Pejpek má pod sebou kancelář architekta města a odbor informatiky. „Čas se na magistrátu zastavil někdy v roce 2014 a od té doby se neinvestovalo do obnovy a rozvoje,“ říká Pejpek v rozhovoru pro iDNES.cz.
Začala sezona restauračních předzahrádek. Některé z nich ale do historického centra Olomouce nezapadají. Pomoci může městský manuál pro provozovatele, závazný bude od roku 2028. Není to příliš dlouhá doba?
Ve vedení města panuje nespokojenost s estetickou kvalitou některých realizací. Některé z nových zahrádek dokonce neodpovídají ani žádostem, které jsme posuzovali. Budeme do toho muset aktivněji vstupovat a kontrolovat jejich provedení, na nové zahrádky se pravidla vztahují už dnes. Ty starší mají plnit požadavky manuálu v roce 2028, lhůtu měnit nebudeme. V jednání města má být předvídatelnost, provozovatelé například plánují investice do mobiliáře. O některé úpravy ale žádáme majitele starších předzahrádek už teď, třeba kvůli lepší průchodnosti okolo nich. Možná lidé zaregistrovali, že například v Riegrově ulici u nočního klubu už zahrádka nezahrazuje chodník.
Město podnikům nabízí na úpravy dotace, je to správná cesta?
Na jedné straně jsou restrikce, na druhé pobídka, nemyslím, že je to chyba. S platností manuálu pro všechny zahrádky budou podle mne dotace v budoucnu využívanější. Zatím není zájem příliš velký.
Město nemusí byty jen stavět, může i kupovat, říká lídr ProOlomouc a Pirátů |
Pracujete na nových pravidlech parkování. Zatím se čeká na spuštění zón C v širším centru. V jakém stavu jsou přípravy?
Současný krok trvá už rok a ještě rok zabere. Jde o pořizování nového informačního systému pro kontrolu parkovací politiky. Po nástupu na radnici jsem se postupně dobral k tomu, že informační systémy, které máme, nejsou tak dobré a pro uživatele komfortní, aby zvládly rozšíření parkovacího systému z dnešních dvou tisíc na výhledově 20 tisíc parkovacích míst. Chystáme teď výběrové řízení na nový systém správy parkovacích oprávnění. Spuštění zón C se asi posune za hranu volebního období. Nejprve nasadíme systém v centru, s možností ho rozšiřovat.
Nehrozí, že by jej jiná politická reprezentace mohla chtít zastavit?
Před pár lety se spustila velká kritika, že by se vůbec mělo něco regulovat. Dnes už naopak v zónách vystavených silnému dojíždění do práce čelíme kritice, že neregulujeme, že místní nemají přednost. Parkování je také jeden z mála nástrojů, jak zvýhodnit lidi, kteří mají v Olomouci trvalé bydliště. Potřebujeme, aby se odhadovaných 15 tisíc zde žijících lidí bez trvalého bydliště přihlásilo ve městě.
Chystáte i parkovací domy. Je to nyní jediné řešení, kam s mimoolomouckými auty?
Dojíždění do Olomouce autem není optimální a parkovací domy jsou drahé řešení. Máme problém, že Olomouc nemá téměř pozemky pro levná pozemní záchytná parkoviště. Pro jeden disponibilní pozemek v Pavlovičkách se letos začne parkoviště projektovat. V parkovací koncepci jsou vytipovaná místa pro parkovací domy a my jsme na ně začali pořizovat studie.
Olomouc zvažuje, kam odstavit auta. Nový parkovací dům u sousedů narazil |
Je to běžný stav, že město nemá parcely?
V minulosti se jich Olomouc poměrně velkoryse zbavovala, při prodejích se moc neuvažovalo v dlouhodobých horizontech. Od pamětníků vím, že pozemkové mapy v roce 1990 vypadaly výrazně jinak. Prodávaly se rozsáhlé plochy pro bytovou výstavu, část z nich leží dosud ladem. Dnes bychom takhle rozhodně nepostupovali.
Chodci si stěžují na provoz v pěší zóně, radnice nedávno zpřísnila pravidla pro vjezd. Cítíte změnu?
Na Horním náměstí městská policie od začátku roku zpřísnila celodenní kontrolu vjezdu. Myslím si, že výsledky už jsou částečně vidět. Když tady kontrola nebyla, řidiči si bez problémů zkracovali cestu přes pěší zónu. Zkrátili jsme i dobu pro zásobování, což nelibě nesli obchodníci, je těžké to vybalancovat.
Uvažujete o rozšíření pěší zóny?
Není to téma nejbližších let. Město bude postupně spravovat některé komunikace v centru, dělat předlažby a podobně. V některých ulicích se budeme snažit o srovnávání dlažeb do jedné úrovně, aby centrum skutečně fungovalo jako pěší zóna.
Olomouc musí otočit každou korunu dvakrát. Jak moc omezuje nutnost úspor budoucí plány?
Neprojektovali jsme kvůli tomu ani třídu Svobody, ani historické centrum, ale například ulice Palackého a Litovelská budou obnovu potřebovat urgentně už kvůli rekonstrukci tramvajové trati. Počítá se s úplnou představbou uličního profilu, přeorganizují se dopravní terminály, ulice potom bude fungovat trošku jinak včetně parkování, bude tam více zeleně, bezpečnosti. Je to velmi dobrý projekt.
Které místo v Olomouci by si zasloužilo obnovu, kdyby na ni byly peníze?
