„Stát nám musí zajistit lepší ohodnocení,“ říkají zástupci kultury. Totéž zní z univerzit.

Důsledkem jsou podle nich i úvahy o sloučení Moravské filharmonie a Moravského divadla. Protesty se v kraji odehrají i v říjnu, kdy je chystají vyjádřit nesouhlas pro změnu akademici z Univerzity Palackého.

„Chceme poukázat na nezodpovědný přístup vlády k tvorbě nového zákona o veřejných kulturních institucích,“ řekl ve středu Jakub Látal z výboru Unie orchestrálních hudebníků ve filharmonii.

„Ministerstvo kultury také hodlá pro rok 2024 snížit peníze na provoz svých příspěvkových organizací, poměrně dramaticky se má snížit i podpora státu vůči institucím, jež zřizují města a kraje. Mezi ně patříme též my, Moravské divadlo a Moravská filharmonie,“ poukázal.

Snižování příspěvků podle něj přilévá olej do ohně problému financování olomoucké filharmonie a divadla.

Magistrát hledá úspory v kultuře

„Město již nyní zvažuje jejich sloučení kvůli hledání úspor. Vládní omezení příspěvků pro regionální instituce problém ještě více prohlubuje,“ pronesl k přítomnému malému publiku Látal s tím, že podfinancování může vést k propouštění a poklesu kvality i nabídky.

„Snížení příspěvku ministerstva bude nejspíš muset nahradit město. Úzce s tím souvisí i odměňování zaměstnanců v kultuře, které výrazně zaostává za průměrem všech oborů veřejné správy a služeb,“ dodal.

Připomenul, že kromě hudebníků, zpěváků a herců jde rovněž o knihovníky, restaurátory, kurátory, technické profese, administrativní zaměstnance nebo pomocný personál.

Olomoucká radnice už vybrala firmu, která má připravit analýzu, zda by mělo sloučení význam.

„Snažíme se, aby se ze záměru vytratily přebytečné emoce a bavili jsme se věcně. Jsem velmi vděčný zpracovatelům, že se chtějí pasovat do role prostředníka mezi všemi důležitými aktéry, jichž se to týká, včetně koalice a opozice,“ nastínil na zářijovém jednání zastupitelstva radní pro kulturu Viktor Tichák (Piráti a ProOlomouc).

V Olomouci mimo to bude 10. října ke zvažované fúzi panelová diskuse. „Jde nám o to, aby debata byla vedena v maximální možné šíři a s fundovaností, péčí a významem, kterou si takto zásadní problematika a potažmo politické rozhodnutí zaslouží,“ sdělila za pořadatele Lenka Kavalová, předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR.

Protesty vyvrcholí 8. října

Minulý týden protestovali umělci po celé zemi. Happeningy vyvrcholí 8. října na hlavním nádraží v Praze.

„Roky voláme po tom, aby všechny vlády, které slibovaly jedno procento na českou kulturu, dodržely svůj slib. Ta současná se i přes závazek v programovém prohlášení nechystá k tomuto slibu přiblížit ani v příštím roce. Podle návrhu dojde naopak k prudkému snížení,“ uvedl v prohlášení lídr iniciativy Nenechme kulturu utichnout Jiří Dokoupil.

Ministerstvo kultury má podle rozpočtu, jejž ve středu schválila vláda, příští rok hospodařit se sumou 16,6 miliardy korun. Letos výdaje resortu činily 18,5 miliardy.

Ministerstvo podle prohlášení své mluvčí Jany Malíkové pro Českou televizi respektuje právo na protesty.

„Podniká také všechny kroky k tomu, aby kultura ‚neutichla'. Podfinancování odměňování je však letitým problémem, jenž se neměnil ani v dobách ekonomického růstu. O to složitější je možnost rychlé nápravy v současné ekonomicky neutěšené době,“ podotkla mluvčí k námitkám iniciativy.

Odbory chtějí stávkovat

Odboráří z Filozofické fakulty Univerzity Palackého považují mzdovou situaci za neudržitelnou. „Budeme stávkovat a plánujeme další akce, které budou mobilizovat studenty,“ potvrdil předseda organizace František Kratochvíl.

Podle něj je na stole několik dlouhodobě neřešených problémů, které kvůli inflaci rychle eskalují. „Na vysokých školách jsou velké mzdové nerovnosti mezi fakultami, které jsou v rozporu se zákoníkem práce. Proto odbory chystají koordinovanou žalobu,“ vysvětlil.

„Ministerstvo o tom samozřejmě ví, ale neusiluje o to, aby s veřejnými prostředky na školství bylo nakládáno spravedlivě,“ kritizuje odborář.

„Financování univerzit se dostalo pod úroveň roku 2009"

Kromě zaměstnanců v kultuře chtějí v říjnu protestovat také čeští akademici. V kraji už ohlásili na 17. října stávku pracovníci olomoucké filozofické fakulty, na dalších fakultách v českých univerzitních městech nyní vznikají stávkové výbory.

„Odbory mají moje pochopení. Výdaje státu na vysoké školství za posledních patnáct let klesly, takže v reálných číslech jsme pod úrovní roku 2009,“ upozornil děkan filozofické fakulty Jan Stejskal.

Poukázal naopak na růst výdajů na mateřské, základní a střední školy o desítky procent. Ministerstvu školství vytýká, že nemá žádný plán, jak situaci vysokých škol alespoň částečně zlepšit.

„Myslím, že to dopadne úplně stejně jako letos s přijímačkami na střední školy, kdy zdevastované děti čekaly, co s nimi bude a jestli půjdou pracovat, nebo na úřad práce. Až za tři čtyři roky dostudují, nebudeme je moct přijmout, protože to nikdo neřešil,“ obává se Stejskal.

Ministr přiznal pomalejší růst výdajů na vysoké školy

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) upozornil, že výdaje státu na vysoké školy rostly v minulých letech pomaleji, než měly. Univerzit se podle něj netýkal růst peněz, jenž směřoval do regionálního školství, přitom zároveň nelze v budoucnu tolik počítat s evropskými granty.

Za obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami ale podle něj mohou samy univerzity.

„Stát jim nepředepisuje, kolik mají zaměstnávat lidí za kolik peněz nebo kolik mají mít studentů,“ uvedl Bek.

Dodal, že je v Česku vysoké školství velmi málo financováno ze soukromých zdrojů. Přestože se nyní nevede debata o zavedení školného, dlouhodobé stabilitě by mohlo pomoci například zápisné, míní.