Slyšel jsem, že jste si na jednotlivé agendy stanovil vždy půlhodinu. Vychází to?
Je toho opravdu hodně, takže se snažím to časově i konkretizovat. Ne vždycky se to daří. Musí se toho spoustu nastavit, mění se i vnitřní procesy spolupráce, evidentně jsem charakterově jiným člověkem na způsob práce než předchozí rektor.
Chcete vědět o všem, co se děje?
Víceméně ano. Mám za to, že mojí velkou výhodou vždy bylo, že jsem měl dostatek přesných informací. Takže rád vím o všem. Neznamená to ale, že chci o všem rozhodovat.
Máte obsazeno pět ze sedmi prorektorských míst, zbylá dvě jména mají jiné závazky do září. Znamená to, že půjde o lidi zvenku?
Ano, je to záměr. Když přijde někdo zvenku, je to obohacující. Mít celý tým zevnitř je dosti omezující, úplně nové pohledy asi čekat nelze.
Odkud budou?
Zatím je to v jednání. Měli by být z praxe, minimálně jeden člověk z vysokoškolského prostředí z jiné univerzity a další je na pomezí veřejného sektoru. Jednání ještě probíhají, bohužel nejsme úplně konkurenceschopní. Proto u nich musíme vzbudit velké nadšení.
Jaké mají mít gesce?
Strategické řízení, což je strategie a legislativa. Chtěl jsem mít člověka, který by více dohlédl na velké infrastrukturní investice. Podle mého pocitu to dosud nebylo centralizováno u jedné kompetentní osoby. Měl by vidět na všechny zásadnější investice na univerzitě, hlavně výstavby a rekonstrukce plus vybavení všech budov, jichž máme desítky.
Stačí na něj posvítit. Vědci vyvinuli nový povlak, zničí bakterie i viry |
Jak chcete řešit spory mezi přírodovědeckou fakultou a univerzitním Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), jež se dvěma předešlým rektorům nepovedlo urovnat?
Řešení jsem slíbil najít do roka. Jeho částečná podoba už je připravena, mluvil jsem o něm s kvestorem, děkanem a je odsouhlasené i z CATRIN. To by znamenalo posun už v následujících měsících. Největší problémy se týkají často unikátních prostor, převážně laboratoří. Nejen na univerzitě, ale i v regionu je jich nedostatek, není alternativa. Řešení tedy musí spočívat ve střednědobém výhledu a v jejich výstavbě. Myslím, že strany by ocenily pevnou dohodu, protože dosud se opakovalo, že se nastíněná cesta nedržela. Máme tady nízkou míru důvěry vůči sobě samým a to chci zlepšit.
Předloni stávkovaly humanitní obory kvůli podfinancovanosti. Před zvolením jste řekl, že než čekat na peníze od vlády, musí si univerzita pomoci sama a proměnit znalosti na výnosy. Jak?
Každý subjekt řekne, že má málo peněz. U nás je to z velké části pravda, nejde to ale změnit za rok. Navíc univerzita dostala meziročně o skoro čtvrt miliardy víc než v roce 2024/2025. To není úplně málo. Pokud někdo říká, že by nám měli přidat miliardu, určitě bychom dokázali ty peníze využít, ale je reálné, aby nám zvedli rozpočet o pětinu, o čtvrtinu? Když vedle toho potřebujeme jako stát posilovat vnitřní i vnější bezpečnost a máme spoustu jiných úkolů? Musíme akceptovat realitu. Neříkám rezignovat, je třeba upozorňovat, kde peníze chybí, chodit na jednání... Ale nestačí si jen stěžovat.
Řešením je tedy co?
Máme dvě nevyužité části. První je spolupráce s aplikační praxí, kde je mnoho znalostí zpeněžitelných, ale musí být podnikatelské sféře předávány ve využitelné fázi. Nemůže to být jen myšlenka, od níž je k praktické aplikaci do výrobku či služby ještě dlouhá cesta.
