Patnáctiletý Ondřej Nádvorník letos končí Základní školu Mozartova v Olomouci. A protože předpokládá, že dostat se na vytouženou střední školu nebude kvůli velkému množství zájemců snadné, platí mu už od listopadu rodiče soukromé doučování.
„Nevíme, jak bude těžké se na školy dostat, a možná to ani vědět nechceme. Byl by to nejspíš zbytečný stres,“ prozradila Ondřejova matka Olga.
Mám ve třídě několik Olomoučáků, kteří se bojí, že se tady na školu nedostanou, a dávají si proto přihlášky třeba na gymnázia ve Šternberku nebo v Litovli.
Iva Frýbortovátřídní učitelka deváťáků ze ZŠ Heyrovského v Olomouci
Vysoký počet žáků vycházejících ze základních škol je zapříčiněn silnými ročníky dětí narozených mezi roky 2007 až 2010. Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, toto období je v počtu narozených v kraji nejsilnější za posledních dvacet let.
Mluvčí hejtmanství Alena Minxová uvedla, že letos dostane poslední vysvědčení na základní škole zhruba 6 200 deváťáků, což je o 640 víc než minulý rok. I přes vyšší počet žáků je ale podle ní kapacita škol v regionu dostatečná.
„V následujícím školním roce otevřou gymnázia, střední odborné školy a učiliště celkem přes 250 tříd, což představuje kapacitu pro 7 500 žáků,“ nastínila.
Nejméně táhne malíř, lakýrník či krejčí
Programový ředitel vzdělávacího centra EDUin Miroslav Hřebecký však upozornil, že problémem není kapacita škol, ale jejich složení, které neodpovídá poptávce.
„Gymnázií je málo a všichni tam chtějí,“ řekl s tím, že poměrné procento všeobecných škol k těm odborným je nedostatečné.
„V Evropě je průměr zastoupení všeobecného vzdělání na této úrovni přes padesát procent, v Česku nedosahujeme ani třiceti,“ vysvětlil a podotkl, že na úrovni státu existuje zhruba dvojnásobek míst, než je středoškoláků, a tak je vhodnější školy přizpůsobit aktuální potřebě.
Mezi nejméně naplněné obory v kraji patří podle Minxové jemný mechanik, malíř, lakýrník a krejčí. Naopak největší zájem je právě o všeobecná gymnázia, dále elektrotechnické a informační obory, praktickou sestru a studium na obchodních akademiích.
Žádané školy potvrzují nárůst přihlášek
Na gymnázium míří i jedna ze dvou přihlášek Ondřeje Nádvorníka, byť je pro něj až druhou možností. Prioritou je Střední průmyslová škola stavební v Lipníku nad Bečvou, neboť sám sebe nevidí jako gymnaziální typ, a navíc by rád následoval šlépěje svého otce, který tam studoval.
Na obor stavebnictví se v Lipníku letos hlásí 102 zájemců, minulý rok jich bylo 85. Střední škola přijímá šedesát žáků do dvou tříd se zaměřením na architekturu a pozemní stavitelství nebo inženýrské stavby.
Město Cheb a ekonomická fakulta ocenily studenty motivačním stipendiem |
„Letos máme převis i na inženýrské stavby, o které je dlouhodobě menší zájem, to loni rozhodně nebylo,“ okomentoval vývoj ředitel školy Petr Kolajta. Na obor grafického designu je pak přihlášek oproti minulému roku více než dvojnásobek.
Ondřej ještě přemýšlí nad kariérou záchranáře, jež počítá s vysokoškolským vzděláním. I proto se jedna přihláška objevila na stole Gymnázia Čajkovského v Olomouci.
„Věřím, že by to na gymplu zvládl. Na posledním vysvědčení měl jen jednu dvojku, učí se dobře,“ poukázala jeho matka Olga.
Víc dětí se hlásí na školy v jiných městech
Právě všeobecná gymnázia tradičně pociťují největší přetlak zájemců, především ve velkých městech. Vyšší počet přihlášek eviduje například ředitel Gymnázia Jakuba Škody v Přerově Jan Raška.
„U nás je na obou termínech zkoušek obrovský nárůst, jen na první se hlásí tolik zájemců jako loni na oba dohromady,“ přiblížil s tím, že přihlášku podala i řada studentů z jiných měst.
Třídní učitelka deváťáků ze Základní školy Heyrovského v Olomouci Iva Frýbortová tento fenomén zdůvodňuje obavami z nepřijetí.
„Mám ve třídě několik Olomoučáků, kteří se bojí, že se tady nedostanou, a dávají si proto přihlášky třeba na gymnázia ve Šternberku nebo v Litovli,“ popsala.
Letos tak museli se žáky volit školy ještě citlivěji, aby byla šance na přijetí co největší. Pomáhala i školní psycholožka s výchovnou poradkyní, žáci měli také možnost kariérního poradenství na úřadu práce.
„Máme na to dobré ohlasy. Na úřadu práce totiž vědí, ze kterých škol se později studenti vrací, protože nenajdou uplatnění,“ pochvaluje si Frýbortová.
Na doučování chodí naprostá většina
Deváťáci jsou podle ní ze zkoušek hodně vynervovaní, letos poprvé tak do výuky zařadí i přednášku na téma zvládání stresu.
Řada zájemců o další studium chce své šance vylepšit důkladnou přípravou. Ondřej Nádvorník na ní pracuje už od listopadu, teď chodí dvakrát týdně na soukromé doučování, k tomu se na přijímačky chystají ještě dvakrát týdně na dobrovolných hodinách ve škole.
„Na školní přípravu jich chodí asi třetina třídy, ale co vím, víc než polovina rodičů má pro děti alespoň nějaké doučování navíc,“ nastínila jeho matka.
Střední školy potřebují další místa ve třídách, očekávají více studentů |
Její slova potvrzuje i učitelka Frýbortová: „Málokdo to nechal být. Většina žáků chodí na naše školní doučování, ostatní mají vlastní.“
Pouze dva žáci v její třídě na žádné nechodí. „Dávají si přihlášku na učební obor a na střední školu, kde ale chtějí spíš jen zkusit, jestli jim to vyjde,“ přiblížila.
U Ondřeje se ještě bude intenzita doučování zvyšovat, i proto jsou jeho rodiče optimističtí. „Zkoušel i nějaké testy na čas a už teď má okolo 35 bodů z 50. Šance tak vidíme dobře,“ uzavřela Olga Nádvorníková.