„Jsem rád, že konečně budeme mít tohoto kostlivce minulosti z krku. Za pár let už nebude vůbec nic připomínat, že tady byla skládka,“ řekl starosta Mohelnice Pavel Kuba (nez.).
Podobně vidí dlouholetou kauzu starosta Líšnice Jiří Kvíčala (nez.). „Oddychnu si, až vše definitivně skončí. Byly to boje, které vedl můj předchůdce ve funkci a potom já. Skládku si úřady přehazovaly jako horký brambor. Přiznám se, že po této zkušenosti trvající přes 30 let, se už nedivím vůbec ničemu,“ sdělil Kvíčala.
Okresní úřad nařídil v roce 1993 rekultivaci skládky ze 70. let minulého století, kdy Líšnice byla jednou z mohelnických osad. V roce 1990 se osamostatnila a nechtěla mít s „mohelnickými“ odpady nic společného. Město na stavbu najalo tamní firmu Vyla Ladislava Vyplašila. Jenže ukládání odpadů pokračovalo.
Po katastrofální povodni v roce 1997 skládka posloužila k přechodnému uložení povodňových odpadů, které měly být poté převezeny jinam, což se ale nestalo. Naopak. Tentokrát už společnost Mavyla patřící stejnému podnikateli pokračovala v navážení odpadů, byť už měla být v plném proudu rekultivace a na místo měla mířit pouze zemina.
Spor o hlínu. Obec ji gratis dává na zavezení skládky, Mohelnice odmítá |
Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2003 stanovisko, že skládka byla provozována nelegálně v rozporu se zákonem.
Znalecký posudek potvrdil rozpor ve stavebním povolení na rekultivaci skládky a krajský úřad zakázal další navážení odpadu.
Úřady se ale nemohly shodnout na tom, kolik odpadů bylo na skládku uloženo nelegálně. Právě proto, že odpad navezený po povodních už tam zůstal.
Čí to byla chyba?
Stavební úřad odhadl množství nelegálního odpadu navezeného firmou místo materiálu pro rekultivaci na přibližně 30 tisíc kubíků. Město se ale odvolalo s tím, že odhad je sporný právě kvůli „povodňovému“ odpadu. Že ho nikdo neodvezl, byla chyba kraje, argumentovalo vedení města.
Odhad nákladů za likvidaci odpadů, které byly na skládku navezeny v rozporu s povolením rekultivace, zněl na 32 milionů korun.
Líšnice požadovala, aby Mohelnice na své náklady odstranila odpad i z jejího katastru, a podala žalobu. K vině se však nikdo nechtěl znát. Ani firma, ani město, které odpadové společnosti umožnilo i přes řadu upozornění dál navážet komunální odpad.
Koupě ukončila spory s obcí
Až pozdější mohelnická starostka Jana Zwyrtek Hamplová (nez. ) prosadila, aby skládku řešilo jenom město.
„Navrhla jsem zastupitelstvu, zda bychom líšnickou část skládky neodkoupili a nesanovali ji jako jeden celek. To se naštěstí i po dohodě s Líšnicí podařilo,“ připomněla Hamplová. Obec si díky prodeji vylepšila rozpočet o pět milionů.
„Tím byla definitivně uzavřena dlouholetá etapa sporů, jejichž základem bylo černé skládkování na pozemcích Líšnice za tichého souhlasu tehdejšího vedení města. Na skládkování vydělala soukromá firma, odpovědnost ale zůstala na městě Mohelnici,“ shrnula Hamplová.
Vesnici sužuje dědictví toxické skládky, lidé mají ve studnách jedovatou vodu |
Podle ní byla skládka velký průšvih prvního porevolučního vedení města. „Podnikatel se obohacoval na úkor města a nebyla snaha to řešit. Navíc šlo o městem tolerované nelegální navážení odpadu, byť jsme jako opozice na to opakovaně upozorňovali. Z dnešního pohledu by to mohla být trestná činnost,“ poukázala Hamplová, která se dlouhodobě jako právnička zabývá právem spojeným s obcemi a v současnosti je nezávislou senátorkou.
Obě odpadové firmy už v současné době neexistují. Ladislav Vyplašil odmítá, že by se dopustil v souvislosti se skládkou čehokoli nelegálního. „Nikdy jsem nebyl z ničeho obviněn, mám naprosto čisté svědomí. Dodnes nechápu, proč jsem byl opakovaně vláčen médii,“ prohlásil Vyplašil.
Rozdílné posudky
Někdejší mohelnický starosta Ladislav Kavřík (ODS) se před lety svozové firmy zastával.
„Firma Mavyla zajišťuje rekultivaci skládky k naší plné spokojenosti,“ prohlásil tehdy. Odvolával se také na rozdílné posudky od ministerstva životního prostředí. Jeden podle něj neshledal žádná pochybení, druhý naopak.
Přednedávnem skončila druhá a závěrečná etapa rekultivace skládky, kterou byla výsadba stromů, keřů a zatravnění plochy zrekultivovaného tělesa skládky
„Za několik let už bude místo vypadat jako park. Nikdo si na skládku, která byla desítky let naší černou můrou, nevzpomene,“ shrnul současný mohelnický starosta Kuba.
Město z průšvihu nakonec vyvázlo překvapivě lacino. Místo desítek milionů nakonec zaplatilo za rekultivaci skládky celkem „jenom“ 11 milionů.
