iDNES.cz

Lidé z Troubek načerno postavili hráz proti vodě, teď ji musejí zbořit

  11:06
Obyvatelé Troubek na Přerovsku musejí zbořit jednu ze dvou hrází, které si sami vybudovali na ochranu proti velké vodě. Val na Panské louce totiž stojí načerno, protože dodatečné povolení se místním získat nepodařilo. Navíc by val vesnici sužované povodněmi nepomohl, na což upozorňuje odborný posudek.

Stavba nového valu na místě, kde kdysi stával selský val, který rozorali komunisté. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Troubky, které v minulosti už dvakrát zaplavila rozvodněná řeka Bečva, přijdou o načerno postavenou hráz v polích za vesnicí.

Malý val, který si místní z obav před dalšími povodněmi vybudovali bez povolení úřadů v místě zvaném Panská louka, nechá obec na sklonku léta odstranit. Během řízení na stavebním úřadě se na tom dohodli zástupci Troubek i Přerova, na jehož pozemcích hráz zčásti stojí.

Troubky sice prokázaly, že provizorní stavba by nikoho neohrozila, ale na druhé straně ani nedokázaly, že by hrázka během povodní někomu pomohla.

„Val bude z větší části odstraněn, a to tak, že zemina se použije na okolních polích. Část, kde val plní úlohu polní cesty, odstraňována nebude, protože by se tak zbytečně narušila komunikace. Pokud tam zůstane jen tato část, nezhorší to podle nás odtokové poměry,“ uvedl vedoucí stavebního úřadu v Přerově Pavel Juliš.

Hrázka na Panské louce vznikla v roce 2013 tak, že obec nechala o půl metru navýšit mez oddělující od sebe katastr Troubek od přerovské místní části Henčlov. Už o tři roky dřív, bezprostředně poté, co Troubky vyplavila druhá povodeň, si místní postavili jinou hráz v místě, jemuž se říká Závalí.

Srovnávací fotky z Troubek

I tento 700 metrů dlouhý a v průměru metr a půl vysoký val dimenzovaný na dvacetiletou až padesátiletou povodeň vznikal narychlo bez stavebního povolení, ale úřady jej dodatečně schválily jako stavbu dočasnou. U valu na Panské louce se to obci nepodařilo.

Proti partyzánsky vybudovanému valu se už od začátku negativně stavělo Povodí Moravy. Z jeho hydrotechnického posouzení vyplynulo, že na stavbu Troubeckých by doplatil Henčlov, kde by se hladina při stoleté vodě zvýšila o téměř 30 centimetrů.

Hráz by měla nulový vliv na ochranu obce, říká studie

Nezávislý posudek odborníků z Vysokého učení technického v Brně, jejž předložila obec, tuto hrozbu sice snížil na centimetr, ale zároveň poukázal na to, že Troubky by z hráze neměly žádný prospěch.

Troubky a povodně

  • V červenci 1997 velká voda v Troubkách na Přerovsku zbořila polovinu domů a zabila devět místních obyvatel.
  • Škody na majetku se tenkrát vyšplhaly na půl miliardy korun. Další povodeň v roce 2010 nadělala škody za dalších 400 milionů korun.

„Nechali jsme si zpracovat studii odtokových poměrů, ze které vyplynulo, že hráz by měla prakticky nulový vliv na naši ochranu. Proto jsme se dohodli s místní zemědělskou společností, že mez po ukončení žní na přelomu srpna a září rozorá,“ řekl starosta Troubek Radek Brázda.

Povodí Moravy považuje současný stav za nešťastný. „Část veřejnosti se mylně domnívá, že dosavadní a načerno vybudované valy zajišťují protipovodňovou ochranu a mohou i do jisté míry nahradit koncepční řešení. Obec ale bude před povodněmi chráněna až po vybudování komplexu opatření,“ vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Povodí chce Troubky chránit systémem hrází o délce přes šest kilometrů. Ke stavbě, jejíž náklady se odhadují na 400 milionů korun, obec už třetím rokem vykupuje pozemky. Ty, na nichž budou stát hráze, má z poloviny vyřešené.

Projekt brzdí výkupy i změna územního plánu

„Letos už máme vykoupené pozemky za 1,8 milionu korun. Od konce roku 2017, kdy jsme s výkupy začali, obec vyplatila za pozemky částku mezi čtyřmi a pěti miliony,“ popsal starosta Brázda. Parcely některých vlastníků je obec podle něj připravená směnit za obecní.

Zahájení stavby hrází kolem Troubek brání kromě neukončených výkupů i další chybějící krok, a to změna územního plánu.

„Zajistili jsem aktualizaci technické části projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, která vychází vstříc obci a zohledňuje její připomínky a podněty. Návrh protipovodňové ochrany Troubek nemůžeme ale dále projekčně připravovat, dokud Troubky nezajistí změnu územního plánu obce,“ potvrdil mluvčí státního podniku Chmelař.

Podle starosty Brázdy obec při projednávání územního plánu zdržely podmínky pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu.

„Jsme už ale blízko postoupení k dalšímu kroku, a to je veřejnému projednání územního plánu s obyvateli a vlastníky pozemků,“ sdělil Brázda.

Na podobě hrází se obec a Povodí Moravy dlouho nemohly dohodnout. Troubečtí původně odmítali podle nich příliš technický hrázový systém navržený státním podnikem a hledali vlastní, přírodě bližší podobu hrází.

V roce 2015 ale Troubky na projekt Povodí Moravy kývly. Rozhodl fakt, že pouze na tento způsob ohrázování bude možné získat peníze z dotací.

Troubky 2010, podívejte se na letecké záběry:

zpět na článek