Speciální byty pro dorůstající děti z dětských domovů v Olomouckém kraji napřed potřebují najít vhodné nemovitosti pro jejich zřízení. Hejtmanství na ně má téměř miliardovou státní dotaci.

Pod Olomoucký kraj spadá deset dětských domovů, proměnit je úředníci plánují do roku 2035.

První v regionu je Jeseník, kde má dětský domov cvičný byt v činžovním domě od loňského března. Teď v něm žijí čtyři děti, s vychovateli fungují jako rodina. Po stavebních úpravách bytu jich bude ve skupině šest. V domově jich přitom bývá osm.

Rozdíl však není jen ve velikosti kolektivu. „Děti, které již mají tu možnost být v transformované domácnosti, hodnotí svůj život v ní velmi pozitivně. Podílejí se na nákupu, vaření, domácích pracích, třídění odpadu, spolurozhodování o vzhledu bytu,“ přiblížil ředitel jesenického dětského domova Filip Haltmar.

Noční teta a víkend se strejdou. Dětský domov v bytě připravuje na život

„Snažíme se intenzivně pracovat s jejich rodinnými příslušníky a podporovat děti v kontaktu s nimi. Není to ale vždy snadné,“ shrnul Haltmar.

Změna pomůže i sebevědomí dítěte, zároveň si snadněji uvědomí vlastní meze.

Změna i pro vychovatele

Jeseník patří spolu s Přerovem a Litovlí mezi domovy, které se rozhodly pro změnu už před dvěma lety.

„Začaly školit své vychovatele, aby změnili přístup k dětem, protože se nejedná pouze o jejich rozmístění z velkých domovů do menších, ale také o jiný přístup k nim,“ řekl náměstek hejtmana pro školství Aleš Jakubec (Spojenci) na posledním jednání krajského zastupitelstva, kde plány představoval.

„Ukazuje se, že je to snad jediná cesta, která dětem umožní vstoupit do života, adekvátně je připravit,“ dodal Jakubec.

Bydlení v domech má dětem z dětských domovů více přiblížit běžný život

Inspiraci bere hejtmanství například v Pardubickém kraji, kde s transformací začali před deseti lety. Vychovatelé mají v novém pojetí na děti víc prostoru, změna však nemusí být snadná.

„Zaměstnanci na transformaci reagují různě. Většinou je to dáno obavami z neznámého a s hledáním vlastní profesionální identity, kterou si dlouho budovali. Ti, kteří již mají tu možnost v transformované skupině pracovat, by ovšem již zpět do prostředí tradičního dětského domova nechtěli. Práce v takové skupině není snazší, je jiná, ale děti posouvá k lepšímu,“ uvedl Haltmar.

Větší soukromí i psycholog

Letos plánují v Jeseníku koupit nemovitosti pro další skupiny, kterých má být na konci procesu pět. Každé se budou věnovat dva denní vychovatelé a dva noční. Zapojí se i psycholog.

Základní škola, Dětský domov a Školní jídelna Litovel má čtyřiadvacet dětí.

„V transformovaném domově je i větší anonymita, děti jsou mezi běžnými lidmi, tudíž nemají nálepku ústavního dítěte z domova. Mají větší pravděpodobnost, že se naučí v bytech běžné věci. I když naše děti umějí vařit, uklízet, sekat trávu jako ostatní děti,“ sdělila ředitelka Lucie Kupková.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo dvě dotační výzvy, jednu na byty, druhou na domy.

„Celková částka na nákupy činí pro celou Českou republiku 900 milionů. Je potřeba předfinancování, následně budeme žádat o proplacení z dotací. Do celého procesu vstoupilo osm našich dětských domovů, u pěti z nich předpokládáme částečnou transformaci,“ řekl Jakubec.

Termín pro žádosti je do konce roku. Ještě letos by také mohla vláda jednat o novele, kterou připravují ministerstva školství a práce. Jejím cílem je změnit financování dětských domovů a dát důraz na pohodu dítěte a správnou péči o něj.

Učí se podle modelových situací

Připravit děti na život po opuštění domova v plnoletosti se snaží například i projekt Advokáti do dětských domovů. Větší setkání už právníci uspořádali v Olomouci a v Brně.

„Pracovníkům i dětem jsme poskytli informační brožury s modelovými životními situacemi a odpověďmi na nejčastější dotazy z práva občanského, rodinného, pracovního nebo exekučního,“ řekla Michaela Sigmundová, jež loni stála u vzniku projektu.

Pokud se podaří sehnat peníze, zamýšlí i výrobu audiovizuálních výukových programů.

Někteří dospělí, kteří prošli nebo vyrostli v dětském domově, mluví o následné velké nejistotě, ztracenosti, vztahových problémech či potížích se závislostmi. I tomu mají menší skupiny více předcházet.

„Musíme děti naučit základním pracovním návykům, a pokud mají být v životě úspěšné, tak i rozvoji sociální inteligence. Kvalita života je dána tím, s jakými lidmi se stýkáme a jaký máme postoj k autoritám. Rodiče těmto dětem nahradit neumíme, ale dát pocit jistoty, zázemí a podpory ano. Pak už je pouze na nich, zda tuto příležitost uchopí a využijí ve svůj prospěch,“ doplnil Filip Haltmar.