Vědci zkoumají skvrny na středověkých knihách, můžou odhalit recepty na léčiva |
Není tu ovšem pořád velká disproporce mezi obory? Nemají například přírodní vědy výhodu?
Dnes máme spoustu věcí i jinde. Velké téma je umělá inteligence, a to i byznysově. Vznikají jazykové modely, vyvíjí je třeba filozofická fakulta. Velké téma bude i právní regulace umělé inteligence, tu zase může poskytnout právnická fakulta. Proto mluvím o přenosu znalostí. Stejně tak analytika, zpracování velkého množství dat, třeba z různých čidel. U nás to celkově představuje jen malinkatý podíl rozpočtu, v roce 2023 to bylo myslím 30 milionů celkem ze všech fakult a součástí. To je nic.
Jaký je ten druhý zdroj?
Ač nemusí být finančně tak podstatné, je podle mne důležité zavést vyšší sepětí s absolventy. Chtěli bychom vytvořit systém, aby se odcházející absolvent neodstřihl, dál pokračoval s univerzitou a dostával informace. Už máme konkrétní plány. Šlo by třeba o společensky i odborně zajímavé akce. Na druhou stranu věřím, že takový absolvent by byl ochoten i přispívat své fakultě nebo pracovišti na konkrétní studentské stipendium či výzkumný post nějaké peníze. I kdyby to bylo měsíčně sto korun, tak při našem počtu absolventů se dá něco nasbírat. Problém je, že pro malé donátory nyní nemáme dostatečně komfortní prostředí.
Co chybí?
V nadačním fondu pracujeme pouze s velkými dárci a ročně jde jen o pár set tisíc korun. Nemáme vlastní jednoduchý systém. Naším cílem je mimo jiné překlopit univerzitní aplikaci do absolventského módu. Kromě informací by tam byla právě možnost jednoduchého měsíčního daru. Někdy se také poštěstí, že se některý absolvent stane skutečně bohatým člověkem, pro něhož není problém dát například milion, většinou chce ale vědět, co dostává. Teď je to uspořádáno tak, že peníze jdou na větší hromadu, není adresnost.
Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Michael Kohajda.
Vzali byste peníze od každého?
Otázku etiky si musíme vyříkat. Bylo by za nás v pořádku, když se bude největší aula na právnické fakultě jmenovat aula Michaela Kohajdy za to, že nám ročně dá milion korun? Na západě to berou jako normální. Příští rok to zaplatí Franta a bude se to jmenovat po něm. Předpokládám samozřejmě, že takový donátor by byl rád, kdyby se označení propsalo do našich systémů, a když tam bude výuka, v aplikaci už se objeví přímo „aula Michaela Kohajdy“. Vždycky je to něco za něco.
Máte se zmíněným západním modelem zkušenost?
Na jaře jsem byl učit v USA a tam měli křídlo právnické fakulty vystavěné čistě z daru jedné rodiny, které zemřel člen tamějšího Nejvyššího soudu. Všichni byli spokojeni, dar byl spojen s tím, že se křídlo bude navždy jmenovat po onom soudci.
Už jste zkoumal odezvu?
Debatuji i s lidmi z podnikatelského sektoru, jsou na to připraveni. Nedávno jsem se se setkal s člověkem, který asi v 60 letech prodal svoji společnost za opravdu obrovské peníze a řekl, že třetinu by chtěl dát na společensky účelné věci, osvětu v oblasti politiky, zaměřit se na dezinformace a tak. Nechce dávat zadání, ale rád by měl pocit, že udělá něco dobrého pro společnost.
Proč chcete stavět přednáškový sál pro tisíc lidí?
Zmíněná aula naší právnické fakulty má zhruba 400 míst, ale středně velké odborné konference se v Evropě dnes konají v počtu kolem tisíce lidí. Univerzita není schopna v Olomouci takové akce pořádat, přitom zájemci by byli. Pokud vím, kapacita ubytování ve městě je asi 3 500 lůžek od nejlepších hotelů po ubytovny. Tisícihlavá konference samozřejmě znamená ještě víc lidí. Teď jsme tu měli týden vědecký výbor NATO, z takové organizace máme velmi pozitivní internacionalizační efekt, město a kraj zase příjmy z vícepříjmové skupiny lidí, a když bude kraj atraktivní, mohou se i vrátit.
