Když si Zdenka Krhutová v nemocnici vyslechla diagnózu nevyléčitelné srdeční selhání, brala to zprvu jako rozsudek, že je „na odpis“. Až později si uvědomila, že díky moderním technologiím nemusí být na nemoc sama.
„Sednu si doma do křesla, zapnu počítač a můžu konzultovat, jak mi je, co mě trápí. Pro někoho, kdo je sám, je péče lékařů a psychologa na dálku skutečným požehnáním,“ svěřila se pak.
Díky telemedicíně také mohla být ve spojení se svými nejbližšími ve chvíli, kdy umírala.
„Chodili jsme za ní s paliativním týmem a domlouvali jí přes videohovor setkání s dcerou v Anglii. Ta že se pokusí za ní co nejdříve přijet, sbalila si kufry a přijela i s manželem a synem, co nejdříve to šlo. Ale bohužel to o hodinu nestihla,“ popisuje Michal Štýbnar, projektový manažer Národního telemedicínského centra (NTMC), které při Fakultní nemocnici v Olomouci funguje už více než deset let.
Kardiologických pacientů, jako byla paní Zdenka, které hlídají na dálku pomocí kardiostimulátoru, defibrilátoru a dalších přístrojů, mají olomoučtí experti na telemedicínu zhruba tisícovku. Následují další desítky pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, onkologičtí a psychiatričtí pacienti nebo děti a dospělí v paliativní péči.
Covidová smršť zavedla novinku, s lékařem se lze spojit i z obýváku |
„V samotném portálu pro vzdálenou komunikaci máme v současné době 600 registrovaných pacientů. Velká pomoc je telemedicína hlavně pro rodiče vážně nemocných dětí s leukemií, cystickou fibrózou či rakovinou, kteří vůbec nevědí, co mají dělat a jak si se vším poradit,“ přibližuje Štýbnar.
„Možnost probrat vše s lékařem, psychologem, paliativními sestrami nebo koordinátory péče a nemuset nikam jezdit je pro ně velká pomoc. A bonus je samozřejmě i objednání pomůcek a léků formou jakéhosi e-shopu,“ dodává.
Časné odhalení zákalu zachrání před oslepnutím
Díky spolupráci olomouckých lékařů a vědců z Univerzity Palackého navíc nyní telemedicína pokročila ještě dál. Při běžné prohlídce v ordinaci praktického lékaře může pacienty zkontrolovat speciální kamera, jež odhalí zelený zákal ve chvíli, kdy dotyčný ještě nemá ani tušení, že tímto vážným onemocněním vedoucím ke ztrátě zraku trpí.
„Při včasné diagnostice lékaři umí glaukom natolik zpomalit, že se oslepnutí člověk nedožije,“ upozornil již dříve vědecko-výzkumný pracovník NTMC Ladislav Stanke.
V projektu pro časný záchyt glaukomu, jenž byl podpořen v rámci dotačního programu Smart region Olomouckého kraje, budou telemedicínští experti pokračovat.
Lidem z periferií Olomouckého kraje vyšetří oči na dálku díky telemedicíně |
„Spolupracovali jsme s praktickým lékařem ze Šumperka, který měl ve své ambulanci k dispozici optometristu, jenž pomocí kamery a tonometru měřil oční pozadí a nitrooční tlak. Výsledky pak putovaly na oční kliniku olomoucké fakultní nemocnice, kde je lékaři vyhodnotili a rizikové pacienty poslali na dovyšetření,“ přiblížil postup Štýbnar.
Z více než čtyř desítek vyšetřených pacientů bylo podezření na glaukom odhaleno v desítce případů.
„V současnosti jsou brýle často předepisovány v optice a pacient nemusí chodit do oční ambulance. Může se tak stát, že některá onemocnění nejsou diagnostikována včas. Vyšetření u praktického lékaře sice nenahradí komplexní péči specialisty, ale aspoň trochu přispěje k tomu, aby se nerozpoznaným onemocněním předešlo,“ podotkla nedávno předsedkyně České oftalmologické společnosti Klára Marešová.
Zaměří se také na vyšetření řidičů
Vyšetření na dálku je nadějí především pro pacienty z odlehlých oblastí, kteří se ke specializované péči běžně nedostanou.
„V regionech s nedostatkem odborníků a horší dostupností dopravy může telemedicína výrazně zlepšit přístup ke specializované péči. Propojuje praktické lékaře s nemocničními specialisty a pomáhá vyrovnávat rozdíly v dostupnosti zdravotních služeb,“ vyzdvihuje Štýbnar.
Dětem i dospělým pomůže Olivie. Nová strategie má ozdravit Olomoucký kraj |
Moderní technologie chtějí experti využít i pro větší bezpečnost na silnicích a v železniční dopravě. Vědci společně s lékaři vyvíjejí screeningovou metodu, která by u řidičů odhalila počínající neurologické onemocnění, jež by mohlo ovlivnit schopnost bezpečně řídit.
„Díky tomu by bylo možné rychle a objektivně rozhodnout, zda je daná osoba schopná řídit, nebo zda již její zdravotní stav představuje riziko pro ni samotnou i pro okolí,“ vysvětluje Štýbnar.
Milníkem je umělá inteligence
Výzkum se zaměřuje na řidiče starší 70 let, profesionály, osoby po úrazech či s jinými zdravotními problémy a také na strojvůdce.
„V současnosti chybí jasná kritéria, podle nichž by lékaři mohli objektivně určit, zda je někdo způsobilý řídit, zejména ve vyšším věku. To může vést k tomu, že je někdy řidičské oprávnění odebíráno zbytečně brzy, což omezuje nezávislost a snižuje kvalitu života seniorů. Jindy naopak řidičům, kteří by již řídit neměli, oprávnění zůstává,“ dodává Štýbnar.
Hry ve virtuální realitě léčí úrazy, umělá inteligence najde rizikové polypy |
NTMC už dříve uspělo s projektem na pořízení 25 měřicích přístrojů pro sledování hladiny cukru v krvi žen trpících těhotenskou cukrovkou. Ty díky bezplatné zápůjčce nemusí tak často dojíždět na kontroly až do fakultní nemocnice, a přesto je jejich stav sledován.
„Přístroj je přes Bluetooth propojený s aplikací, jež lékařům odesílá data. Uleví se tak třeba ženám, které jsou z větší dálky nebo musí cestovat s dětmi,“ přibližuje Štýbnar.
Velkým milníkem pro telemedicínu je umělá inteligence. „Jejím nástupem došlo k efektivnímu zpracování dat z nositelných zařízení, jako jsou náramky, nebo i přístrojů, které vlastní doma pacient, a v kombinaci s daty ze zdravotnické dokumentace vznikají takzvané prediktivní modely, jež se snaží včas upozornit na zhoršení zdravotního stavu,“ uzavírá Štýbnar.
