Každý rok padnou za oběť zemědělským strojům tisíce divokých zvířat, zejména bezbranných mláďat v porostu.
„Je to pro nás nová věc. Dříve jsme srnčata vyhledávali třeba se psy. Nelze je ale najít stejně jako s dronem, je to nesrovnatelné. Když jdete v trávě vysoké po krk, hledejte tam zvířata přirozenou cestou. Navíc malá srnčata nemají pach, takže ani pes je nenajde, anebo odběhnou, když je vyruší. Dron je velké plus,“ pochvaluje si Kateřina Jakůbková, jednatelka Mysliveckého spolku Bradlo Troubelice.
Podle Uničovského zpravodaje se při pěti výjezdech podařilo vyhledat a zachránit 21 srnčat a dvě daňčata, která myslivci zakryli koši a označili fáborky, aby je mohl stroj při sečení bezpečně objet.
Kromě toho spolu se zemědělci z polí vyplašili dalších 23 větších srnčat a tři daňčata, jež dokázala sama uprchnout do přilehlých porostů.
Srnče má tisíce let vtloukanou genetickou výbavu, že v nebezpečí neutíká, ale přikrčí se k zemi. Jelikož nemá pach, dravci ho nedokážou najít. Platí to na vlky, lišky, psy, ale ne na sekačku.
Pavel Sedlářmyslivec a pilot dronu
Do podobné činnosti se letos zapojily také čtyři sousední myslivecké spolky a dosáhly obdobně dobrých výsledků.
„Jeden myslivec z okolí se tomu věnuje, proto jsme si ho objednali, jelikož dron je drahá záležitost (vyjde na 150 až 250 tisíc korun – pozn. red.). Byl problém se o něj podělit. Když se začnou sekat louky, byl to týden, čtrnáct dní a všichni družstevníci chtějí kosit naráz, jeden člověk skoro nestačí. Sekat navíc nejde celý den, aby třeba ještě stihli do večera posbírat nebo otočit,“ popisuje Jakůbková.
„Chodili jsme třeba o půl čtvrté ráno, do osmi jsme byli hotoví a pilot přejížděl někam jinam. Navíc termodron funguje lépe, když není velké vedro a plocha ještě není tolik zahřátá,“ zmiňuje jednatelka spolku.
Našel 150 mláďat
Zmíněným pilotem je myslivec Pavel Sedlář. „Srnče má tisíce let vtloukanou genetickou výbavu, že v nebezpečí neutíká, ale přikrčí se k zemi. Jelikož nemá pach, dravci ho nedokážou najít. Platí to na vlky, lišky, psy, ale ne na sekačku. Dnes jezdí řezačky třeba s devět metrů širokou kosou, po poli si to šinou i třicítkou. Tomu nejde utéct. S dronem jsem našel v devíti honitbách celkem asi 150 mláďat,“ říká Sedlář.
Dronem s termokamerou létá ve 120 metrech a má široké zorné pole. Když srnče objeví, telefonem dá vědět ostatním.
Někdy sice může jít například o rozpálený kámen či jiný falešný signál, ale i tak je hledání mnohem spolehlivější a postačuje méně lidí.
„Když je srnče mladinké, přikrýváme ho prádelním košem, který přikolíkujeme k zemi, aby s ním neodešlo. Později ho vysvobodíme. Odnášení zvířat z pole je pro ně stresovější, musíte na ně sahat, ale někdy je to lepší, protože třeba v horkém dni je přenos do stínu bezpečnější,“ přibližuje Sedlář.
Pro přenos mláďat je potřeba mít rukavice a srnče ještě zabalit do trávy, aby byl kontakt s člověkem co nejmenší.
Čeští vědci před několika lety označili vynesená srnčata radiotelemetrickou vysílačkou a následně sledovali jejich pohyb. Míra opětovného setkání se srnou byla velmi vysoká.
Přesto se podle Sedláře může stát, že větší mládě zaběhne například na mez, ale pak se vrátí a sekačce neunikne, případně malá ochráněná srnčata mohou svým pískáním přilákat predátora.
„Nejde říct, že co najdeme, skutečně přežije, ale ztráty jsou mnohem menší,“ dodává myslivec, jenž píše i do odborných časopisů.
Sečení ohrožuje i další zvířata
Spolek Stop sečení srnčat uvádí, že podle hrubých odhadů zemře v Česku ročně následkem sečení na 60 tisíc mláďat.
„Nejedná se samozřejmě jen o srnčata. Ohrožena jsou mláďata dalších druhů drobné zvěře, jako například zajíci a bažanti. Koroptev a křepelka polní jsou již nyní na seznamu ohrožených druhů zvěře. Sečení ohrožuje také hady, obojživelníky, v některých oblastech narušuje vývojový cyklus některých druhů motýlů,“ uvádí spolek na svém webu a upozorňuje, že sklizená tráva či píce se zbytky uhynulých živočichů vhozená do silážních jam se stává pro hospodářská zvířata toxickou.
Podpoře prevence a ochrany ohrožených živočišných druhů při sklizni v období května až června se věnuje i portál Senoseč Online České zemědělské univerzity v Praze.
Drony s termovizními kamerami myslivcům slouží také při sčítání zvěře nebo při dohledávání postřelených kusů.