Radnice z regionu varují vládu a další vrcholné politiky, že nebudou schopny být dál prodlouženou rukou státu, pokud projde chystaný konsolidační balíček, který má zlepšit stav státního rozpočtu. Ten má příští rok pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard.

Primátor Prostějova František Jura (ANO) se obává, že navrhované úpravy zasáhnou výrazně do příjmů i provozních nákladů města. Připomíná též chystané škrty míst nepedagogických pracovníků, jež by poté měly dofinancovávat obce.

„Odhadovaná kombinace zatížení provozního rozpočtu s ponížením příjmů je tak zásadní, že by to mohlo ohrozit nejen investice nebo poskytované služby, ale i provozování kulturních a jiných institucí či atrakcí města, v nejhorším případě až omezení městské policie,“ shrnul.

Jura stejně jako dvě desítky dalších primátorů podepsal dopis adresovaný prezidentovi, předsedovi Senátu a Sněmovně. Z kraje jej podpořily ještě zástupci Přerova a Olomouce.

Debata na Facebooku

Text dopisu Prostějov zveřejnil i na svém facebookovém účtu, kde ho však začali rozporovat představitelé vládních stran ze Sněmovny i z komunální politiky.

„I letošní rok Prostějov vykazuje velké přebytky. Stát není a nemůže být odtržený od obcí a měst a obce a města zase od státu. Například dotace na vámi vymodlený fotbalový stadion v celkové ceně za 200 milionů korun, umístěný nevhodně uprostřed sídliště, je také ze státního rozpočtu. Takže než omezovat městskou policii, prostor k šetření zde určitě je,“ reagovala například prostějovská poslankyně Hana Naiclerová (PirSTAN), která předtím působila ve městě v opozici.

Primátor Přerova Petr Vrána (ANO) téma komentoval i na krajském zastupitelstvu minulý týden.

„Pokud úsporný balíček projde, budeme mít o dvě procenta méně z rozpočtového určení daní. V případě Přerova je to první rok minus 20 milionů, druhý rok 40 milionů. Dalším dopadem je hazard, který jsme v Přerově vyčlenili na odlehlá místa, jinak ho plošně nepodporujeme, ale i tak z něj nějaký příjem máme. Tam by to bylo minus 24 milionů,“ prohlásil Vrána s odkazem na změnu schématu přerozdělení výnosu z herních automatů.

Nedojde ke snížení příjmů, jen menšímu zvýšení, říká hejtman

I Vrána zmínil mezi dalšími zásahy problém s financováním nepedagogických pracovníků.

„Chtějí je očesat o 20 procent. Pokud nám je stát nezaplatí, budeme přemýšlet, zda kuchařky či školníky potřebujeme. Pokud ano, je to u nás dalších 20 milionů. A na přenesenou působnost státní správy doplácíme v Přerově 50 milionů. Jestli to projde v takovém rozsahu, bude to pro město mít vážné důsledky,“ řekl a dodal, že výzva ministerstva financí, ať si obce zvýší daň z nemovitostí, je podle něj alibismus.

Od hnutí ANO zazněl na krajském zastupitelstvu, kde je v opozici, i dotaz na vedení kraje, jak proti úsporným opatřením vlády vystupuje. Hejtman Josef Suchánek (PirSTAN) ale upozornil, že kraj se k nespokojeným regionům nepřidá.

„Rada Asociace krajů se v rámci procentového snížení nedohodla na společném postupu směrem k vládě. Za následek to má, že náš kraj na tom nebude hůře, než kdyby změny prošly. Na systému rozpočtového určení daní neproděláváme. Naopak pokud by prošlo, o co se některé kraje snažily, aby i při sníženém celkovém objemu financí bylo vnitřní přerozdělení mezi kraji, o nějaké peníze bychom přišli,“ sdělil Suchánek.

„K bouři části krajů se přiklánět nehodláme. Neznamená to, že bychom oproti dnešku ztratili peníze. V roce 2025, kdy má být finální snížení příjmů, by měl kraj oproti nynějšímu rozpočtu ne o 1,4 miliardy víc, ale jen o miliardu. Znamená to menší zvýšení, ne snížení,“ podotkl.

Radnice jsou přehlíženy, míní politolog

Podle Svazu měst a obcí ČR zaznamenají samosprávy celkový výpadek 100 miliard.

„Každou korunu, kterou dostanou obce a města do svých rozpočtů, převádíme našim občanům do provozních služeb, investic a podpory komunitního a zdravého života. Vládou způsobený propad příjmů se přímo projeví v celkovém zhoršení uvedených oblastí života lidí,“ varoval předseda Komory statutárních měst a olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO).

Politolog Pavel Šaradín působící na Univerzitě Palackého připomíná, že v poslední době se obce a města cítí přehlíženy více, než tomu bylo dříve. Úkolů jim přibývá, přičemž často platí agendy ze svého.

„Finální znění balíčku, v němž se objevilo snížení příjmu z DPH pro obce, berou jejich zástupci jako podvod, který obce připraví o desítky miliard. Cítí se dotčeni tím, že je z ministerstva financí o změně, jež nebyla dohodnuta a přišla na poslední chvíli, nikdo neinformoval,“ napsal Šaradín v srpnu v komentáři pro Lidové noviny.

Sněmovna v pátek přerušila třetí čtení vládního balíčku, schůze pokračuje od dnešního rána. Pět vládních stran počítá se schválením do konce roku.

„Jako koalice ho prosadíme, musíme dosáhnout čísel, s nimiž se počítá. Udělali jsme to tak, aby se to nedotklo žádné sociální skupiny významněji, a šetříme i na straně státu,“ řekl začátkem měsíce premiér Petr Fiala (SPOLU) rádiu Frekvence 1.

„K úpravě by mohlo dojít, jen kdyby se ukázalo, že existuje nějaký výborný návrh opozice, který jsme my neviděli. Navíc by se musela shodnout celá vláda. Jde o kompromis, za nímž všichni stojíme,“ dodal.