„Pořád fungujeme především na rodinných vazbách, děti pokračují v tom, co dělali jejich rodiče. Ratolestí ale ubývá, takže soubor stárne. Navíc je taky rozdíl v tom, že mladí už nejsou ochotní věnovat tréninku a nácviku tolik času jako před lety, protože mají spoustu jiné zábavy,“ shrnul vedoucí souboru Haná Milan Heřman.

„Před lety jsme se na zájezdu v Holandsku divili, proč tam folklor dělají hlavně senioři. U nás to časem bude obdobné. Nejvíc se mu u nás teď věnuje věková skupina kolem čtyřiceti let a pořád stárneme,“ připojil předseda spolku Cukrle Tomáš Barbořík.

Podle něj ale k národopisu patří mládí. „Pokud má být v tancích dynamika a ta správná energie, tak se to bez mladých neobejde,“ je přesvědčený Barbořík.

Cukrle pořádá spoustu akcí včetně festivalu, pěveckých soutěží pro děti, taneční školičky, masopustu. „Snažíme se mladé podchytit, jenže obzvlášť ve městě je tolik lákadel, že jim jen těžko můžeme konkurovat,“ dodal Barbořík.

Zlatou dobou rozkvětu spolkové aktivity bylo minulé desetiletí. V roce 2015 vznikl například na republikovém fóru oceněný spolek Sudetikus v Jeseníku. O rok později to byla Lubavia, která je motorem spolkového života na Libavé. V minulém desetiletí si vydobyl respekt a uznání také Okrašlovací spolek Šumperk.

„Za těch devět let jsme zestárli, chtělo by to novou krev, bohužel nové tváře nepřicházejí,“ konstatovala šéfka spolku Sudetikus Martina Seidlerová.

8 fotografií

Spolek organizuje pravidelné festivaly jídla Restaurant Day, farmářské trhy, ranní kluby, pořádá kurzy ručních prací a řemesel, festival Jesnění a podílí se na kultivaci veřejného prostoru v Jeseníku.

Nezájmem veřejnosti tyto akce rozhodně netrpí. Naopak. „Jenže organizovat je a podílet se na přípravách je velmi náročné a do toho se dnes lidem příliš nechce,“ lituje Seidlerová.

Šéf Okrašlovacího spolku Šumperk Radovan Auer vzpomíná na entuziasmus, když spolek vznikal. Teď je vše jinak. „Když jsme začínali, bylo nás přes dvacet a všichni jsme přemýšleli, jak oživit komunitní život v Šumperku a podíleli se na akcích. Teď je nás aktivních pět,“ porovnal Auer.

Spolek organizuje úspěšné akce Dny architektury a festival Pecha Kucha Night, vydal Dějiny města Šumperka a nyní připravuje knihu Sudeťák, která je příběhem odsunutého sudetského Němce.

„Pořád vyzýváme mladé, kteří na naše akce přicházejí, aby se zapojili do organizace, protože času s ohledem na naše zaměstnání máme stále méně. Odezva není, přitom plánů máme celou řadu, ale bez dalších lidí to bohužel nejde,“ upozornil Auer.

Mírný ústup spolkového života v regionu zaznamenal i Miloš Fňukal z Katedry geografie Univerzity Palackého v Olomouci. „Souvisí to se změnou životního stylu. Lidé se vytrácejí z veřejného prostoru, víc se uzavírají. Kontakty mezi mladými, kteří by měli být tahouny spolkového života, jsou často pouze virtuální, uzavírají se na sociálních sítích. A s úbytkem styků se logicky omezuje i spolkový život,“ vysvětlil trend Fňukal.

Nedostatkem zájemců o práci ve spolku zatím nestrádá spolek Lubavia starající se o staré hřbitovy a drobné památky ve vojenském prostoru Libavá a pomáhající lidem ze zahraničí pátrat po jejich předcích, kteří tam kdysi žili.

„Je pravda, že nejvíc našich členů je mezi čtyřiceti a padesáti lety, ale teď přibyli i mladí manželé. Je nás už pětatřicet členů a všichni se zapojují,“ pochvaluje si předseda spolku Jindřich Machala.

Nadšenci pracují na kroji

Ojedinělá spolková spolupráce se rozvinula na Jesenicku a už dnes se do ní zapojila více než stovka lidí. Vše se točí kolem Uhelné, kde se před lety usadila multimediální umělkyně, režisérka a scenáristka Marie Krajplová. Zve umělce z různých oblastí, spolu s partou nadšenců pořádá audiovizuální a multimediální festival Blacksphere.

A teď také dává dohromady kroj lidí z Rychlebských hor, protože žádný se nezachoval. „Je neuvěřitelné, že do práce kolem kroje se zapojilo zhruba 120 lidí. Od dětí ve škole přes dospělé. Všichni se podílejí na tom, jak bude kroj vypadat. Je to jakýsi velký neformální spolek, který funguje naprosto skvěle,“ je spokojená Krajplová.

Kroj sice bude vycházet z historie, ale je upraven pro dnešní dobu. „Víc teď neprozradím, snad jen, že bude taky souviset s borůvkami, protože v Rychlebech je Borůvková hora,“ doplnila.