti, což je špatně,“ postěžoval si zábřežský starosta František John (KDU-ČSL) na jednu z příčin zdlouhavosti procesu.
Komplikací podle něho je, že město potřebuje pro cyklostezku i soukromé pozemky od řady lidí, kteří je ale za navržené částky nechtějí prodat.
„Pro nás je tak jedinou šancí změna územního plánu, abychom dostali cyklostezku do kategorie veřejně prospěšná stavba a mohli potřebné pozemky vyvlastnit,“ vysvětlil John.
Jednání s majiteli totiž zatím nevedla k výsledku a už dlouho se nepohnula z místa.
„Jenže změna územního plánu, byť nijak komplikovaná, je zkrátka na roky. Jednak je potřeba vyhovět všem úředním náležitostem, vypořádat se s námitkami nebo návrhy, a k tomu udělat vše pro to, aby případný soud neznamenal další výrazné zpoždění,“ poukázal John.
Je nutné řešit stovky připomínek
Dlouhou a náročnou práci s úpravami územního plánu potvrzuje také radnice v Litovli na Olomoucku.
„Před necelými dvěma lety jsme vybrali firmu na zpracování územního plánu, loni jsme podali žádost o změnu. Od lidí se nám ale sešlo 430 připomínek. My je musíme všechny vypořádat, což nám v takovém počtu výrazně narušuje harmonogram,“ sdělil starosta Litovle Viktor Kohout (nez.).
Litovel chce stavět na soukromé zahradě i v záplavové oblasti. Místní protestují |
Připomněl, že obdobný proces před dvanácti lety trval několik měsíců. Teď už je jisté, že potrvá déle než dva roky.
„Při nedostatku autorizovaných firem dlouho trvá, než je návrh vůbec zpracován, pak se k tomu přidává ohromný počet připomínek, které dříve lidé v takovém množství nepodávali. Teď ale vidí více možností, jak svůj majetek zhodnotit, a hlídají si to,“ okomentoval situaci Kohout.
Připomněl, že město navíc leží v blízkosti území chráněné krajinné oblasti, což celý proces dál komplikuje.
„Například rozšíření města směrem ke hranicím CHKO nebo protipovodňová opatření jsou v kolizi s představami ochranářů. My jsme si už dokonce najali právní kancelář, aby nám přesně zjistila, zda už Správa CHKO nepřekračuje své pravomoci,“ sdělil. Státní ochranáři ale odmítají, že by k něčemu podobnému docházelo.
Že tvorba a schválení územních plánů trvá extrémně dlouho, potvrzuje i šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk.
„Právě pro firmy je to velký problém. Územní plány jsou buď zastaralé, nebo se nedaří prosadit změny ve prospěch podnikání. Komplikací jsou i parametry budov v konkrétních místech. Jsou ale taky případy, kdy si člověk koupí pozemek, se kterým počítá pro byznys, ale změna územního plánu mu to shodí, protože lidé si tam něco nového nepřejí. Zapojení veřejnosti a spolků do celého procesu je sice dobré, ale někdy mám pocit, že to přesahuje rozumnou míru a přináší další zdržení,“ prohlásil Švamberk.
