Upravené rostliny jsou odolnější vůči suchu nebo škůdcům. Nové šlechtitelské techniky jsou aktuálně tématem projednávaným na národní i evropské úrovni.
„Musíme na tom zapracovat, chceme-li být jako Česká republika na špičce evropského výzkumu,“ konstatoval po jednání v olomouckém Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Děláme to mimo jiné i proto, abychom dokázali reagovat na klimatické změny. Vědci jsou také schopni vyšlechtit odrůdy odolné i vůči různým alergenům. Proto vzniká meziresortní skupina,“ vysvětlil.
Skupinu vytvoří odborníci z řady oblastí
Ve skupině budou mít zastoupení resorty zdravotnictví, zemědělství, školství a vědy a výzkumu. Jednání se účastnili i šlechtitelé, vědci a zemědělci.
Vláda by se měla založením skupiny zabývat ještě v prvním letošním čtvrtletí. Mají vzniknout také pracovní skupiny pro jednotlivé plodiny, přičemž v každé z nich bude i zástupce šlechtitelů.
Přední světový genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky připomenul dvě různé oblasti genetických zásahů.
Molekulární techniky, či genetické modifikace?
„První je využití molekulárních technik, které jsou dostupné, běžně použitelné, nejsou nijak regulované a umožní rychleji šlechtit. Pak mluvíme o genetických modifikacích, které jsou mnohem radikálnější a umožní získat rostliny s vlastnostmi, jež by jinak nebylo možné mít,“ objasnil.
Podle něj tady už výzkumníci naráží na problém evropské legislativy. Na rozdíl od mnoha vyspělých států světa, jako jsou Spojené státy, státy Jižní Ameriky, Japonsko, jsou v Evropě metody přísně regulované,“ dodal významný genetik. Momentálně Evropský parlament jedná o schválení či úpravách nové legislativy.
„Legislativa vždycky kráčí až za námi. Nyní je nicméně důležité, aby to, co umí příroda, bylo možné používat i v případě, že to dokáže vědec nasimulovat v laboratoři,“ řekl šlechtitel Oldřich Trněný z Výzkumného ústavu pícninářského Troubsko.
10. března 2019 |
