Například radnice v Javorníku na Jesenicku se rozhodla proti křídlatce sachalinské zasáhnout na několikasetmetrovém úseku podél potoka v místní části Horní Hoštice, kde se nekontrolovaně rozrostla. Právě u vodních toků je situace nejhorší.

„Nechtěli jsme používat chemii, proto jsme se rozhodli pro mechanickou cestu. A protože stačí, když v zemi zůstane malý kousek kořene, který znovu vyraší, provedli jsme i zásah v zemi, kdy se vytahají i kořeny. Poté se veškerá hmota podrtila,“ popsal místostarosta Jiří Jura.

Podle něj se uvidí až v následujících měsících, zda bude potřeba zásah zopakovat. „Tento způsob je sice zdlouhavý a nákladný, ale věříme, že je to správná cesta,“ doplnil.

S křídlatkami bojuje také Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ), nejčastěji s japonskou a českou.

„Křídlatka česká vznikla u nás, jde o křížence japonské a sachalinské a je úpornější než původní druhy,“ objasnil botanik Správy CHKOJ Martin Dýma.

Pozemek vyčistí, ale odvedle se křídlatky vrátí

Nejvíc starostí dělá křídlatka ochranářům v přírodní rezervaci Růžová v Jeseníkách. „Došlo na opakované zásahy, kdy se používají mechanické a biologické metody, díky nimž ji držíme relativně pod kontrolou. Vymýtit se ji ale nedaří,“ řekl Dýma.

Na Jesenicku se invazní rostlina objevuje ve velkém také kolem řeky Vidnávky.

„Často je zavlékána na další území na pneumatikách stavebních strojů a automobilů při pracích kolem toků. Je velmi houževnatá a vytlačuje prakticky veškeré ostatní druhy rostlinstva, což je nežádoucí,“ sdělil Josef Malinek z odboru životního prostředí jesenické radnice.

Trvale s křídlatkami bojuje Povodí Moravy.

„Pro správce vodních toků představují velký problém, je ale potřeba upozornit, že se nevyskytují pouze v blízkosti řek a potoků, ale rozrůstají se do širšího okolí i mimo naše pozemky. Problém při jejich likvidaci tedy spočívá mimo jiné v tom, že se vyskytují i na pozemcích, jež nám nepatří a na nichž už nemůžeme zasahovat,“ shrnul mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

Podle něj tak dochází k situacím, kdy Povodí Moravy porosty odstraní, avšak vlastník okolních pozemků zásah neprovede.

„Tyto rostliny pak velmi rychle znovu obsadí i pozemky, které patří nám,“ podotkl mluvčí.

Lázně zkusily chemii i vykopání kořenů

Na Olomoucku se křídlatka nejvíc vyskytuje na tocích Moravy, Bystřice, Trusovického potoka, Oskavy, Sitky, Oslavy, Malé Vody, Střední Moravy a Třebůvky. Na Šumpersku jde zase o lokality podél vodních toků Krupá, Bratrušovský potok, Desná, Merta či Doubravka.

„Na těchto místech pravidelně provádíme zásahy. Křídlatku se snažíme likvidovat sečením a následným postřikem přípravky, jež mají certifikaci pro použití v bezprostřední blízkosti vodního toku či ve vodním prostředí. Bohužel se jedná o velmi složitou problematiku a odstraňování těchto druhů je hodně obtížné,“ nastínil Chmelař.

Nevítanou návštěvu musí řešit rovněž třeba v areálu Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku.

„U nás je to křídlatka česká. Zkoušeli jsme už úplně všechno, včetně chemie. Každý způsob pomůže, ale problém nevyřeší. Třeba po postřiku to vypadá, že už máme vyhráno, ale během pár měsíců zase vyrazí nové výhonky,“ přiblížila vedoucí zahradnického provozu Miroslava Kalinová.

Ukázka porostu křídlatky během vegetačního období.

Lázně vyzkoušely opakovaně i metodu, kdy jsou z půdy odstraněny také kořeny.

„Jenže ani to není definitivní, byť se půda vyčistí poměrně hluboko. Přesto se tam po několika měsících objevují nové výhonky, protože stačí, aby zůstal třeba jen centimetrový kousek kořene,“ vysvětlila Kalinová.

Na boj s vetřelci vypisuje dotace stát i kraj

Úspěšný boj s křídlatkami podle odborníků spočívá v dlouhodobé práci s napadenými plochami, kdy je nutno kombinovat metody mechanické a chemické.

„Křídlatky se rozmnožují téměř výhradně vegetativně, kdy vytvářejí mohutný systém oddenků. Mají vysokou schopnost regenerovat z velmi malých úlomků oddenků a z nadzemních výhonů,“ popsala Martina Huběnková z odboru životního prostředí a zemědělství Olomouckého kraje.

Žádná z dostupných metod zcela neoslabí oddenkový systém za jednu sezonu.

„Mechanické odstraňování nadzemní biomasy vede k oslabení rostlin, nikoliv k jejich likvidaci. Vykopávání oddenků může být efektivní, je však technicky obtížné a nese s sebou riziko dalšího šíření. Nejvhodnější metodou je aplikace herbicidu na listy, při které musí být zasažena maximální listová plocha,“ přiblížila Huběnková.

Pro financování zásahů vůči invazivním nepůvodním druhům mohou obce využít dotačních programů ministerstva životního prostředí, finanční podporu lze získat rovněž od Olomouckého kraje.