Odborníci naposledy sloup ve velkém opravovali v letech 1999 až 2001 pod vedením olomouckého restaurátora Ladislava Werkmanna.
V následujících dvaceti letech probíhaly drobnější úpravy a restaurování jednotlivých poškozených prvků. Poslední monitorovací zprávy ale ukázaly, že nastal čas pro další rozsáhlý zásah.
Olomouc coby majitel památky vybrala spolu s odbornou komisí ve veřejné zakázce akademického sochaře a restaurátora Reného Tikala. Na opravu dostal 990 dnů. Hotovo má tedy být do 24. prosince 2026.
Lešení začne růst v pondělí. Bude přes něj natažená bílá síťovina, která postupně zakryje celou památku. „Lešení bude nerezavějící, aby nepoškodilo kámen,“ řekl Tikal. Jeho tým má zatím přibližně deset lidí.
Restaurátoři využijí nejmodernější technologie
V roce 2021 zpracoval restaurátor kamene Petr Gláser podrobný restaurátorský záměr, k němuž použil i monitoring z dronů a 3D modelování.
Až bude postavené lešení, porovnají restaurátoři jeho zjištění se skutečností a ze srovnání vzejde plán oprav. Podle dosavadních zjištění jsou některé části sloupu v havarijním stavu.
„Ublížit sloupu mohly i dřívější restaurátorské zásahy, hlavně ty v 80. letech a dříve. Používaly se různé materiály na zpevnění, které kámen uzavíraly a poškozovaly, proto dochází ke korozi sochařské výzdoby a degradaci originální modelace. Největší problém vidím v zasolení kamene, budeme se snažit jeho stav snížit,“ nastínil restaurátor.
Práce budou postupovat odshora dolů a budou zahrnovat i kapli uvnitř památky. „Byl bych rád, kdyby se podařilo odstranit černoty na sloupech. Jde o různé atmosférické polutanty, spady, druhotné povrchové úpravy,“ popsal Tikal.
Sloup je ze dvou druhů mramoru
„Architektura je z maletínského pískovce, jenž je do okrova, sochy většinou z mladějovského, ten je spíš šedý. Všechno hraje roli. Dříve u nového sloupu spolupracoval malíř a sochař, barvy jsou ale dávno pryč. Používali tehdy štafírování, přiblížení se mramorům. Průzkumy možná prokážou přesnější barevnost sloupu,“ vysvětlil Tikal.
Díky zápisu na seznam světového dědictví UNESCO je dominanta Horního náměstí lákadlem i pro turisty z Japonska, Číny nebo Jižní Koreje.
„Památka je nejvíce žádaná u asijské klientely, ta se však po covidu vrací pomalu. Čas tedy nyní hraje spíše pro nás,“ uvedla vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu olomouckého magistrátu Karin Vykydalová.
„Připravujeme informace a QR kód, které budou umístěné na hrazení. Máme také 3D model, videa na turistických webech,“ popsala. Model sloupu je nedílnou součástí prohlídkové trasy radnicí.
Práce přijdou na třicet milionů korun
Obnova sloupu vyjde na 30 milionů korun, většinu pokryjí evropské dotace z ITI Olomoucké aglomerace. „Podmínkou účasti v soutěži byla skutečnost, že práce provede restaurátor s příslušným povolením ministerstva kultury, který má dostatek zkušeností s rozsahem, skladbou a komplexností podobných památek,“ řekl investiční náměstek primátora Miloslav Tichý.
René Tikal restauroval reliéfy na renesančním olomouckém Edelmannově paláci, obnovoval Merkurovu kašnu i sochy na atice premonstrátské rezidence baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Pracoval také na sochařské výzdobě průčelí Staroměstské radnice v Praze či Pražského hradu nebo zámku Kuks.
Sloup Nejsvětější Trojice je dílem Václava Rendera a jeho pokračovatelů. Na sochařské výzdobě se podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. Barokní sloup postavili v letech 1716 až 1754. Václav Render se dožil dokončení pouze prvního patra Čestného sloupu Nejsvětější Trojice, jak zněl jeho tehdejší název. Před smrtí v roce 1733 svůj majetek odkázal na jeho dokončení.
