Z funkce odchází přesto, že absolutně získal druhý nejvyšší počet hlasů a na kandidátce SNK Bouzovsko skočil z pátého na první místo.
„Já už jsem dopředu avizoval, že ve funkci skončím, protože mi bude sedmdesát. Už je čas dát šanci jiným. Samozřejmě se mi odchází líp s vědomím, že jsem ve volbách zase uspěl,“ říká Foltýn.
V zastupitelstvu ale bude pracovat dál. „Budu si užívat důchodu, ale pokud bude zájem o radu nebo zkušenosti, určitě budu novému vedení Bouzova k dispozici,“ ujistil.
Foltýn si vybavuje dobu, kdy nastupoval do funkce. „Tehdy byl Bouzov jenom vesnice u hradu, kde nebylo vyřešeno téměř nic. Věřím, že nyní obec předávám v dobré kondici,“ řekl.
Někteří místní trefně říkali, že Bouzov má dvě neotřesitelné jistoty: hrad a starostu. Ta druhá ale teď padla.
Chtěl skončit, výsledek voleb to ale změnil
V Bělotíně na Přerovsku bude další čtyři roky starostou Eduard Kavala. Taky už chtěl předat vedení obce.
Volby ale znovu přesvědčivě vyhrál. Stejně jako všechny předchozí, ve kterých kandidoval. Celkově už od roku 1990 vyhrál deváté komunální volby.
Když vyhrál poprvé, měl 29 let. Podobně jako bouzovský starosta avizoval, že už chce skončit a pracovat jako řadový zastupitel. Proto byl také na kandidátce až na pátém místě.
Jenže všechny kolegy přeskákal a vyhrál znovu i absolutně. „Respektuji výsledky voleb. Nemohl jsme říct lidem, kteří mě volili, že už to dělat nebudu,“ sdělil Kavala.
Začátky v politice byly podle něj snazší. „Všechno ještě nebylo tak svázané byrokracií, takže se snáz rozhodovalo. Na druhou stranu teď jsou nesrovnatelně větší možnosti,“ porovnal.
Ocenil také to, že obec nikdy nebyla rozhádaná. „Hodně mi pomáhalo, že jsme tady všichni táhli za jeden provaz,“ vyzdvihl staronový starosta Bělotína.
Obhájila i starostka Horního Újezdu
O svou starostovskou jistotu nepřijde ani Horní Újezd na Přerovsku. Obec znovu povede Alena Veličková, byť už ve třetích komunálních volbách po sobě nevyhrála. Poprvé byla starostkou ve 27 letech.
„Někteří lidé si myslí, že starostou musí být někdo, kdo má nejvíc hlasů. Já si nemyslím, že je to nejdůležitější. Je potřeba také umět jednat, umět spojit lidi a zastupitele a mít za sebou výsledky,“ říká Veličková.
Co se jí vybaví, když zavře oči a vzpomene na uplynulá desetiletí? „Je to radost ze všeho, co se podařilo,“ vyznala se.
V poslední době starostku nejvíc potěšila pochvala od návštěvníka obce. „Řekl, že máme pěknou dědinu. Musím říct, že mě to zahřálo u srdce,“ popsala.
Politolog Univerzity Palackého Pavel Šaradín vidí několik bodů, které dlouholetí starostové museli splnit, aby byli tak dlouho úspěšní.
„V roce 1990 měli starostové obrovský prostor něco udělat, protože prakticky každá oblast vyžadovala řešení. A když prokázali své schopnosti i v dalších letech, osvědčili se v době krize, zvládli velké investice, pak někteří získali neotřesitelnou pozici,“ míní Šaradín.
K tomu je podle něj potřeba přičíst charisma a umění jednat s lidmi. „Bez toho ani na vesnici komunální politik nemůže uspět,“ doplnil politolog.
Po volbách končí šéf sdružení obcí Jesenicka
Dlouhodobě patřil k nejvlivnějším komunálním politikům Jesenicka. Lubomír Žmolík, starosta Lipové-lázní a předseda vlivného a respektovaného Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), však končí v obou funkcích.
Starostou byl nepřetržitě od roku 1994 dlouhých 28 let. Šéfem spolku obcí přes dvacet let. „Je to jednoduché. Protože už nebudu starostou ani místostarostou, tak podle pravidel SMOJ nemohu už být ani jejím předsedou,“ vysvětlil Žmolík.
ODS, za kterou kandidoval jako lídr, získala ve volbách jenom tři mandáty, zatímco volební strana Změna pro Lipovou šest.
„Je to symbolické. Volby vyhrála kandidátka plná mladých lidí, z nichž mnozí jsou ještě mladší než mé děti. A symbolický je i její název. Řekl bych, že šlo o střet generací, protože k volbám přišlo i hodně mladých voličů. Chtěli zkrátka změnu“ poznamenal Žmolík.
Vždy pod hlavičkou ODS
Do ODS vstoupil hned po jejím vzniku. A taky vždycky kandidoval za tuto pravicovou stranu. Nikdy s kolegy neměnil název kandidátky, aby stranu ukryl.
„Ani když se ODS dostala do průšvihu a spadla na hranici volitelnosti, tak jsem nevymýšlel žádný vzletný název pro kandidátku, abych něco maskoval,“ řekl.
„Ostatně už delší dobu je to na komunální úrovni trend schovávat politické strany pod něco jiného, co se tváří rádoby nezávisle,“ konstatoval Žmolík.
Politolog Univerzity Palackého Olomouc Pavel Šaradín ocenil, že Žmolík neměnil tak jako mnozí jiní politici před volbami název volební strany, aby „svou“ stranu ukryl.
„Je sympatické, že se vždycky hlásil k ODS a neschovával se někde mezi nezávislé. On přebíjel stranickou značku svou osobností. Proto byl tak úspěšný,“ míní Šaradín.
Spolek obcí SMOJ byl Žmolíkovo další dítě
Žmolík byl u zrodu a také dlouho šéfoval SMOJ. Jde o jediný spolek obcí a měst v republice, který zahrnuje všechny obce jednoho okresu.
„Byl jsem u jeho zrodu a v jeho čele končím po dvaceti letech. Jsem rád, že se podařilo vybudovat výkonnou a respektovanou organizaci, která je pořád životaschopná. Pro náš odstrčený okres je jednotné vystupování jedinou šancí, jak v Praze něco vyjednat,“ vysvětlil.
Teď se chystá do důchodu. Nejen politického. „Práci na radnici jsem obětoval všechno,“ přiznává Žmolík.
„Budu se víc věnovat rodině, už jsem začal řešit s ortopedem, co uděláme s mým kolenem. A taky budu mít víc času na péči o dům, kterou jsem dlouhodobě zanedbával,“ popisuje Žmolík.
