Za ničivé záplavy v Šumvaldu mohl mimořádný příval vody i udusaná půda

  4:52
Extrémní množství srážek, specifický ráz vsí limitující protipovodňová opatření, ale zčásti možná i zhutnění půdy v lesích a na loukách. Ohlédnutí po příčinách ničivé bleskové povodně, která letos v červnu smetla Šumvald a Břevenec na severu Olomoucka, ukazuje, že je vytvořila souhra řady faktorů.

Hlavním nositelem zkázy byl potok Dražůvka, na starosti ho má státní podnik Lesy ČR. A podle něj tady v uplynulých letech vzniklo několik ochranných prvků.

„Nad obcí Šumvald je nádrž, která zachytí splaveniny o objemu zhruba 500 metrů krychlových. V Břevenci pak bylo koryto upraveno tak, aby pojalo padesátiletou vodu,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

„Přímo nad obcí jsme také postavili dvě přehrážky pro zachycení štěrkových splavenin, díky nimž se sem nedostalo přibližně dva a půl tisíce metrů krychlových materiálu, a také balvanité skluzy v navazujícím lese, jež pomáhají stabilizaci dna a brání erozi,“ dodala s tím, že podnik za posledních deset let do zajištění Dražůvky investoval přes 11 milionů korun.

„Nedávná blesková povodeň byla ovšem svým rozsahem zcela mimořádná. Rozsah škod navíc souvisí mimo jiné i se vznikem mnoha bariér ze splaveného materiálu v korytě,“ podotkla mluvčí.

„Povodňová vlna hrnula vše včetně hlíny i klád“

S tím, že šlo o naprosto ojedinělou situaci, na kterou se prakticky nebylo možné plně připravit, souhlasí i starosta Šumvaldu Josef Šenk.

„V povodňovém roce 1997 podle kroniky napršelo zhruba 60 milimetrů na metr čtvereční, což bylo největší dosud zaznamenané množství. Teď to podle dostupných údajů bylo přes sto milimetrů, navíc během pár hodin. Jako když se otevře nebe a na zem se vyleje voda. Někteří místní o té povodni mluví jako o tisícileté,“ shrnul Šenk.

„Všechno se to vytvořilo v údolí nad Šumvaldem a Břevencem, daly se tam potom najít až metrové zahloubené pásy, které valící se proudy vody vytvořily. To údolí je zhruba čtyři kilometry dlouhé a má převýšení přibližně 300 metrů. Povodňová vlna se vytvořila už tam a pak hrnula vše před sebou včetně hlíny či klád. Ty samozřejmě ještě přispěly ke zhoršení následků,“ dodal.

Podle mluvčí Lesů ČR byly rozumně dostupné možnosti navýšení ochrany prakticky vyčerpány, zvláště v samotném Šumvaldu.

„Studie odtokových poměrů, která předcházela vybudování zmíněných opatření, zhodnotila kapacitu koryta Dražůvky v Šumvaldu na úroveň průtoku roční až pětileté vody, přičemž více nepojme kvůli stísněným poměrům a mostkům. Zvětšení ideálně do průtoku padesátileté vody nebylo reálné kvůli přilehlé silnici a zástavbě v těsné blízkosti toku,“ vysvětlila mluvčí Jouklová.

Že přímo u koryta stojí domy i další budovy potvrzuje i starosta Šenk: „Některé jsou tam už desítky let, mnohdy přes půl století. A také silnice, kterou není kam posunout. Takže prakticky jediná možnost je to koryto víc zahloubit. Nicméně s tím jsou spojené problémy opěrných zdí a další, nemluvě o vysokých nákladech.“

Vsakovací zkoušky ukázaly velké rozdíly v půdě

Jako možné řešení autoři studie navrhli vytvoření odlehčovacího koryta, jež by v případě potřeby odvádělo část vody do potoka Olešnice, který protéká stranou od obce. Ten by byl navíc doplněn o suchou nádrž pro zpomalení a zmenšení povodňové vlny. Nakonec ale tento plán ztroskotal kvůli tomu, že se nepodařilo získat potřebné pozemky anebo souhlas jejich majitelů.

Starosta chce jednat o podobném opatření, jen jinde. „Šlo by o propojovací kanál do Plinkoutského potoka. Přijde mi to schůdnější z hlediska terénu i místních podmínek než kanál do Olešnice. Chtěl bych proto, aby se tato varianta začala prověřovat. Bylo by tam sto až dvě stovky hektarů potenciální rozlivové plochy a nikoho by to neohrožovalo,“ popsal Šenk.

„Dále se dá zaměřit i na pečlivé udržování koryta a pravidelné čištění od nánosů,“ dodal.

Kromě toho by se podle něj měla pozornost zaměřit na obnovu hospodářsky využívaných ploch, aby nezůstaly příliš zhutněné. To snižuje jejich vsakovací schopnost.

„Přibližně dva týdny po povodních se tu uskutečnily vsakovací zkoušky. Odborník v lese nalil během půl hodiny do metru čtverečního 200 litrů vody, vše se vsáklo. O kus dál na bývalé dřevařské stezce ale voda už po chvíli odtékala po povrchu, to samé na louce, kde se pase dobytek. Je třeba se hospodářsky využívaným plochám věnovat a obnovovat je, jinak mohou přispět ke vzniku bleskové povodně,“ řekl.