V roce 2022 vykazoval kraj podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejnižší míru sebevražednosti, konkrétně 8,73 na 100 tisíc obyvatel. Například v Libereckém kraji na opačném konci žebříčku byla hodnota 15,89, což je téměř dvojnásobek.
Odborníci upozorňují, že data se v některých regionech mohou rok od roku i výrazně lišit. V souvislosti s Olomouckým krajem se pozastavují zejména nad patrným zlomem v datech před zhruba sedmi lety.
„Jak časový trend, tak celková úroveň sebevražednosti v regionálním srovnání naznačují, že část sebevražd z oficiální statistiky příčin smrti uniká,“ uvádí souhrnná zpráva o sebevražedném jednání a prevenci v České republice 2022/2023 publikovaná loni v létě a nazvaná Hledání světla v temnotě.
Lidé v těžké době čekají na pomoc psychologa měsíce, nové už část nepřijímá |
„Pokud totiž sledujeme vývoj intenzity sebevražednosti v kraji Olomouckém a Zlínském, dochází zde k poklesu zejména po roce 2018, přičemž od tohoto roku ve zmíněných regionech výrazně roste počet událostí nezjištěného úmyslu,“ píše se dále ve zprávě.
Nejasná úmrtí
Skupina úmrtí, kdy není úmysl jedince vzít si život jasně potvrzený, má svůj vlastní kód a do evidence se dostává v případě, kdy lékař prohlížející zemřelého nedokáže určit, zda se jednalo o nehodu, sebevraždu, nebo vraždu.
„Když přijede policie a záchranka na místo, není předem jasné, o co vlastně šlo. Jsou situace, kdy může jít o dopravní nehodu, i když někdo naschvál najede autem do zdi s úmyslem se zabít nebo vstoupí do kolejiště,“ přiblížila policejní psycholožka z krajského ředitelství Martina Antošová.
Muž v Prostějově zastřelil přítelkyni a pak sebe legálně drženou pistolí |
Jako další příklad uvedla pád ze skály, který může být nešikovnost i podcenění terénu, ale taky sebevražda.
„Pak se může stát, že některý kraj kvůli velkému počtu úmrtí nezjištěného úmyslu vypadá, že sebevražd nemá tolik, ale reálně při jejich započítání jich má nejvíc ze všech, konkrétně právě Olomoucký kraj. Podle posledních statistik se předpokládá, že právě my máme hodně skrytých sebevražd,“ poukázala.
Je třeba zpřesnit mechanismy
Zmíněná souhrnná zpráva vypracovaná Národním ústavem duševního zdraví zmiňuje, že důvody pro neklasifikování případu jako sebevraždy soudním lékařem mohou být různé.
„Může mezi ně patřit například neuzavřené policejní vyšetřování během vyplnění listu o prohlídce zemřelého, ale i socio-ekonomické dopady na blízké okolí zemřelého,“ popsali autoři z pracovní skupiny Výzkum a prevence sebevražd.
„V současné době nejsou uspokojivě nastaveny mechanismy sdílení informace mezi policií a institucemi zodpovědnými za tvorbu statistiky příčin smrti, což problém umocňuje,“ upozorňují. Dodávají, že z událostí nezjištěného úmyslu mohou sebevraždy tvořit až 75 procent.
Vlak v Brodku u Přerova srazil seniora, mohlo se jednat o sebevraždu |
Takže pokud například policie později objeví dopis na rozloučenou nebo rodina promluví o psychických potížích blízkého a podaří se tak ozřejmit, že šlo o sebevraždu, zpětně už se data ČSÚ, který využívá podklady poskytnuté Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), neupravují.
Mezi ty, kdo se snaží situaci napravit, patří Šárka Daňková z ÚZIS. Statistický nesoulad s realitou v kraji může být podle ní daný pochybením při vyšetřování případů.
„Konkrétní detaily neznám, ale pokud nemají dostatečné podklady pro rozhodnutí, raději tam píšou nezjištěný úmysl, “ upozornila Daňková.
„Události nezjištěného úmyslu navíc nejsou jediná kategorie, kde se sebevraždy skrývají. Právě policejní data ukazují, že velká část sebevražd je mylně zařazena do kategorie srážky chodce s vlakem nebo mezi pády z výšky,“ řekla pro server irozhlas.cz.
Pro rok 2023 uvádějí tabulky pro „úmyslné sebepoškození“ 39 případů, ve čtyřech předcházejících letech jich bylo 35 až 55. Nicméně v letech 2014 až 2018 zaznamenávají statistiky 77 až 105 případů.
„Když se mě zeptáte, kde je v Česku nejnižší sebevražednost, na prvních místech bude Olomouc. Jenže když přidám i události nezjištěného úmyslu, vidím úplně jiný vzorec, Olomouc je najednou v tomto ohledu na vrcholu žebříčku,“ objasnila Daňková.
„Statistika pak není vypovídající, což se propíše do rozhodování o konkrétních opatřeních,“ vysvětlila, proč mohou rozdílné údaje představovat problém.
Interventy povolávají k méně případům
Martina Antošová vede u krajské policie tým krizové intervence. Nejčastějšími událostmi, k nimž jeho členové vyjíždějí, jsou právě sebevraždy.
Prací interventů je pomáhat obětem, tedy pomoci jim zvládnout těžkou situaci, překonat šok, případně jim být oporou v následujícím řízení. Jen za loňský rok se v souvislosti se sebevraždou věnovali 129 lidem. „Ale to je pouze číslo případů, kam nás povolali. Skutečný počet sebevražd tedy bude vyšší, stejně tak pokusy o ně,“ ozřejmila expertka.
Antošová podotkla, že na data je navázaný další systém péče o duševní zdraví. „Například u dětí ve školách, zda mají dostupné školní psychology. Sebevražednost má na to také vliv. Čili když nějaká oblast vypadá ve srovnání s ostatními dobře, může být horší šance ředitelů škol získat do svých řad odborníky, například školní psychology,“ upozornila policejní psycholožka.
Podle údajů organizace PAQ Research nemělo v kraji školního psychologa v letošním školním roce 77 procent škol. Případná neochota zřizovatelů není ten největší problém.
„Potřebu školních psychologů vnímáme plošně na všech našich školách. Ačkoli se ředitelům daří vytvářet kapacity, aby psychology minimálně částečně zaměstnávali, obecně jich není ‚na trhu‘ dostatek a sehnat kvalitního je prostě problém,“ shrnul náměstek olomouckého primátora pro školství Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti).
„Druhá věc je absence legislativního rámce, který by pomohl školám psychology sdílet. odkázal Tichák na novelu, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat koncem května.
„Někdy to vyjde tak, že máte prostor třeba na 0,2 či 0,3 úvazku školního psychologa, na který samozřejmě nikdo nenastoupí. Nabízelo by se, aby jeden psycholog na celý úvazek měl pod sebou čtyři pět škol,“ doplnil náměstek primátora.