V dlouhodobém investičním plánu, což je takový zásobník projektů, jsou akce za více než 20 miliard korun. Město je schopné ročně udělat věci za 500 až 800 milionů korun. Z této hrozné disproporce vyplývá, že obnova jde extrémně pomalu. Pro nás je klíčové investovat tam, kde se stav infrastruktury dostává do nebezpečných poloh – jsou to třeba staré tramvajové tratě, vodovody. Důležitých věcí je hrozně moc od velkých dopravních staveb typu severní spoj až po vyložené zanedbané části města, jako je tržnice, která je ve strašném stavu.
Stíháte i menší rychlá řešení, jako jsou zásahy v ulicích, třeba odstraňování betonových květináčů, starých reklamních poutačů, snižování bariér?
Daří se dělat opatření ve smyslu komfortu a bezpečnosti pro chodce a cyklisty. Velkou bolestí z minulosti je třeba křižovatka Pražské a Erenburgovy, kde chybí přechod. Přestavba na světelně řízenou křižovatku bude stát kolem 20 milionů. Podobně by se měl letos prosadit přechod ve Chválkovicích na konci cyklostezky u pevnůstky a opravy některých dalších přechodů. Chystá se dlouhá řada projektových dokumentací na kvalitní rekonstrukce ulic, včetně dopravně bezpečnostních opatření a zklidňování dopravy. Pokud jde třeba o ty květináče nebo namalovat čáru, která někde vyřeší problém, uznávám, že jako politický úřad nejsme flexibilní tolik, jak bych si představoval.
Pomohl by Olomouci městský architekt? Výběrové řízení ho nepřineslo.
Máme kancelář architekta města i městskou architektku. Výběrové řízení jsem vypsal, protože cítím potřebu, že městu by prospěl nadhled a zkušenost, která by přišla zvenku. Potíž je, že v Olomouci není kancelář architekta města jako příspěvkovka, což má třeba Ostrava, Zlín, Praha, Brno. Máme ji v rámci magistrátu a bohužel dobrým architektům se nechce jít dělat úředníka. Může se stát, že do konce volebního období nabídku místa zopakuji.
Jak to vypadá s novými městskými parky?
K realizaci je nachystaná rekonstrukce ASO parku. Bohužel se zasekl říční park u Dlouhé ulice na Lazcích a to na odporu sousedů a je možné, že nám proto utečou dotace, což bych považoval za strašnou škodu. Jako záložní věc jsme urychlili práce na chystaném lesoparku za Hradiskem.
U Hradiska má být i skatepark. Nebude to pro lidi daleko?
Ve městě je spousta zájmových skupin, jedna z těch velmi akčních je skejťácká komunita, která podle mě zcela oprávněně kritizuje, že takové plochy a zařízení jsou všude kolem, ale stotisícová Olomouc na to kašle. Mají pravdu. Takže jsme hledali malé plochy pro rychlé umístění prvků a ačkoli úplně úspěšní jsme nebyli, něco se rýsuje. K tomu jsem nechal zaktualizovat zmíněnou studii parku u Hradiska a po dlouhých debatách s památkovou péčí v ní bude návrh opravdu velkého skateparku. Zase tak daleko od centra to není.
Pohled na olomoucké Klášterní Hradisko, v němž sídlí vojenská nemocnice.
Spolu s krajem připravuje Olomouc novou silnici na severu města od kruhového objezdu v Pražské ulici přes pole k železárnám. Je to z takzvaného severního spoje maximum?
V dohledné době ano, ale až se bude projektovat třetí etapa protipovodňových úprav, bude se řešit trasa dalších částí severního spoje - úsek od Sokolovské po nový most na Lazce, i trasa v oblasti hrází u Mlýnského potoka.
V jakém stavu je jednání o developerských kontribucích, tedy příspěvcích investorů?
Je to otázka smluv o spolupráci města s developery. Obecně v nich radnice chtějí po investorech příspěvky na infrastrukturu, jako je třeba park nebo mateřská škola. Na oplátku se město snaží investorovi poskytnout maximální součinnost v přípravě jeho záměru. Materiál je dnes připravený ze strany magistrátu a externích poradců k připomínkování, takže předpokládám, že během léta proběhne jejich projednání v politických klubech a s developerskou veřejností. Na podzim by se to dalo shrnout, uzavřít a rozhodnout.
Lidé i opozice vám vytýkají, že chod úřadů má k digitalizaci daleko. Může se to zlepšit?
S kritiky naprosto souhlasím, protože na tomto poli je strašně moc věcí ke zlepšení. Ale zdědil jsem na magistrátu situaci, kdy veškerá základní IT infrastruktura byla deset let zanedbaná. Čas se na magistrátu zastavil někdy v roce 2014 a od té doby se neinvestovalo do obnovy a rozvoje. Řešili jsme proto personální věci, výrazně jsme zvedli peníze na obnovu a konkrétně ji naplánovali. Letos už se projekty realizují.
AI dokáže uchazeče o práci diskriminovat, lidem nestačí v intuici a kreativitě |
Čeho se týkají?
Sítí, serverů, softwarů, bezpečnosti. První etapu, tedy obnovu síťové infrastruktury, máme téměř za sebou. Naše IT oddělení je ve vytíženosti daleko za hranicí toho, jak si člověk představí práci na úřadě. Ale musíme si s tím poradit.
O jakých nákladech se bavíme?
Jen pro letošní rok to je přes 30 milionů korun. Děláme velká výběrová řízení, je to náročné technicky, administrativně i právně. Moc rád bych se věnoval tomu, jak v této oblasti usnadnit lidem život, ale nejdřív musíme udělat tuhle práci. Následovat bude virtualizace, cloudová řešení a další věci. Od příštího roku už bude možné věnovat víc času zlepšením, které zaregistruje i veřejnost.