O olomouckou univerzitu je i letos velký zájem, přijala téměř 35 tisíc přihlášek |
Kde by mohla nová aula stát?
Pořád je možnost na Envelopě v místě parkoviště právnické fakulty, hned vedle je přírodovědecká a o něco dále další. Teoreticky bychom mohli udělat vedlejší jednání v sousedních aulách, nemusí to být tedy nutně místo pro tisíc lidí. Využít ho lze i pro výuku, třeba rozpůlením. Je potřeba udělat analýzu i s podporou města a kraje.
Mezi prioritami máte doktorské studium. Co chcete zlepšit?
Máme relativně vyšší počet doktorských studentů, kteří se ale svému studiu nemohou věnovat, v mnoha případech je totiž jejich měsíční příjem z jakéhokoliv zdroje dost nízký. Od září ministerstvo a stát zvolily jiný způsob, jejich příjem má být 1,3násobek minimální mzdy, nicméně jen pro nové studenty prezenčního studia. Řešíme to, protože když mají po škole zakládat rodiny, tak z dnešního stipendia 11 200 to nejde a z nového zhruba 23 tisíc také ne. Jsou tu projekty a granty, ale do těch se dostávají až po nějaké době. Chceme ukázat, že to může být alternativa k začátku kariéry. Samozřejmě bychom měli chtít ty nejlepší, protože na nich pak stavíme budoucí vývoj. Jsme pro ně ale dost atraktivní? Myslím, že dnes často nikoli.
Univerzita Palackého se umisťuje v žebříčku tisícovky nejlepších vysokých škol na světě ve druhé polovině, Masarykova Univerzita a Univerzita Karlova jsou v té první. Jak důležité je pro vás měřit se s nimi a se zahraničím?
Žebříčky nejsou všechno, navíc je jich mnoho, ale ve velké části z nich nejsme tam, kde bychom chtěli být, to pravda je. Částečně je to podle mne spojeno minimálně v otázce vědeckých výstupů i se situací přírodovědecké fakulty a CATRIN. Není to zkrátka prostředí, které láká, někteří lidé už odešli jinam, měli třeba existenční starosti.
Univerzita Palackého pořídila nové bezpečnostní kamery |
Zůstane počet osmi fakult?
Byly úvahy o sloučení fakult lékařské a zdravotnických věd. Nemyslím si, že bychom to teď takhle měli řešit.
Co otázka nové fakulty?
I o tom se debatovalo. Pro mě by bylo v pořádku, kdyby tady byl nějaký prakticky orientovaný management, částečně spojený s ekonomikou. Ale v současné situaci není prostor něco takového vytvářet. Mandát čtyř let není tak dlouhý a vidím to teď jako nereálné.
Univerzita chtěla obří budovu Hanáckých kasáren, nakonec je koupil developer, s nímž chcete jednat. Pořád platí, že by se vám hodila nová menza či koleje?
Jsme otevřeni se o tom bavit, rádi bychom znali jeho konkrétnější plány. Budova má svá omezení, ale třeba pro koleje nebo některé univerzitní činnosti by mohla být vhodná. Rádi prodebatujeme i myšlenku společenského centra.
Jsou chybějící lůžka na kolejích velkým limitem rozvoje?
Ano, neboť někteří studenti zvažují, zda tady mohou bydlet, nebo budou muset dojíždět, což je samozřejmě omezuje ve studiu i společenském životě. Dopad je ale širší, z trhu v Olomouci se spousta bytů stahuje na studentské bydlení a pak chybí například pro mladé rodiny. Poptávka ze strany studentů též může tlačit vzhůru ceny nájmů. Je to společenský problém s negativními důsledky. Kdybychom mohli nabídnout větší kapacitu bydlení pro studenty, věřím, že se tím uvolní menší byty a mohla by i vzrůst populace města.
